Ke druhému letošnímu turnaji se mužské béčko vydalo do nedalekého Stochova. Zároveň jsme si hned na začátku sezóny naplánovali odpracování pořadatelských povinnosti, takže se krom nabušené sestavy béčkových borců do naší skvadry přidala i Martina, která s červeným křížem na prsou zastala důležitou roli zdravotní služby...toho nemohl nevyužít Knedlík, u kterého před sportovními ambicemi zvítězily zcela jiné pudy a tak si během prvního střídání prvního zápasu naprosto cíleně obnovil zranění nožičky a blaženě se mohl nechat ošetřit od naší sličné zdravotnice.

My ostatní jsme mezitím v osmi kusech cedili pot na hřišti, když jsme se v prvním duelu dne postavili proti Falconům. Zápas měl slušné tempo i spád, nám se vcelku dařilo v rozehrávce a měli jsme dobré držení míče. Soupeři hrozili především z brejků, které jsme díky JP zvládali odbránit. Později začaly padat i branky a nutno říci, že alespoň na ty první jsme se moc nenadřeli a soupeři nám vydatně pomohli. V prostřední části hry jsme pohrdli několika dobrými příležitostmi, jak si upevnit pozici v zápase a zásluhou Radkova premiérového gólu jsme se mohli strachovat o hubené vedení 2:1. S tímto stavem jsme se přiblížili až ke konci zápasu a soupeři logicky zapnuli na vyšší obrátky. Naštěstí jsme na hřiště dokázali přenést klid a rozvahu a míč po většinu času neopouštěl naše čepele. Aby byl konec zápasu trochu klidnější, rozhodl se Kuba, že některým pochybovačům dokáže, že i s rovnou čepelí se na jeden nádech dokáže s pomocí otočky-dotočky vymotat z rohu až před branku a pod překvapeným gólmanem zasadil soupeři rozhodující ránu. Přestože do konce utkání chybělo jen několik desítek sekund, soupeř nepolevil a vytasil se s power play. Na to jsme v duchu předchozího pokynu, že míč půjde z našich čepelí do branky jen v případě, že budeme zakončovat do prázdné, zareagovali JameŠem a do odkryté klece potvrdili zisk tří bodů za vítězství 4:1.

O krátké pauze mezi prvním a druhým zápasem jsme posílili sestavu Kruťákem, který potom, co ho Knedlík vytáhl z postele, dorazil v rekordním čase a s colou v ruce. Mohli jsme se tedy v klidu připravit na kolínské Pitbulls. Druhý zápas dne měl být ten náročnější a šlo se nám do něj o to uvolněněji, že bodovací povinnost jsme měli z prvního zápasu už splněnou. Začalo se ve vyšším tempu a v permanenci byli oba dva brankáři. V průběhu první třetiny jsme měli trochu problém rychleji dávat míč z hokejky a skóre se dlouho drželo na smírných číslech. Na začátku druhé části hry bylo třeba oživit pohyb na hřišti, tak jsme logicky geniálně ze hřiště stáhli nejpomalejšího hráče a efekt se okamžitě dostavil. Během krátké chvíle jsme odskočili po závaru před soupeřovou brankou o gól a později o další. Zápas dále probíhal ve vysokém tempu a nás začaly srážet naše vlastní chyby. Dvakrát jsme inkasovali ve vlastním oslabení a soupeři za zápas nabídli čtyři nebo snad pět možností přesilové hry. S krátícím se časem rostla zároveň naše dávka štěstí, kterou jsme si vybrali při několika zakončeních soupeře, se kterými JP už nemohl nic dělat, protože neviděl míč nebo šlo o dorážku z bezprostřední blízkosti, soupeř přesto neproměnil. Utkání jsme nakonec dotáhli do vítězného konce v těsném poměru 3:2 a připsali jsme si tak cenné tři body.

Summary:

Šest bodů na kontě a docela pozitivní dojem z předváděné hry. Turnaj vyšel více než nadstandardně JP, který se zásadní měrou podepsal na šestibodovém zisku. Oba nováčci v sestavě - Kuba i Radek, naší hru oživili a až zvládnou systémové věci, můžou béčku pomoc v boji o lepší střed tabulky.

Díky všem, kteří celý den poctivě odpořádali a speciálně Martině za brzké vstávání.

Coach