Áčko poloviční aneb syndrom druhých zápasů?

Králův Dvůr se stal dějištěm už čtvrtého turnaje, kterého se účastnilo wildcatí mužské áčko. Do moderní haly se saunovacími šatnami a nepříjemně světlým povrchem jsme dorazili oslabeni o Jarouška, které plnil (doufejme pouze) pracovní povinnosti. Jeho místo zaujal KubaT, který si tak užil raketový vzestup kariéry ve stylu včera béčko, dneska áčko, bůhví, co bude příští víkend (zase béčko8-) ) Úkoly dne byly dva - zastavit rozjetou Vasaru a v klidu si pohlídat plný bodový zisk proti Tatranu.

 

vs. Vasara

Vasara letos oproti letům předchozím zatím na turnaje jezdila v nadstandardním počtu hráčů a kromobyčejně se jí v úvodu soutěžě dařilo. Dobrou formu nejlépe předvedla, když o první body obrala do té doby neporažené Tago. Naším úkolem tak bylo tenhle vlak přibrzdit a oloupit ho nejlépe o tři důležité body.

Typu soupeře a jeho silným stránkám jsme přizpůsobili naší hru a od úvodu bylo na hřišti patrné, že Vasaru chceme co nejméně pouštět do rychlé kombinace a do svižného přechodu do útoku. Takticky se nám docela dařilo, ikdyž jednomu brejku jsme se po příliš ambiciózním výletu jednoho z beků ubránit nedokázali a po větší části první třetiny na tabuli skóre svítily dvě jedničky. Poté se nám začalo více dařit v ofenzívě a statickým útokem jsme si trpělivě připravili řadu dobrých příležitostí k zakončení. Bohužel se nám v předzvěsti věcí příštích podařilo proměnit pouhé dvě a do závěrečné třetiny jsme tak šli s dvoubrankovým náskokem. Aktivita soupeřů pochopitelně gradovala a naše defenzíva měla o zábavu postaráno. Soupeři se podařilo po sporném verdiktu rozhodčích snížit (střelba z malé vzdálenosti, kdy se míč dle sudích odrazil od zadní horní brankové tyče) a jeho tlak nepolevoval. Blížil se závěr utkání a naší snahou bylo co nejvíce udržet míč na svých hokejkách. Tohoto zadání jsme se drželi a když se ještě podařilo při závěrečné power play skórovat do prázdné branky, mohli jsme si připsat tři body za výhru 4:2. Na předváděnou hru se sice pohledem diváka nedalo dívat, ale účel světí prostředky a zvolená a slušně dodržovaná taktická přinesly kýžený úspěch.

 

vs. Tatran C

Malým překvapením v mezizápasové přestávce bylo zjištění, že Tatran v prvním svém duelu dne vyklepl dosud bodově naprosto suverénní Nebušice v poměru 6:1. Tento fakt nás nicméně nerozhodil a spíš jsme se opět museli pozastavit nad nebývalou vyrovnaností letošního ročníku soutěže, kdy otřepané klišé, že každý může porazit každého, nabývá zcela nového rozměru.

Do zápasu jsme vstoupili docela dobře, míč se častěji pohyboval mezi našimi hokejkami, ale ofenzivnímu výkonu jaxi scházela šťáva. Přihrávky byly příliš pomalé, rychlé, nepřesné, tečované, netečované..zkrátka všelijaké, jen ne takové, jaké bychom bývali potřebovali. V průběhu první třetiny se zranil Kruťák a v duchu solidarity jsme tak zbytek třetiny (minimálně myšlenkami) strávilii s jeho podvrknutým kotníkem na střídačce. Na hřišti jsme až do konce třetiny velmi statovali a po zásluze obdrželi lacinou branku na 0:1. Hrát jsme začali teprve od začátku druhé hrací části a přesto, že naší hře nechybělo nasazení, pohyb ani četnost zakončení, branka Tatranu byla ten den prostě zakletá. Ve druhé třetině se nám nepodařilo žádnou branku vstřelit. Do poslední hrací části jsme vkročili ještě důrazněji a na všech bylo vidět, že snaha otevřít brankový účet, je enormní. Čím více jsme se snažili, tím méně úspěšní jsme byli.. míčky létaly nad branku, vedle branky, sjížděli z čepele, ale brankář soupeřů příliš práce neměl. Ke konci utkání jsme ještě dostali luxusní možnost přesilové hry, kterou jsme ještě vyšperkovali power play, ale v tomhle utkání nám prostě nebylo přáno vstřelit ani gól. Před zápasem by si nikdo nepomyslel, že utkání prohrajeme fotbalovým rozdílem 0:1,

 

Summary: Proti Vasaře jsme odmazali jeden z předchozích nepodařených utkání a mohli jsme se při optimální konstelaci hvězd vrátit mezi první tři týmy v tabulce. To bychom ale nesměli selhat ve druhém zápase proti Tatranu. Celá situace, kdy Vasara ten den získala nula bodů a Tatran šest svědčí o faktu, že soutěž je do vysoké míry vyrovnaná a o překvapení nebude ani do budoucna nouze.

Společně si můžeme přát, abychom se dokázali vyhnout utkáním, ve kterých nám to prostě nelepí a co nejdříve se vrátili na vítěznou vlnu.

Kruťákovi přejeme brzké uzdravení a maximálně možnou rychlou rekonvalescenci!

Díky holkám a dalším fans, kteří nás přijeli podpořit, byť fandění v některých fázích zápasu, kdy se týmu hrubě nedaří, bych si představoval trochu jinak..

Coach