Naše béčko se v sobotu již letos podruhé představilo v naší „domácí hale“ ve Stochově a všichni chtěli pokračovat v dobrých výsledcích z turnajů minulých, které nás posunuly do bojů o první místo. Béčková sestava se již pomalu stabilizovala a kádr máme dost kvalitní na to, abychom směle mohli pomýšlet i o patro výš (což ale tak úplně nezávisí jenom na nás J), což by před sezónou předpovídal asi jenom málokdo. Posíleni o Knedlíka a Desetssona (který se již stabilně usadil na bekovi), oslabeni a JameŠe, Romana a Vojtu, který mi popsal důvod své nepřítomnosti jako že „mám sedřený žebra až na maso, jak mě mentál (čti Ovčák či Ondra, ptž označení mentál má u nás v týmu docela dost lidí) poslal na mantinel.

Hráli jsme jenom jeden zápas, to bohužel hned ten první a to proti Dynamisům, kteří okupují spodní část tabulky, takže rozum velel vyhrát. Jelikož jejich gólman přijel asi 2 minuty před úvodním buly, chtěli jsme na ně vlítnout a nasázet mu nějaký góly, ještě než se rozehřeje. To se opravdu stalo a zásluhou Knedlíka a nahrávajícího Radka jsme brzo vedli. Pak ale naše hra začala upadat a přestávali jsme běhat, přestali jsme si dávat míčky z první, zbytečně jsme drželi míček na čepeli a to se projevilo na výsledku, kdy nám po hloupých chybách a pár nedůslednostech nasypali tři góly a než jsme se vzpamatovali, bylo to necelé 3 minuty před koncem 3:1 v náš neprospěch. Postavili jsme speciální pětici, abychom ještě něco s výsledkem udělali. A tu se stalo něco nevídaného J. Zdravě naštván po tom, co mi kouč vyčetl, že to moc tahám a střílím blbě, se mi nějakým způsobem podařilo vstřelit čtyři góly (za 2:50 čistého času prosím pěkně) a otočit výsledek na konečných 5:3 v náš prospěch. A mohlo jich být i pět, kdybych neztroskotal v sólovém úniku. Tento obrat byl dán velikým nasazením celé pětky, která poctivě odběhala celé tři minuty, i tím, že jsme si začali konečně dávat míčky z první.

Summary:

Jsme na pěkném druhém místě a pokud budeme přistupovat k zápasům zodpovědně a s nasazením posledních tří minut, budeme bojovat o přední příčky a tudíž i o postup.

P.S. No bóže řekli by jedni (pro „Nejlepší trojku“ J), yes žejo řekli by druzí. Za mě yes žejo.

HonzaKl