Druhou polovinu áčkového čytřboje hostila prochladlá radotínská aréna a krom Jarouška, který laboroval se zraněním stehna a pomohl ošéfovat paralelně hrající dorostence a JP, který zpytuje svědomí u asijských obrázkových časopisů, jsme dorazili v komplet sestavě.

vs. Hamsters

Po nedávném přáteláku jsme čekali, že na nás Hamstři nastoupí ve velkém stylu a s velkou motivací ukořistit na své hubené bodové konto nějaké ty přírůstky. Přesto to celou první třetinu na hřišti vypadalo, jako bychom byli na hřišti v roli pouhých diváků, kteří se občas nesměle zapojí do hry. Za celou třetinu jsme nedokázali získat ani trochu klidu na svých hokejkách a nebýt fenomenálního Jiřího v brance, divili bychom se tak tří-pětibrankovému přídělu. Zabrali jsme teprve ve druhé hrací části a dokázali se ujmout dokonce i vedení. Z toho jsme se ale dlouho neradovali a po fatálu rozhodčích, kdy jeden deklaroval rozehrávku z hranice velkého brankoviště "na píšťalku", protože se jal správně umístit bránící zeď a druhý, který po rozehrávce bez písknutí uznal vstřelenou branku,se soupeři radovali z branky. Brzy přišla druhá branka, kdy nastřelený tečovaný míček od soupeřova obránce zapadl až do brankové síťky. Přestože jsme nepředváděli kdovíjak pohledný florbal, ani po inkasované brance jsme to nevzdali a dál se snažili otočit zápas ve svůj prospěch. To už se ale notně krátil čas. Rozhodčí nám darovali přesilovou hru, kterou jsme, jak je naším dobrým zvykem, dokázali soupeře dokonale ukolébat a s pomocí Desetssonovy třikrát zahnuté hokejky, i proměnit. Do konce zápasu zbývalo pouze několik minut a vítěz nebyl ani zdaleka jasný. Šance byly před oběma brankami, ale štěstí se nám tentokrát vyhýbalo a žádný z míčů se nám až do sítě dopravit nepodařilo. Štěstí stálo tentokrát na straně soupeře a tak jsme pár desítek vteřin před koncem přišli i o remízový jeden bod. Fínální skóre 2:3

vs. Králův Dvůr

O přestávce mezi zápasy jsme si zkusili vyčistit hlavu po nepodařeném ranním duelu a jít do zápasu s Královákem se vztyčenou hlavou. Už od úvodních minut jsme začali poměrně slušně praktikovat svojí hru a střílet branky. S bonusem v podobě vydařených oslabení a přesilovek jsme tak v polovině zápasu vedli o pohodlné tři branky. Potom jsme ale polevili v nasazení a zejména v důslednosti při proměňování příležitostí. Dovolili jsme si párkrát zahrát na krásu, párkrát netrefit prázdnou branku a párkrát podržet míček místo toho, aby šel rychle od hokejky na lépe postaveného/rozběhnutého spoluhráče. Z toho resultovalo nenápadné snižování skóre, s jehož pomocí se soupeři pár minut před koncem zápasu dostali na dostřel jediné branky. V tu chvíli si všichni z našich borců snad uvědomili, že bychom o potřebné tři body mohli přijít a začali se víc snažit.. V duchu hesla nedáš-dostaneš jsme po další promarněné příležitosti inkasovali vyrovnávací gól. Do konce zbývala necelá minutka a soupeř byl evidentně spokojený s aktuální remízou. My jsme ovšem chtěli získat body všechny tři a tak jsme tlačili, co to dalo. Půl minuty před koncem třetí třetiny jsme ale po nepřesné nahrávce ztratili míč, soupeř zachoval rozvahu a nezahodil míč, oběhl s ním beze snahy zakončil celé hřiště, kolem naší branky a zase téměř na polovinu hřiště a my ho přitom jen tupě sledovali, aniž bychom se pokusili získat ještě míč. A to se nám vymstilo, protože po téměř patnáctimetrovém křížném pasu před naší branku, kdy jsme opět nechali laxně pokrytého hráče, ten dokázal z dorážky skórovat a připravit nás i o ten jediný remízový bod. Finální skóre 5:6

Summary:

Prohrát dva zápasy o gól, ještě brankami v poslední minutě, tomu by se za normálních okolností dalo říct smůla. My jsme si to tentokrát ale plně zasloužili. V duchu hesla "plná huba keců, ale skutek utek" jsme příčinu toho, proč se nedařilo slušně zahrát, hledali všude jinde bez toho, aniž bychom si především zametli před vlastním prahem.

Asi by bylo dobré podívat se nejdříve na své tréninkové nasazení, docházku na tréninky, důslednost / schopnost a ochotu plnit taktické pokyny, celkový přístup k florbalu a teprve poté hledat příčinu, proč se nedaří, někde jinde a ne u sebe..

Závěrem bych se chtěl omluvit všem z početné skvadry fanoušků, kteří se na nás v promrzlé nedělní ráno dorazili podívat a kterým jsme předvedenými výkony nedali moc možností zatleskat nebo ocenit předváděné výkony.

Coach