Kočičky polkly hořkou pilulku a dorost na vítězné vlně
Dorost na vítězné vlně
PetrP.
Kočičky polkly hořkou pilulku
Svoje letošní pořádání jsme si bohužel musely odbýt v daleké Sedlčanské hale. Nešlo tedy jen o to pořádání, ale hlavně o turnajové zápasy. Čekaly nás dva týmy – Královské Vinohrady a Divoký Kočky. Z druhého zápasu jsme měly přivézt povinné body, abychom Kočky v tabulce předehnaly a výhra s Vinohrady by pro nás byla taky k užitku, tedy spíše body z ní.
Osud, nebo možná spíš naše vlastní hlavy, ruce a čepele, tomu však chtěly jinak. V prvním zápase proti Vinohradům jsme měly hrát v obranné fázi domino (myslím, že tak to kouč nazýval) a útočit jsme neměly tak, jak je u nás běžné, ale snažit se rovnou útočit přes střed. Vzhledem k velmi rychlé předzápasové poradě jsme si to moc nestihly zopakovat a tak to vypadalo asi trochu chaoticky, mě to tak alespoň na tom hřišti připadalo. Půlku první třetiny se hrálo bez branek, byly jsme celkem vyrovnaným soupeřem, ale pak jsme dostaly dva nebo tři góly v pár minutách a tak jsme po první třetině prohrávaly o 3 branky. O přestávce jsme si řekly, co dělat lépe a že zdaleka nic není ztraceno, že ještě máme na to je dohnat. Bohužel ani ve druhé třetině se nám moc nedařilo, snaha o útočení byla, ale nedostaly jsme se pořádně k zakončení a to se pak těžko vyrovnává, když se nestřílí. Směrem dozadu jsme udělaly ještě pár dalších chyb a inkasovaly jsme další góly. Po druhé třetině nám kouč řekl, že už se máme zápas snažit dohrát spíše defenzivně, aby nám zbyly síly na další zápas, který byl pro nás důležitý. Zápas tedy skončil bez branky pro nás 0:7.
Po krátké přestávce, kdy jsme si důsledně vysvětlily, že opravdu musíme vyhrát a to rovnou o 3 góly, abychom se udržely v dosavadní úrovni soutěže, protože jinak už to bude jen o štěstí, jsme nastoupily proti Divokým Kočkám. Při rozchytávání jsme pokukovaly, jestli uvidíme u soupeřek Palmičku a Martinu, naštěstí obě chyběly a tak jsme měly radost, že nám nebudou tak zatápět. V tomhle zápase už jsme dostaly za úkol hrát klasický útok. Zápas probíhal bohužel opět v gólové režii soupeřek. Dokázaly nám nasázet hned čtyři, zatímco my se zmohly pouze na jeden. Tenhle zápas už jsme hrály lépe, vytvářely jsme si spoustu šancí, ani střelba v tomhle zápase nechyběla, bohužel nám to tam ne a ne padnout. Nepamatuju už si přesně, z jakých chyb vzešly branky soupeřek, ne vždy to byla chyba jen obránců, i útočníci měli na obdržených gólech svůj podíl a to i v minulém zápase. Ač jsme hodně chtěly a snažily se, branky se nám prostě dávat nedařilo a bez chyb jsme hrát taky nezvládly, takže zápas skončil 1:4 v náš neprospěch.
Do posledního turnaje nám tedy zbývá porazit Pantherky a pak si jen přát aby nám přálo štěstí a všechno dobře dopadlo.
Na závěr ještě dík Jirkovi, který nám turnaj pomohl odpořádat .
Lucka