Další turnaj soutěže dorostenců proběhl v hale francouzského Lycea. V hale, do které se pro její mizerné klima, absenci použitelných šaten a světlo jak z pitevního sálu, neradi vracíme. Přesto jsme naší nelibost k tomuto sportovišti kousli a potkali se tu ke dvěma dalším duelům - proti Athletics a proti Vosám.

Sestava nám trochu prořídla jak mezi tyčemi, tak mezi borci v poli a pro první zápas jsme tak neměli velký problém poskládat přesně dvě adekvátní pětky.

vs. Athletics

Před zápasem jsme si mimo jiné řekli, že tohle je soupeř k poražení, budeme-li plnit několik základních věcí. Od první minuty zápasu se ukazovalo, že jsme se nemýlili a minimálně v první třetině naše hra soupeři přliš nevyhovovala a my jsme tak tahali za delší konec provazu. Míč se nacházel převážně tam, kde jsme ho potřebovali, tedy mezi našimi čepelemi a soupeř se omezil spíše na rychlé brejky. V tuhle chvíli nás limitovala naše vlastní střelecká potence, kdy jsme dokázali zahodit tři nebo čtyři jasné příležitosti a během první třetiny jsme tak nasázeli "jenom" dvě branky. Věděli jsme, že na výhru to stačit nebude a ani ve druhé třetině si nemůžeme dovolit soupeře podcenit. Do druhé hrací části proti nám nastoupil jiný tým. Na hokejkách soupeřů se usadil klid, daleko větší aktivita a četnost zakončení a celkově se situace obrátila, brejky začaly chodit z naší strany a Atletici nás motali na naší vlastní půlce. Kluci v čele se Šímou statečně odolávali, přesto jsme se nedokázali ubránit tomu, abychom si jednu branku nenechali vstřelit a druhou soupeři gentlemansky nedarovali vlastním gólem. Před poslední dvanáctiminutovkou se tak začínalo od nuly. Soupeři nepolevovali ve svém tlaku a Šíma byl opravdu často v permanenci. Ani my jsme ale nehráli druhé housle a tak jsme byli my tím týmem, který z dobrého forčekingu získal po hrubé chybě v rozehrávce míček a snadno odskočil o jednu branku. Ve zbylých minutách se proti nám obrátili zády až příliš přísní sudí a my jsme si tak mohli vyzkoušet téměř všechny ve florbale možné varianty hry v početní nevýhodě. Vrcholem  bylo, kdy nás rozhodčí poslali zhruba tři minuty před koncem utkání do tří. I tuhle prekérní situaci kluci odbránili s maximálním nasazením, famózním Šímou v zádech a trochou štěstí k tomu bez obdržené branky. Poslední minutku už jsme si dokázali pohlídat míč a z divácky velmi pohledného zápasu si odnesli tři body.

vs. Vosy

Druhý zápas dne měl být ten snazší pro naše barvy. Už podle rozcvičení bylo vidět, že soupeři nás přerůstají nejen výškově, ale především individuální technikou. Mohli jsme se tak jen ujistit v tom, že jsme zvolili optimální taktiku. Zápas začal...a začal tak trochu v duchu druhého zápasu z posledního stochovského turnaje. Kluci byli na hřišti bez elánu, bez velkého nasazení, ale především bez myšlenky. Celou první třetinou jsme se tak doslova protrápili a zaslouženě dostali dva fíky na cestu do šatny. Opět jsme si museli vysvětlit, že za poloviční výkon nepřijdou samy plné body a vběhli jsme do druhé hrací části. Obraz hry se začal vylepšovat, soupeř nás ale stále přehrával velice snadno individuálně...a individualita byla také jeho nejslabší stránkou. Takhle sobecky hrající tým jsem už dlouho neviděl.. Pokud by kluci v černožlutých dresech nebyli totání sobci, v pohodě by nás v tomhle zápase přejeli o pět branek. Tím, že my jsme dokázali předvést daleko kompaktnější a především kolektivnější výkon, jsme se ale brzy brankově dotáhli a poté, co na každé straně přibyl do zápisu o utkání ještě jeden záznam, jsme se s Vosami rozešli smírně 3:3.

Summary:

První turnaj, ze kterého jsme ani v jednom zápase neodešli poraženi.. Určitě příjemný pocit, možná odměna za zlepšující se přístup hráčů k tréninkům a zodpovědnější práci na hřišti. K ideálu stále daleko.

Absolutní pochvalu si za oba zápasy zaslouží Šíma, bez kterého by čtyři body byly sen a ne realita. Ostatním díky zejména za nasazení v prvním zápase, které bylo přesně takové, jaké mělo být.

A závěrečný dík patří fanouškům, těm věrným i těm z mužského áčka, kteří se přišli inspirovat a odcházeli s popsanými papíry s poznámkami typu, jakže se to správně hraje ta Míša nebo jak udělat jednou rukou kličku ve stylu Jardy Jágra..:-)

Coach