Další díl ze seriálu zápasů Áčka se odehrál na Děkance. Naše sestava byla poslepovaná jak skládačka z Ábíčka vinou nejrůznějších zranění a nemocí. Tedy jedním slovem Ajc :-) Ze záložního týmu nás měli posílit Jenda a Radek, oba přišli pozdě, ale tak co můžeme od borců z béčka čekat, že :-) Mezitím se tribuny naplnily tak, že proti tomu včerejší předskokaní akce v O2 aréně vypadala spíše jako zápas okresního přeboru :-) Ehm.

vs Vasara

Pravidelný rival, bez kterého si nedovedeme naši soutěž představit již několik let. Kluci z Vršovic na nás vyrukovali svým důrazným kombinačním florbalem podpořeným kvalitní střelbou. Jenže my jsme měli Jendu. Tomu stačilo trochu vyhubovat po posledním přáteláku, naznačit, že nám dluží ten hattrick a bylo. Nejprve technicky z první, aby si připravil půdu. Následně proměnil trestné střílení tzv. Jendovkou (trik, který bude brzy slavnější než Runnestigovo zakončení), tedy jednou rukou. Někdo se opovážil prohlásit, že to byla náhoda. A tak Jenda soupeřovs gólmana pokořil jednou rukou ještě dvakrát i ze hry. Čili dluh z přáteláku vyrovnán. Ještě zmíním chladnokrevně zakončenou standardku, kdy si JameŠ postavil balón a prostě to trefil. Další gól padl po mohutném zadupání. Pozorný čtenář již tuší, že autorem nemohl být nikdo jiný než Knedlík. Mezi to se ještě někam vměstnal se svým gólem Muláčo. Ke gólům soupeře – v zápise o utkání skoro u všech gólu Vasary je v políčku asistence napsaný náš hráč. Protože takové námazy, jako jsme předkládali borcům z Vršovic, to se vidí málokdy. Sumasumárum vítězství 7:4, zápas, který nás bavil a vztyčený prst (ne ten prostřední) směrem k naší rozehrávce.

vs Sokol Břevnov

Tým sokola se sice nachází v dolních patrech tabulky, nicméně je to spíše náhoda (nebo nehoda? ) Každopádně v posledních týdnech se na Břevnově začalo pilněji trénovat a jejich bilance před naším zápasem byla varující: 5 zápasů, 4 výhry, 1 plichtička. Čili nepodcenit a hrr na ně. Prvního góla jsme sice dostali my, ale pak jsem soupeře na třetinu téměř vymazali ze hřiště. Odměnou nám byl obrat na 3-1, valník spálených šancí a celkem slušný obraz hry. Pak se trochu přiostřilo, přišlo několik přísných vyloučení a ve druhé třetině se i díky tomuto hra vyrovnala. Sokolům se podařilo vyrovnat a to nás zrovna nepovzbudilo. Ve třetí třetině jsme doplatili na malý počet hráčů (obránců), začaly docházet síly, zejména obráncům, kteří v oslabeních prakticky neslezli ze hřiště. K tomu tři slepené góly Břevnova a byli jsme na ručník. Jako spása přišel timeout, po kterém jsme se nadechli k závěrečnému náporu a Břevnov zatlačili na jejich brankoviště. Nicméně gól z toho nepadl a tak prohra byla na světě 3-6.

Summary:

Na tom, jakou jsme měli poslepovanou sestavu, jsme pět třetin dokázali podávat velmi solidní výkon. Tři body jsou víc než nula, ale ztráta ze druhého zápasu mrzí. Na posledním turnaji se, doufám, sejdeme v plné sestavě a sezonu zakončíme pořádnou tečkou – šestibodovou ;-)

10sson