Kromě železných mantinelů, objížďky a zázemí čítající celé dvě šatny, nás v Čakovicích vítaly výsledky ranních zápasů v podobě 10-6 a 11-8. Bo hráli bez gólmanů asi.

vs Pallotaikurit

Od naše posledního ligového setkání bylo nutné otočit mnoho listů v kalendáři. Pamětníci mohli jen poznamenat že finové od minule o dost povyrostli co se fyzické velikosti týče. Zápas se opravdu nehrál v rukavičkách. Souboje byly důrazné, ale férové. Ze zápasu bych vyzdvihl několik momentů. Dvě nepovedené přesilovky v kontrastu s jednou „jak z učebnice“. Definitivní zlomení zápasu pro naše barvy ve druhé třetině. Gól v oslabení po lotyšské číhané a Dixovo úsměvu do kamery. Gól finského Žaka hraný florbalkou na úrovni břevna, který jako vysokou hůl neklasifikovali z celé slušně zaplněné haly jenom rozhodčí. Zbytečně inkasované góly na konci utkání za rozhodnutého stavu. Ne každý zápas nastřílíme 8 branek. Celková výhra 8-5 byla zasloužená, vyšší rozdíl skóre by byl více vypovídající.

vs Nusle (Start 98)

Pokud bychom řekli, že od posledního souboje s Pallotaikuritem uteklo hodně vody, tak co bychom museli říci o Nuslích. Jen ti nejostřílenější matadoři si mohou vzpomenout na poslední vzájemné utkání. Ale k zápasu. Soupeř technicky velmi kvalitně vybavený, mnoho chuti do útoku, téměř žádný zájem bránit. Po první třetině 2-2 a to jen díky tomu že se gólmani otáčeli. Ve druhé třetině Nusle ukázali co znamená že nejlepší obrana je útok a tak jen útočili. Převahu zúročili třemi góly, všechny naše sebeslibnější šance pochytal starťácký gólman. Do poslední části jsme museli stahovat 3 brankové manko. Naštěstí jsme měli v Čakovicích dva Dixe a tak se děli věci. Zabrali jsme jako že se Wildcats jmenujem a tak dvě minuty před koncem je to pět pět. Poslední minuta se hrála ve stylu nahoru dolu, padni jak padni. Přísná standardka, závar, deset sekund před koncem inkasujeme na konečných 5-6.

Palec nahoru za osm nastřílených gólů. Ukazuje se, že tréninky vedoucí k častější střelbě nesou ovoce. Stále je ale na čem pracovat, zejména co se přesnosti týče. Mohutné poplácání po zádech za ukázku psychické síly. Nejprve v první třetině proti Nuslím, kdy nálada nebyla úplně bojovná. Po druhé při šesté třetině tohoto dne, opět jsme v sobě našli sílu na neskutečnou stíhací jízdu. Tentokrát bohužel bez bodového ovoce. Velká pochvala Jiřímu, který ve druhém zápase ukázal, že Šíma a spol. Musejí ještě hodně trénovat. A velké díky pestrému složení fanoušků, kteří neváhali a cestovali až do takového kouta jako jsou Čakovice.

10sson