Další smolný víkend bez bodu

Už hodně dlouho jsem nepřispěla nějakým literárním dílem na naše klubové stránky, proto je čas to napravit a zavzpomínat alespoň na včerejší turnaj v Kunraticích.

 

Když bych měla popsat sobotní turnaj třemi slovy, pro mě by nechyběla rozhodně nezodpovědnost, spolehlivost a smůla. Už od čtvrtečního tréninku jsme věděli, že kvůli angíně nenastoupí Maruška a hned v sobotu ráno jsme se dozvěděly, že se budeme muset na hřišti obejít i bez stále nemocné Léni a Markéty. Co se dá dělat, nemoc si holt nevybírá a nebylo by to poprvé, co jsme se na hřišti sešly v takovém a možná i horším počtu. Vadí mi ale jedna věc (a myslím si, že nejsem sama) a to, když někdo na tak důležitý turnaj nedorazí z jiných důvodů. Proto nezodpovědnost.

Zápas proti Wizardkám, tak i proti Kladnu probíhal téměř podle stejné šablony. Od začátku jsme hrály domino a soupeřky se za celou první třetinu nedostaly k výraznějším útočným akcím. V šesté vteřině druhé třetiny jsme po krásné kombinaci vsítily a rázem jsme se dostaly do vedení. Soupeřky zvýšily tempo a stále více se dostával balónek před branku na nebezpečně dorážející hráčky. Většinu těchto střel pochytala Lenka nebo se střelkyně s velkým štěstím trefila do některé z našich hráček či úplně mimo bránu. Lenky výkon bych chtěla vyzdvihnout, protože nás opravdu podržela v obou zápasech a asi poprvé jsem si mohla říct, že na hřišti nejsem já „ta poslední“. Proto spolehlivost.

Vše ale tak bezchybné nebylo a po několika individuálních chybách jsme se mohly s vedením ba i s remízou rozloučit. Dokud ale nezazní siréna, tak se nic nevzdává. Ke konci zápasu jsme hru otevřely a nenechaly soupeřky rozehrát. Podařilo se nám několikrát ohrozit bránu, ale potřebný gól k naší smůle nepadl. Po dobře rozehraném zápase jsme se tedy vlastními chybami dostaly až ke konečné prohře, proti Wizardkám 2:4 a proti Kladnu 3:4. Proto smůla

 

Byla jsem hrozně ráda, že jsem si po tak dlouhé době mohla zase zahrát, ale mrzí mě, že po tak slibném začátku u obou zápasů jsme si vedení nedokázaly udržet. Za svou hru se určitě nemusíme stydět, ale pořád je co zlepšovat, příští turnaj bude zas o něco lepší. Tímto bych chtěla pochválit všechny, co se do zápasu zapojily a i když jsme prohrály, tak mě se hra líbila. A taky dík všem, co se přišli podívat.

 

Marťan