Vs Pallotaikurit saalibandy veikot

   Dnes se nebudu tolik soustředit na zápasy jako takové, svůj prostor dostane sumář. Ale zpět k našemu finskému protivníkovi. Bohužel jsme sebou neměli našeho internacionála Buzze, takže jsem soupeřům rozuměl jen pozdrav na buly „Good game, boys“. Dále se bavili jen ve své mateřštině. Dařilo se nám soupeře tlačit a co je důležité, dávat góly. Brzy jsme vedli 3-0, na buly jsem zaslechl cosi jako „karuselli“. Snížení na sebe nenechalo dlouho čekat, při vhazování slyším veselé „menossa alamakeen“. Naštěstí se opět podařilo rychle odskočit na 4-1. Na buly brblání „reika“. Naštěstí nás výsledek neukolíbal a tak jsme publikum potěšili dalšími třemi banány do finské klece. 7-1 „pelaajaa“, povinné body doma, spokojenost.

 

Vs Panthers

   Panterští hráči příliš nepostojí a tak se od začátku hrálo ve vysokém tempu. Zkrátka rozlučkový zápas jak má být. K tomu vše „ozdobeno“ rozhodčími „v sukních“, ještě početnější publikum a také Martina, která přišla odpracovat svou ztracenou flašku :) První branku utkání vstřelil při chuti hrající MartinS. Vyrovnání na sebe nenechalo dlouho čekat. Pak se hrálo dlouhé minuty „ve středním pásmu“. Hra se přelévala nahoru dolů, ale bez větších šancí na obou stranách. Panteři ve druhé půlce zápasu těžili ze své kvalitní střelby a ujali se vedení 1-3. Našich několik gólových situací zarazila nepřesná koncovka, tyčka, nebo píšťalka sudích. Přeci jen písknout sporný gól proti Panthers v jejich domácí hale, to si troufla naposledy legendární dvojice Novotný-Střída :) Panteři sice neměli nějaké tutové šance, ale zato kvalitní střelbu ze střední vzdálenosti. My jsme sice několik tutovek měli, ale bez gólového efektu. Resultovala z toho prohra 1-3, kdy si opět troufám tvrdit, že jsme nebyli horším týmem. Ale v zápase hrály prim obrany a nedostatek naší střelby.

 

Summary:

   Na tomto turnaji nám již téměř nic nešlo. Po výhře nad Pallotaikuritem jsme si definitivně upevnili lepší střed horní půlky tabulky ;) Zápas s Panthery by již tedy pravděpodobně znamenal jen kosmetické úpravy. Nicméně každý chce, aby poslední zápas sezony byl vítězný. A to se nám bohužel nepodařilo. Za turnaj zaslouží pochvalu MartinS, který oba zápasy odehrál s velkým nasazením, jistou rozehrávkou připravil několik gólových situací a gól(y) také vstřelil.

 

   Opona jde dolů, světla zhasínají, sezona pro mužské Áčko končí. Sezona jak na houpačce. Podzim, kdy jdeme od porážky k porážce. V zimě zapínáme a vítěznou jízdou se dotahujeme na špici. Během několika hodin dokážeme porazit prvního a prohrát s posledním. Pamatujme si hlavně to dobré, takže připomínám suverénní porážku druhého Benešova. Na našem štítu skončil i lídr soutěže z Nuslí. Když proti nám soupeř nehrál beton, ukázali jsme, kdo je útočné smrště pánem. Dost mě zarazil příběh Martina Frajtáka. V lednu mu na tréninku „selhalo“ koleno. Doktoři pro něj neměli dobrou zprávu. Čtyři měsíce klid, pak lehké rehábko. Když vše půjde dobře, v září budeš moct zpátky na hřiště. Když ne, hledej si jiný sport… Člověk nikdy neví a tak si pojďme užit každou chvilku, kdy nás zdraví netrápí. Nerad bych někoho vyzdvihoval, protože uplynulá sezona byl především týmový výkon. Ale tak sezona nekončí každý den, že :) Začnu odzadu. Jirku oceňuje za naprosto spolehlivý přístup a účast. Přijde nám to jako samozřejmost, ale nemuselo by to tak být. Pojďme dál. Z obránců vyzdvihuji MartinaS. Nejen že na hřišti nedá decimetr prostoru zadarmo, dává góly, ale neváhal ani chvilku a zaplatil nekřesťanské peníze taxikáři, aby stihl dojet na zápas mimo Prahu. Tomu říkám odhodlání! Ve předních řadách salutuji OndroviK a Dixovi. Protože když jdou tihle borci na hřiště, opravdu létají parkety. A padají góly! Na závěr chci poděkovat KuboviT. Asi původně měl v plánu rozdávat florbalovou radost v Béčku. Ale když nám teklo do bot, tak se přidal i do řad A-týmu a výrazně přispěl k lepším výsledkům ve druhé půli sezony. 

 

   Je to možná otřepaná fráze, ale viz můj přiklad s MartinemF. Že něco máme si uvědomíme, až když to ztratíme. Takže díky všem za kolektiv, který táhl za jeden provaz. Bylo jedno jestli jsi nejrychlejší, nejkrásnější, nebo nejhustější.  Na závěr chci poděkovat Koučovi za jeho práci. Vím, že to nechce slyšet. A tak to píši :)