První zářijová sobota patřila florbalu a to konkrétně turnaji FBC Plzeň Cups 2015. I když jsme dopředu věděli, že nenastoupíme v plné polní, náhlá onemocnění zredukovala náš počet na 8+1. Oproti ostatním týmům jsme tedy byly ve značné menšině. To by se na první pohled mohlo zdát jako značná trouble situace, ale jak samozřejmě víme, nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě :-D Jako první jsme změřily síly s týmem Chomutova. S jejich systematickou hrou a dobrou individuální kvalitou jsme delší dobu bojovaly a nejednou se dostaly do troublů i s vlastní individuální kvalitou. Jak minuty ubíhaly, stále více jsme se dostávaly do hry a pomalu dotahovaly jednobodový náskok soupeřek, díky lety prověřené Klářině koupačce. Bohužel v tomto zápase měly soupeřky větší štěstí ve střelbě a podařilo se jim vsítit třikrát, zatímco na druhé straně tabule svítila 1. Výkon ale rozhodně nebyl za jedna, zbrklost na čepelích nás stála dost těžce vybojovaných balónků a ubírala síly do dalších utkání. Po krátké pauze nás čekal dvoj -zápas s Texasem a hned poté s domácí Plzní. Texas, plný zkušených mladých hráček, byl pro nás jasným favoritem turnaje. Tím bylo naše odhodlání k vyrovnané hře ještě větší a s ubíhajícími minutami se i naše hokejky probouzely z letního spánku. Soupeřky notnou chvíli tlačily na naši branku, ale střely, které se nám nepodařily zblokovat, vychytala Lenka. Ve druhé polovině zápas rozhodla Lucka svým nekompromisním gólem. I přes úpornou snahu soupeřek, které si nás poslední 2-3 minuty točily kolem branky, již skóre nijak nezvrátily a my s jedním gólem na kontě vyhrály. Po krátké pauze jsme se jako rozjetý vlak pustily do utkání s Plzní. Dle přesných kalkulací jsme potřebovaly uhrát ideálně remízu, kvůli soupeři do semifinále a více jak hodinové pauze mezi zápasy. Jenže jak je známo, na remízu se nehraje, takže naším jasným cílem byla výhra. Balónek na čepelích už držel, přechod do útoku už nám nepůsobil takový trouble, ale k dokonalosti chyběla střelba. Dalo by se říct, že gólmanka míčky spíš sbírala, než chytala. Ani soupeřkám se střelba moc nedařila, míčky končily spíš za brankou než v rukách naší Lenky. K prozatímní prohře a výhře jsme si tedy připsaly i remízu 0:0.

Semifinálovým soupeřem se stal opět růžovoučký Texas. Hra se oproti základní skupině nezměnila, naše výpady na soupeřovu polovinu přinesly jen málo střeleckých příležitostí a stejně tak soupeřky s přibývajícím časem zdály zoufalejší. O vítězi musely rozhodnout nájezdy. Ukázalo se, že ani trestná střílení pro nás nejsou žádná hračka. Ze tří pokusů jsme neproměnily ani jeden. Neschopností proměnit trestná střílení jsme si uzavřely cestu do finále. Čekal nás boj o bronz s týmem Plzně. Předchozí zápas nás dost vyčerpal, ale sebraly jsme zbytky sil a pustily se do soupeřek. Ani soupeřky nebyly nejčilejší a naše zprvu stažená hra způsobila, že se chvílemi na hřišti téměř nic nedělo. Soupeřky se zmohly pouze na rozehrávku v obranném pásmu. Díky dobrému pobrání jejich útočící trojice, neměly kam rozehrát. Druhá polovina byla mnohem aktivnější a napadání znavených soupeřek se vyplatilo, vytvořily jsme si hned několik šancí. Bohužel střelecká kvalita trochu pokulhávala. Nakonec jsme měly štěstí a v přesilovce a Martina backhandovkou otevřela skóre.  Soupeřky bohužel srovnaly. Pár minut před koncem dává Léňa gól z nepřehledné situace na půlce. Tento stav jsme hlavně díky pasivitě soupeřek udržely až do konce a za skóre 2:1 jsme ukořistily bronz. Takže pohár za 3. místo a štěňátko k tomu (bohužel bez vlasatýho týpka) vyhrává Fbk…počkej si….“Wajldcats“.

Pochvala za super výkon tentokrát letí ke všem. Všechny jsme zamakaly a přineslo to své ovoce. Lenka i přes své zranění předvedla super výkon a podržela nás v nejedné horké chvilce. Ještě ale musíme zapracovat na té střelbě. Přecijen po celém turnaji si pamatovat do detailu všechny čtyři góly i s jejich autory, to se snad už nebude stávat. Díky také realizačnímu týmu a Danovi za diváckou podporu.

Marťan