Vs Kladno

Pro ty, kterým se nechce číst celý report – stálo to za hovno. Pro ty ostatní ani nevím co napsat, fakt to stálo za hovno. Na zápas jsme se dobře připravili, nic nepodcenili, i prvního fíka jsme dali, když se trefila posila z Béčka Klésa. Od tý chvíle jsme vyklidili pozice a koukali jak chleba z tašky co se kolem nás děje. Naše hra byla bez myšlenky, nápadu, pohybu, prostě velký špatný. Po první třetině 1:3, v druhý jsme se aspoň jednou připomněli po pěkný koupačce do prázdný brány, dobrou žejo! A zase zpátky k tragédii až na konečných 3:6. Kladno bylo rozhodně lepší, vyhrálo zaslouženě, nás provázela steřelost po celý den.

Na prvních dvou turnajích jsme neprohráli, tentokrát oba zápasy a příčina je jasná, může za to přítomnost Klésy a nebo nepřítomnost Pošťáka, to už nevim. Taky nás sráží zbytečné chyby a tresty, nechat se vyloučit za špatné střídání nebo nesportovní chování není normální. Pozitivní je, že nikdo z hráčů nezaostával za výkonem týmu, solidárně jsme byli všichni slabí, týmovost se u nás nezapře.

OndraK

Vs Ovocné báze

Tenhle zápas se těžko popisuje. I s denním odstupem cítím pachuť a zmar. A tak jsem se rozhodl, že následující řádky nebudou ani trochu vtipné, už vůbec ne líbivé, spíš strohé a zbrklé. Tedy jako zápas proti Ovocným bázím. První třetinu jsme ještě byli asi někde na párku v bufetu, nebo v blízkém fast foodu. Zaslouženě jsme inkasovali. Do druhé třetiny jsme nastoupili o poznání lépe. Nasazení lepší o sto procent, pohyb po hřišti, optická herní převaha. Většina akcí ovšem končila zbrklou nahrávkou, nebo nepřesnou střelou. A tak Báze hrozili jednoduchými strohými brejky. Trápení ukončila druhá siréna, prostřední část hry lze tedy označit jako bezgólovou. Před třetí částí proběhlo zamíchání se sestavou, nicméně obraz hry je víceméně podobný. Pár náznaků šance končí špatnou koncovkou. Nakonec se však vyrovnat podaří. Kdo by čekal, že nás to uklidní a konečně začneme hrát naši hru, čekal by zbytečně. Skóre se posouvá na 2-2. Remízu nechce ani jeden tým a tak se posledních pět minut hraje nahoru dolu, vše do útoku, kdo se vrací, nevěří gólmanovi. Naše koncovka je zbrklá nebo nepřesná až strohá a tak se z vítězného gólu raduje soupeř minutu před koncem utkání. Konečné skóre je tedy 2-3 a pro nás to znamená nulu a bezbodový víkend.

Výsledky víkendu nás vrací zpátky na zem. Je potřeba si uvědomit, že žádný zápas se nevyhraje sám. Ve středu místo tréninku oslavme vznik samostatného státu a příští týden s čistou hlavou a plni elánu pojďme zase začít makat na další zápasy. Liga je dlouhodobá soutěž, jeden výpadek ještě vůbec nic neznamená. 

Vítek