Náš devátý a desátý zápas se odehrál v Radlické hale tradičně brzy ráno. Soupeřem nám byla Děkanka, kterou jsme chtěli porazit, a Bohemka B, kterou jsme chtěli porazit.

Tak tedy na Děkanku jsme vlítli a první třetinu vyhráli 2:0. To nejdřív nahrála Andrea Týně na gól, tak jí to pak Týna po dvou minutách oplatila. Aspoň doufám, že zápis nelže. Ve druhé třetině jsme možná trochu polevili, protože se míček ocitl i v naší brance. Naštěstí jsme opět dokázali zvýšit na rozdíl dvou branek. Jak se později ukázalo, Pavla dala pověstný pět a půltý výherní gól, protože v závěrečném tlaku ve třetí třetině jsme sice inkasovali, ale konečný výsledek se jen upravil na 3:2. Matně si vzpomínám, že jsme ještě prováděli neúspěšné pokusy trefit prázdnou bránu, ale kdo si na to kdy vzpomene. Kromě mě teda. Také jsme si v zápase opět vyzkoušeli přesilovou hru, ve které jsme sice gól nedali (ani nedostali), ale mně se líbila, tak to tu zmíním. V každém pádě první 3 body jsou doma! Snad se brzy objeví i v tabulce! A jestli už to tam je, tak je to beztak pozdě.

O pauze jsme čerpali sílu z párků, které si nikdo nedal. Ale k zápasu – pamatuju si to, jako by to bylo zajímavé. Věděli jsme, že nás čeká poněkud silnější soupeř, přeci jen byl v tabulce první - jako my, ale z druhého konce. Upravili jsme proto taktiku podle pokynů, ale to tu nebudu prozrazovat, prý se rozmohla průmyslová špionáž. Takže jsme spíše čekali na chyby soupeře v bloku 2-1-2, různě jsme pohybovali a máchali hokejkami a rukama v bráně a vykrývali jejich šance. To se nám dařilo až do začátku třetí minuty, kdy jsme prohrávali 0:1. Změna skóre byla rychlá, stejně jako tempo hry. Naštěstí se opět potvrdilo, že silnější soupeř nám vyhovuje a do konce třetiny se nám podařilo srovnat na 1:1. Druhá třetina byla jen vycpávka mezi první a zajímavou třetí třetinou. Jdouc mimo v ní nehrála kpt. Martina (pro nemožnost otočit se doleva) a dostali jsme gól na 1:2. Na začátku třetí třetiny nám přidali další dva góly a za stavu 1:4 už to nevypadlo vesele. Jenže jsme dali gól po rychlé rozehrávce standardní situace /Lucka se za něj skoro až stydí/ a Martina se vyléčila. Potom, co trochu srovnala rozhodčí, kteří byli významným prvkem zápasu, šup šup a přidala třetí gól. To už nevypadalo vesele pro Bohemku. V závěru jsme se dostali opět na půlku soupeře, a Týna myslela, že jí Terka odstaví hráčku ramenem a sama doťukne balonek do branky, jenže hráčka byla asi moc neodstavitelná. Takže zápas skončil stavem 3:4 v náš neprospěch, ale myslím, že jsme si ho užili a průběh zápasu nás může jen povzbudit do dalších turnajů. Pozitivní také je, že se na hřiště poprvé podívala i Diana a vida – šlo jí to!

Závěrem se dá říci, že na rozdíl od vytopeného prostředí haly v Čakovicích nám chladnější vzduch v Radlicích svědčil. V poledne byl prokládán smrady z výfukových plynů, ale konečně jsme si odvezli výhru! A málem jsme se postarali o překvapení, kdybychom ve druhém zápase vstřelili ještě jeden gól nebo dva. Nebo pět, pro každého fanouška. Tímto všem děkujeme za návštěvu a podporu a potlesk a důvěru a přijďte zas!

LenkaD