UnihocArena letos podruhé

Jak v minulém reportu psala Terka Skálová, dnešní turnaj měl být oproti tomu minulému úspěšnému větším oříškem. A paní učitelka má přece vždycky pravdu, to víme všichni! Na nelehkosti tohoto turnaje nám kromě soupeřek z vyšších pater tabulky přidala také onemocnění a případně neschopnost některých hráček běhu (alespoň nám tedy byly psychickou oporou). J

V prvním zápase jsme se utkali s Tatranem. Hrát jsme měly pasivní domino, možná to bylo tím, že v poslední době tak dobře bráníme, možná tím, že nás bylo tak málo.. Spíš asi ta druhá možnost. Tak jsme ho taky hrály, ale to neznamená, že jsme si nedokázaly utvořit pěkné útočné akce. Soupeřky nás překvapily tím, že první polovinu zápasu nehrály tak skvěle, jak jsme očekávaly. My jsme zas možná překvapily je tím, že v půlce zápasu prohrávaly 1:3. Ty dvě překvapení spolu ale asi souvisí. Bohužel už se další překvapení konala jen z jejich strany, ke konci druhé třetiny dokázaly dvěma slepenými góly srovnat. Poslední třetinu už bohužel soupeřky odehrály podle našeho původního očekávání. Konec zápasu kouč rozhodl, že zahrajeme v šesti a zkusíme ještě na soupeřky zatlačit, góla se nám bohužel vstřelit nepodařilo, ikdyž jsme od něj nebyly daleko, možná jen pár centimetrů. Naopak soupeřky to měly do prázdné branky trochu snazší a tak jim se ještě zadařilo. Zápas tedy skončil naší prohrou 3:7. Ale vůbec bych ho nehodnotila jako špatný, podle mého názoru jsme neudělaly žádné hrubé chyby, držely jsme se taktické, dostávaly se do útoku, tvořily jsme si pěkné situace, jen jsme daly méně gólů než soupeřky. Nebo víc dostaly.

Druhý zápas jsme odehrály se Startem, výchozí pozici jsme měly všichni téměř totožnou, jak už v počtu hráček na lavičce, tak v druhém hraném zápasu. Doufaly jsme tedy v jejich únavu, která se jistě projevila, bohužel se projevila také na naší straně. Taktické pokyny byly téměř totožné s prvním zápasem, hrát pasivní domino a čekat na jejich nahazované balonky. A zkusit získat ty tři body teď, prý na to máme, tvrdil kouč. Pravdu měl jen skoro – není paní učitelka (ani učitel).. Hned na začátku zápasu jsme dostaly dva smolné góly. Ale nesesypaly jsme se z toho a hrály jsme dál s chutí nedat jim nic zadarmo. Stejně důrazně jako hrály soupeřky jsme hrály také my, jediným „nedůrazným“ elementem zápasu byli páni rozhodčí, asi je to nebavilo. Ještě v první třetině se nám podařilo snížit na 1:2 a začátkem druhé dorovnat gólem ze standartní situace. Akce jsme měly opět hezké, nechybělo ani hodně zakončení, která nebyla vůbec špatná. Rozhodně jsme nehrály druhé housle a byly jsme soupeřkám rovnocenným partnerem. Bohužel si soupeřky dokázaly dvoubodové vedení vzít zpět a nám tak nezbývalo, než je opět dohánět. Vstřelit se nám podařilo bohužel už jen jeden gól (Týna s Pavlou a Terkou V. jsou prý zvědavé, jak ho tady popíšu, tak ho raději nepopíšu, nevím totiž jak). J Poslední minuty třetí třetiny jsme odehrály v přesilovkovém módu, a vůbec to nebylo špatné, tlačily jsme, branku ohrožovaly, vyrovnávacího góla už jsme ale bohužel nedaly a tak i druhý zápas skončil bez bodů, prohrou 3:4.

 

Summary:

Turnaj skončil tedy bez bodů, rozhodně by se ale neměl hodnotit jako špatný, dokázaly jsme dát na letošní sezonu vcelku slušný počet branek, dodržovaly jsme taktickou a často možná mohl nezúčastněný divák jen hádat, který tým to tedy vede. Oba zápasy si mohla zahrát LuckaF a myslím, že si zaslouží za svojí premiéru pochválit, snažila se a šlo jí to, zapsala si také první kanadské body. Pochvalu si zaslouží taky Pavla, která jednak, jak říkal kouč, prý už skoro nekoukala do země a hrála lépe než jindy, ale taky mi nahrála – díky. J Mimo těchto hráček si zaslouží pochvalu také všech zbylých osm (a i kouč), snažili jsme se a na obou zápasech to bylo vidět. Příště snad budeme za tu snahu odměněni bodovým ziskem.

 

Lucka