A je tu další, v pořadí již náš 3.turnaj, který se uskutečnil v Liberci. Odjezd byl naplánován na šestou hodinu ranní a tak krátce po půl šesté se na předem domluveném stanovišti sešla tři auta. Po krátké domluvě se mohlo vyrazit na cestu. I přes únavu naší pozitivně naladěné posádky byla cestou sranda a tak se brzy připojilo u Mladé Boleslavi ještě čtvrté auto a během chvilky jsme se promotali až k hale. Krátce po sedmé hodině jsme vcházely do šatny, kde začalo prohrabování dresů, každá z nás chtěla mít to své šťastné číslo na zádech :-) pak se rychle převléknout, napsat zápis, protáhnout se a šupky na válečnou poradu s Coachem. Instrukce, které dostáváme jsou dost jasné, jenom se podle nich řídit a dostat snad co nejméně gólů. Ještě rozchytat Alíka s Terezou, zakřičet si pokřik a 1. zápas dnešního uzívaného rána může začít.

WILDCATS - DĚKANKA
,,Píííísk??, rozezní se halou a krátce poté je hra zastavena. Nějak nejde spustit časomíra. Chudák holka se tam s tím trápí, až vezme ovladač do rukou trenér Liberce a vítězně spouští odpočítávání zápasu. Tak teda pokus dvě, celá vyklepaná stojím na pravé straně hřiště a koukám na buly. Pak se ozve opět zapískání píšťalky a veškerá nervozita ze mě padá. Tak jdeme na to holky. První třetina je ještě celkem ospalá, přesto se držíme a vydáváme ze sebe co největší výkony. Do druhé třetiny nastupujeme již více uvolněné a také s více energií. Běháme jak o život a máme několik šancí na gól. Ovšem míček ne a ne spadnout do protější branky. A tak až ve třetí třetině se konečně povede. Rozehrávám míček na Martinu, ta střílí směr brána, kde se míčku ujímá Adéla nahrává Kláře a ta vstřeluje naší jedinou branku na tomto turnaji. Ovšem radost je ohromná a díky tomu se u všech hned vykouzlí usměv na tváři. Pak jsme ale nějak zaspali a ve třetí třetině dostáváme šest branek. Konečné skóre 11:1 v prospěch Děkanky.

Mezi dalším zápasem máme asi tak dvouhodinovou pauzu, každý jí využije jinak. Třeba já posvačením pizzy :-) a pozorováním zápasu Liberec-Tatran.

WILDCATS - LIBEREC
Do druhého zápasu jsem já osobně nastupovala se strachem z těžších soupeřek. Avšak po dohodě o stranách jsem si udělala na protihráčky vlastní obrázek, asi tak jako všechny Wildcatky, a po té co se některé z nich snižovaly během hry k nadávkám, můj názor se na ně jenom potvrdili. Jejich chování ve mně vzbuzovalo větší odhodlání ke hře, zejména když hrála jedna dívčina :-) . Opět jsme se dostávali přes polovinu soupeřek a několikrát i vystřelili. Avšak míček byl nejspíše začarovaný a tak se libereckým podařilo nasázet pár branek nám. U tohoto zápasu bych se chtěla omluvit za mojí neznalost pravidel co se týče hry ne zemi, za kterou jsem bohužel inkasovala dvouminutové vyloučení, a krátce na to jsme v oslabení dostali gól. Pro příště si to budu pamatovat a jak se to říká: Chybami se člověk učí . :-) Po třetí třetině je výsledek následovný 8:0 pro Liberec.

Na tomto turnaji patří velká pochvala nám všem a především opět Alíkovi. Každá z nás dávala do hry co nejvíce mohla a tak bych tyto zápasy zhodnotila, jako zatím nejlepší výkon v naší prozatím krátké kariéře. Je vidět, že na trénincích jsme pilně pracovali a něco si z nich vzali. Pokud se takto budeme snažit dál, vítězný zápas na sebe nenechá dlouho čekat. Okolní týmy nás podceňují, jak jsme si mohli v sobotu všimnout a o to víc by nás to mělo táhnout dopředu. Přece my jim ty body do tabulky nedáme jen tak zadarmo..;) My se o ně popereme..;)

Anglis