Nedělní turnaj mužů by JeanPiérre and José Manuel
FbK Wildcats : FBC Vinořská Zvěř
K utkání s neznámým soupeřem jsme nastoupili v počtu 12 kusů, Zvěř měla o jednoho živočicha více. Takže síly alespoň co se týče počtu vyrovnané a mohla začít hra?
Zápas začal rychlým nástupem našeho týmu, jak jsme si řekli, a vyplatilo se ? první branku dal po zhruba 4 minutách José krásnou střelou pod víko. Nutno podotknout, že tento gól nejprve ?zkušení rozhodčí? neuznali, protože jim evidentně nevadilo že brankář-Zvíře má na brance chytře zavěšen ručník a láhev, od které se bomba odrazila. Ale po menších protestech vedeme 1:0. Do deváté minuty jsme přidali ještě dva přesné zásahy a pomalu ale jistě začali přebírat otěže zápasu. ALE?.. asi v minutě 11. jsem bohužel neviděl tečovanou haluzní střelu zhruba z poloviny hřiště a tím pádem mi lehce prosvištěla nad nohou?Shit 3:1. Od té chvíle byl soupeř nahoře a pořádně zlobil a my začali, jak už to u nás bývá zmatkovat a kazit jednoduché balóny. Ale přežili jsme 1. třetinu a na lavičce si řekli že zápas zklidníme, zpomalíme a zjednodušíme. Asi prvních 5 minut jsme nenacházeli recept na dohodnutou hru ale po pojišťovácím gólu na 4:1 jsme hru až do konce víceméně kontrolovali a dosypali výsledek až na konečných 6:1 pro naše barvy.
Zápas má jednoznačný výsledek a prakticky celou dobu až na pár vyjímek i měl jednoznačný průběh + výkon rozhodčích u již zmíněné první branky a jiných nerozhodných, rozpačitých nebo dokonce evidentně nesprávných výroků. Ale každý přece nějak začít musí, že??? ( myslím pány rozhodčí protože evidentně pískali jeden z prvních zápasů)
FbK Wildcats : SK ? Florbal klub Petrovice
Na druhé utkání se proti naší enklávě čítající 12 členů postavila 17ti-členná armáda petrovických kouzelníků. Ale kouzelníků pouze papírově, protože z celkového počtu byste kvalitní hráče konkurenceschopné našim spočítali na prstech jedné ruky a to ještě přidávám.Začátek zápasu jsme zvládli rovněž dobře, opět asi po 3 - 4 minutách jsme se ujali vedení po Cukrově přízemní umístěné střele. 1:0. Poté začali petrovičtí ?bojovníci? zběsile nabíhat do našeho obranného valu, který však hrdě odolával. Vyplatilo se a my mohli zanedlouho přidat druhou branku. 2:0. No jo, ale stejně jako v prvním zápase přišlo velké ALE, protože z nesmyslné standardní situace jsme dostali dost hloupý gól. Takže stav 2:1 a od této chvíle začali pracovat nervy na plné obrátky, nikdo nechtěl udělat chybu. Souboj se přiostřoval, přibylo více střetů, faulů ale i šancí. Šance jsme měli my, pojistit si vývoj zápasu, ale Petrovice měli také mnoho šancí, jež dělali starosti především mě (jejich dobrá střelba švihem a křížné přihrávky) a také bekům, když roztáčeli pekelný kolotoč, hlavně při oslabení. To jsme ale zvládli výborně a mohlo se začít znovu v pěti. Asi v polovině poslední třetiny se uplatnilo pravidlo nedáš, dostaneš. Při standardní situaci před brankou soupeře se míček odrazil od brankáře do tyčky, do břevna a pro změnu ještě jednou celý kolotoč, a z protiútoku, kdy po přespritování pravého obránce + centra nahrával útočník před branku a já byl bohužel krátký na rychlou střelu mezi nohy?..sakra?. stav 2:2. Tak jestli byl do téhle chvíle zápas vyhecovaný tak teď nervy pracovaly na 300%. Šance razantně přibyly na stranách soupeře a my na chvíli propadli nervozitě?Ale za nedlouho nás z ní vyvedl Mr. Cukr kdy opět po ?chytré? střele překonal brankáře a my vedli 3:2. Poté začal asi 7 minutový boj o výsledek plný faulů, vyloučení a katastrofálních výroků rozhodčích (stejný pár jako v prvním zápase). Ale obrana i útok vše zvládli, dalo by se říci, bez větších potíží a i přes nehorázné asi 10 vteřinové nastavení času a výhody na soupeřově hokejce, kterou vyrobili opět výborní sudí jsme vyhráli 3:2. Kdo to viděl, tak se mnou bude souhlasit, že to byla pravá nefalšovaná florbalová bitva kterou poznamenal pouze mizerný výkon pánů v černém, ale jinak jsem hrozně rád, že jsme tu to výzvu v podobě petrovických juníků (zasvěcení budou vědět) zvládli na výbornou a že jsem mohl osobně v naší brance pomoci k vítězství. Na závěr snad jen vysvětlení mého závěrečného výstupu a ?decentní poznámce? na adresu rozhodčích. V momentě, kdy byl José za parádní skluz na trestné lavici, hlásil spolu s časoměřičem 5 vteřin do konce. To míček dobíhal, podotýkám dobíhal, zhruba na 5 metrů hráč Petrovic ve vlastním obranném rohu hřiště, když balónek doběhl a měl na hokejce, časoměřič + José hlásí K O N E C, rozhodčí ale pouští hru (i přes mé hlasité upozorňování) a hráče vesele dál až na hranici mého brankoviště a ještě do šance zprostředka hřiště. Neuvěřitelně mě to roztočilo do běla a tak jsem si na adresu jednoho z nich ulevil párem hlasitých a možná i nevybíravých slov. Trest za nesportovní chování nebo nedejbože ještě něco horšího mě minul jen díky tomu že rozhodčí byl....no to se nedá ani slušně říci a hlavně proto, že by nevěděl jak se trest za nesportovní chování ukazuje a jak se tyto výlevy řeší dál. Tímto uveřejněním popisu situace se chci zároveň omluvit za své chování, ale prostě mi ujely nervy, snad se to už stávat nebude, ale bylo to v zájmu výsledku.
Ještě nesmím zapomenout na diváky a hlavně naše fanoušky, díky moc byli jste skvělí a mě jste v brance moc pomohli. Takže díky moc a jen tak dál?
Jinak resumé turnaje ? 2 zápasy: 4 body, dvě velice dobře technicky a hlavně ve druhém zápase takticky zvládnutá utkání takže co dodat?.díky za spolupráci.
Jean Piérre # 31Další turnaj mužů, a s ním náš ?oblíbený? soupeř ? Petrovice? Kdo by si nevzpomínal? Ale začněme pěkně od začátku?Je neděle 16. října a já se budím s veselou myslí a s bláhovou iluzí, kolik mám ještě času; z tohoto omylu mě, ale okamžitě vyvádí bratr, který mě s evidentní škodolibou radostí oznamuje, že na Zličíně mám být už v půl desáté. A tak vyrážím, ještě značně rozespalý, pořádně neumytý, nenajezený a tím pádem i slušně napruzený, na turnaj? Dorážím ještě v poměrně přijatelném čase, a jde se na věc?
Pokud jsem byl po příchodu ještě rozespalý, tak krutá realita prvního zápasu mě hned probrala; soupeřem byl tým Vinořské Zvěře, a přesně tak vypadala i jejich hra. Po našem, již notoricky známém pokřiku, se z druhé strany ozve jen: ?chlapi, jdem hrát hokej.? Už v ten moment jsem vytušil, že to nebude žádná sranda. A taky, že ne. Soupeř hrál hned od začátku agresivně, hokejově, dohrával souboje i bez balónku, a vůbec hra působila spíše jakkoliv jinak, jen ne jako florbal. Obzvláště borci s čísly 10 a 11 byli ryzí hokejisti a tak s nimi souboje opravdu boleli (velmi záhy jsme se, ale naučili, aby to bolelo i je, že Butchi ? )? Hra byla od začátku rozpačitá, a těžko říci jak by probíhala, kdyby nebylo našeho prvního rychlého gólu. Butchova nepovedená střela se dostala k nekrytému Josému, a ten snadno zavěsil ? nicméně i když se zdálo vše jasné, gól jsme si museli ještě ?vyřvat? neboť ?Beast? gólman si na branku ?chytře? položil láhev a střela se od ní odrazila ven, a rozhodčí byl na vážkách. Ale nakonec našemu ?přemlouvání? podlehl a gól byl uznán Gól nás nastartoval, a my začali hrát poměrně klidně a svojí hru, a hrozili před soupeřovou brankou; soupeř se nezmohl navíc než, že občas ?vybruslil nějaký hokejista kolem manťáku? a vystřelil? Hra byla pod naší taktovkou, a poměrně brzy jsme, po pěkné akci přidali Vítkem i druhou branku. Následoval ještě gól třetí, a pak i jedna haluz do naší sítě. Za tohoto stavu skončila první třetina a my byli spokojeni. O pauze jsme si řekli, že takto budeme hrát dál, ale to se nám bohužel nepovedlo. Druhá třetina byla z našeho pohledu krizová a my byli pod tlakem, soupeř hrozil a nám se nedařilo hrát naši hru. Naštěstí jsme přidali ještě jednu branku a třetinu v klidu dohráli. Poslední třetina byla už zase ?naše? a my jsme poměrně v klidu zápas dohráli a zvítězili; konkrétně 6:1?
Řekl bych, že tento zápas, až na to, že hodně bolel, byl dost povedený, jak co se týká útoku, tak i obrana se vyvarovala chyb?
Následovala pauza, další zápas se měl hrát až v 15.00, a tak jsme se všichni rozjeli, rozešli a rozkulhali (mistr Václav ) na všechny možné strany; někteří jíst na farmu strýčka McDonalda, jiní domů na domácí stravu. Sraz byl v 14.15, a tentokrát se všichni (hlavně já ), dostavili včas.
Soupeř nám byl velmi dobře známý, a dalo by se říci, již tradiční ? Petrovice. Samozřejmě, že jsme na ně byli řádně nažhavení, a rozhodnutí jim oplatit zápasy minulé (což se nakonec, myslím dokonale, povedlo - ale nepředbíhejme ). Soupeř měl opět nabitou lavičku a to přesně třemi pětkami, což působilo dosti hrozivě. Navíc byla velká část týmu v juniorském věku a to nevěstilo nic dobrého. Nicméně hra začala a naše (nebo alespoň moje) obavy se nepotvrdili a soupeř se ukázal velmi dobře hratelný, vynikal jen pár juniorskými individualitami, které jsme si chtěli pohlídat? Začátek se povedl, mistr Sugar nás rychle poslal geniální pozemní střelou do vedení, a za moment jsme po skrumáži před soupeřovou brankou přidali ještě jeden gól. Bohužel za moment přišla haluzní střela po haluzní rozehrávce a byl tady kontaktní gól? Trochu nás to rozhodilo, a začali jsme hrát trochu zbrkle, a nedostávali se do šancí a už vůbec je neproměňovali. Zuby nehty jsme bránili jednogólový náskok, což se nám dařilo až do začátku třetí třetiny. Pak soupeř vyrovnal a nevypadalo to dobře. Naštěstí opět zaúřadovali naši mistři a my byli opět ve vedení. Celou třetí třetinu jsme jej bránili a soupeř tlačil. Ke konci jsme se z tlaku dostali a vypadalo to na klidnou dohru zápasu. Bohužel ( bohudík? ) přišla chybná rozehrávka, asi 35 vteřin před koncem, a soupeř šel do přečíslení, které jeden nejmenovaný hráč zastavil nekomentovatelným zákrokem; v ten moment někteří hráči Petrovic (vlastně všichni) neudrželi nervy na uzdě a strhla se, ehm? nazvěme to strkanice. Z této strkanice jsme nakonec vyšli jakožto morální vítězové, nenadávali jsme a ani jsme se aktivně neúčastnili strkání a vůbec jsme brali závěr v s chladnou hlavou, na rozdíl od oponentů (obzvláště těch starších), kteří vypadali na infarkt zápas jsme pak v pohodě dohráli (v přesilovce) a body byli naše?
Celkově bych tento turnaj hodnotil jako vydařený, hra klapala, a až na některé individuální nedostatky (hlavně v druhé lajně) bych řekl, že hráli všichni kvalitně, na úrovni a hlavně hráli florbal (což se nedá říci například o Zvěři)?
Nejmenovaný hráč José Manuel
K utkání s neznámým soupeřem jsme nastoupili v počtu 12 kusů, Zvěř měla o jednoho živočicha více. Takže síly alespoň co se týče počtu vyrovnané a mohla začít hra?
Zápas začal rychlým nástupem našeho týmu, jak jsme si řekli, a vyplatilo se ? první branku dal po zhruba 4 minutách José krásnou střelou pod víko. Nutno podotknout, že tento gól nejprve ?zkušení rozhodčí? neuznali, protože jim evidentně nevadilo že brankář-Zvíře má na brance chytře zavěšen ručník a láhev, od které se bomba odrazila. Ale po menších protestech vedeme 1:0. Do deváté minuty jsme přidali ještě dva přesné zásahy a pomalu ale jistě začali přebírat otěže zápasu. ALE?.. asi v minutě 11. jsem bohužel neviděl tečovanou haluzní střelu zhruba z poloviny hřiště a tím pádem mi lehce prosvištěla nad nohou?Shit 3:1. Od té chvíle byl soupeř nahoře a pořádně zlobil a my začali, jak už to u nás bývá zmatkovat a kazit jednoduché balóny. Ale přežili jsme 1. třetinu a na lavičce si řekli že zápas zklidníme, zpomalíme a zjednodušíme. Asi prvních 5 minut jsme nenacházeli recept na dohodnutou hru ale po pojišťovácím gólu na 4:1 jsme hru až do konce víceméně kontrolovali a dosypali výsledek až na konečných 6:1 pro naše barvy.
Zápas má jednoznačný výsledek a prakticky celou dobu až na pár vyjímek i měl jednoznačný průběh + výkon rozhodčích u již zmíněné první branky a jiných nerozhodných, rozpačitých nebo dokonce evidentně nesprávných výroků. Ale každý přece nějak začít musí, že??? ( myslím pány rozhodčí protože evidentně pískali jeden z prvních zápasů)
FbK Wildcats : SK ? Florbal klub Petrovice
Na druhé utkání se proti naší enklávě čítající 12 členů postavila 17ti-členná armáda petrovických kouzelníků. Ale kouzelníků pouze papírově, protože z celkového počtu byste kvalitní hráče konkurenceschopné našim spočítali na prstech jedné ruky a to ještě přidávám.Začátek zápasu jsme zvládli rovněž dobře, opět asi po 3 - 4 minutách jsme se ujali vedení po Cukrově přízemní umístěné střele. 1:0. Poté začali petrovičtí ?bojovníci? zběsile nabíhat do našeho obranného valu, který však hrdě odolával. Vyplatilo se a my mohli zanedlouho přidat druhou branku. 2:0. No jo, ale stejně jako v prvním zápase přišlo velké ALE, protože z nesmyslné standardní situace jsme dostali dost hloupý gól. Takže stav 2:1 a od této chvíle začali pracovat nervy na plné obrátky, nikdo nechtěl udělat chybu. Souboj se přiostřoval, přibylo více střetů, faulů ale i šancí. Šance jsme měli my, pojistit si vývoj zápasu, ale Petrovice měli také mnoho šancí, jež dělali starosti především mě (jejich dobrá střelba švihem a křížné přihrávky) a také bekům, když roztáčeli pekelný kolotoč, hlavně při oslabení. To jsme ale zvládli výborně a mohlo se začít znovu v pěti. Asi v polovině poslední třetiny se uplatnilo pravidlo nedáš, dostaneš. Při standardní situaci před brankou soupeře se míček odrazil od brankáře do tyčky, do břevna a pro změnu ještě jednou celý kolotoč, a z protiútoku, kdy po přespritování pravého obránce + centra nahrával útočník před branku a já byl bohužel krátký na rychlou střelu mezi nohy?..sakra?. stav 2:2. Tak jestli byl do téhle chvíle zápas vyhecovaný tak teď nervy pracovaly na 300%. Šance razantně přibyly na stranách soupeře a my na chvíli propadli nervozitě?Ale za nedlouho nás z ní vyvedl Mr. Cukr kdy opět po ?chytré? střele překonal brankáře a my vedli 3:2. Poté začal asi 7 minutový boj o výsledek plný faulů, vyloučení a katastrofálních výroků rozhodčích (stejný pár jako v prvním zápase). Ale obrana i útok vše zvládli, dalo by se říci, bez větších potíží a i přes nehorázné asi 10 vteřinové nastavení času a výhody na soupeřově hokejce, kterou vyrobili opět výborní sudí jsme vyhráli 3:2. Kdo to viděl, tak se mnou bude souhlasit, že to byla pravá nefalšovaná florbalová bitva kterou poznamenal pouze mizerný výkon pánů v černém, ale jinak jsem hrozně rád, že jsme tu to výzvu v podobě petrovických juníků (zasvěcení budou vědět) zvládli na výbornou a že jsem mohl osobně v naší brance pomoci k vítězství. Na závěr snad jen vysvětlení mého závěrečného výstupu a ?decentní poznámce? na adresu rozhodčích. V momentě, kdy byl José za parádní skluz na trestné lavici, hlásil spolu s časoměřičem 5 vteřin do konce. To míček dobíhal, podotýkám dobíhal, zhruba na 5 metrů hráč Petrovic ve vlastním obranném rohu hřiště, když balónek doběhl a měl na hokejce, časoměřič + José hlásí K O N E C, rozhodčí ale pouští hru (i přes mé hlasité upozorňování) a hráče vesele dál až na hranici mého brankoviště a ještě do šance zprostředka hřiště. Neuvěřitelně mě to roztočilo do běla a tak jsem si na adresu jednoho z nich ulevil párem hlasitých a možná i nevybíravých slov. Trest za nesportovní chování nebo nedejbože ještě něco horšího mě minul jen díky tomu že rozhodčí byl....no to se nedá ani slušně říci a hlavně proto, že by nevěděl jak se trest za nesportovní chování ukazuje a jak se tyto výlevy řeší dál. Tímto uveřejněním popisu situace se chci zároveň omluvit za své chování, ale prostě mi ujely nervy, snad se to už stávat nebude, ale bylo to v zájmu výsledku.
Ještě nesmím zapomenout na diváky a hlavně naše fanoušky, díky moc byli jste skvělí a mě jste v brance moc pomohli. Takže díky moc a jen tak dál?
Jinak resumé turnaje ? 2 zápasy: 4 body, dvě velice dobře technicky a hlavně ve druhém zápase takticky zvládnutá utkání takže co dodat?.díky za spolupráci.
Jean Piérre # 31Další turnaj mužů, a s ním náš ?oblíbený? soupeř ? Petrovice? Kdo by si nevzpomínal? Ale začněme pěkně od začátku?Je neděle 16. října a já se budím s veselou myslí a s bláhovou iluzí, kolik mám ještě času; z tohoto omylu mě, ale okamžitě vyvádí bratr, který mě s evidentní škodolibou radostí oznamuje, že na Zličíně mám být už v půl desáté. A tak vyrážím, ještě značně rozespalý, pořádně neumytý, nenajezený a tím pádem i slušně napruzený, na turnaj? Dorážím ještě v poměrně přijatelném čase, a jde se na věc?
Pokud jsem byl po příchodu ještě rozespalý, tak krutá realita prvního zápasu mě hned probrala; soupeřem byl tým Vinořské Zvěře, a přesně tak vypadala i jejich hra. Po našem, již notoricky známém pokřiku, se z druhé strany ozve jen: ?chlapi, jdem hrát hokej.? Už v ten moment jsem vytušil, že to nebude žádná sranda. A taky, že ne. Soupeř hrál hned od začátku agresivně, hokejově, dohrával souboje i bez balónku, a vůbec hra působila spíše jakkoliv jinak, jen ne jako florbal. Obzvláště borci s čísly 10 a 11 byli ryzí hokejisti a tak s nimi souboje opravdu boleli (velmi záhy jsme se, ale naučili, aby to bolelo i je, že Butchi ? )? Hra byla od začátku rozpačitá, a těžko říci jak by probíhala, kdyby nebylo našeho prvního rychlého gólu. Butchova nepovedená střela se dostala k nekrytému Josému, a ten snadno zavěsil ? nicméně i když se zdálo vše jasné, gól jsme si museli ještě ?vyřvat? neboť ?Beast? gólman si na branku ?chytře? položil láhev a střela se od ní odrazila ven, a rozhodčí byl na vážkách. Ale nakonec našemu ?přemlouvání? podlehl a gól byl uznán Gól nás nastartoval, a my začali hrát poměrně klidně a svojí hru, a hrozili před soupeřovou brankou; soupeř se nezmohl navíc než, že občas ?vybruslil nějaký hokejista kolem manťáku? a vystřelil? Hra byla pod naší taktovkou, a poměrně brzy jsme, po pěkné akci přidali Vítkem i druhou branku. Následoval ještě gól třetí, a pak i jedna haluz do naší sítě. Za tohoto stavu skončila první třetina a my byli spokojeni. O pauze jsme si řekli, že takto budeme hrát dál, ale to se nám bohužel nepovedlo. Druhá třetina byla z našeho pohledu krizová a my byli pod tlakem, soupeř hrozil a nám se nedařilo hrát naši hru. Naštěstí jsme přidali ještě jednu branku a třetinu v klidu dohráli. Poslední třetina byla už zase ?naše? a my jsme poměrně v klidu zápas dohráli a zvítězili; konkrétně 6:1?
Řekl bych, že tento zápas, až na to, že hodně bolel, byl dost povedený, jak co se týká útoku, tak i obrana se vyvarovala chyb?
Následovala pauza, další zápas se měl hrát až v 15.00, a tak jsme se všichni rozjeli, rozešli a rozkulhali (mistr Václav ) na všechny možné strany; někteří jíst na farmu strýčka McDonalda, jiní domů na domácí stravu. Sraz byl v 14.15, a tentokrát se všichni (hlavně já ), dostavili včas.
Soupeř nám byl velmi dobře známý, a dalo by se říci, již tradiční ? Petrovice. Samozřejmě, že jsme na ně byli řádně nažhavení, a rozhodnutí jim oplatit zápasy minulé (což se nakonec, myslím dokonale, povedlo - ale nepředbíhejme ). Soupeř měl opět nabitou lavičku a to přesně třemi pětkami, což působilo dosti hrozivě. Navíc byla velká část týmu v juniorském věku a to nevěstilo nic dobrého. Nicméně hra začala a naše (nebo alespoň moje) obavy se nepotvrdili a soupeř se ukázal velmi dobře hratelný, vynikal jen pár juniorskými individualitami, které jsme si chtěli pohlídat? Začátek se povedl, mistr Sugar nás rychle poslal geniální pozemní střelou do vedení, a za moment jsme po skrumáži před soupeřovou brankou přidali ještě jeden gól. Bohužel za moment přišla haluzní střela po haluzní rozehrávce a byl tady kontaktní gól? Trochu nás to rozhodilo, a začali jsme hrát trochu zbrkle, a nedostávali se do šancí a už vůbec je neproměňovali. Zuby nehty jsme bránili jednogólový náskok, což se nám dařilo až do začátku třetí třetiny. Pak soupeř vyrovnal a nevypadalo to dobře. Naštěstí opět zaúřadovali naši mistři a my byli opět ve vedení. Celou třetí třetinu jsme jej bránili a soupeř tlačil. Ke konci jsme se z tlaku dostali a vypadalo to na klidnou dohru zápasu. Bohužel ( bohudík? ) přišla chybná rozehrávka, asi 35 vteřin před koncem, a soupeř šel do přečíslení, které jeden nejmenovaný hráč zastavil nekomentovatelným zákrokem; v ten moment někteří hráči Petrovic (vlastně všichni) neudrželi nervy na uzdě a strhla se, ehm? nazvěme to strkanice. Z této strkanice jsme nakonec vyšli jakožto morální vítězové, nenadávali jsme a ani jsme se aktivně neúčastnili strkání a vůbec jsme brali závěr v s chladnou hlavou, na rozdíl od oponentů (obzvláště těch starších), kteří vypadali na infarkt zápas jsme pak v pohodě dohráli (v přesilovce) a body byli naše?
Celkově bych tento turnaj hodnotil jako vydařený, hra klapala, a až na některé individuální nedostatky (hlavně v druhé lajně) bych řekl, že hráli všichni kvalitně, na úrovni a hlavně hráli florbal (což se nedá říci například o Zvěři)?
Nejmenovaný hráč José Manuel