Sobotní dorost očima pana kapitána
Turnaj by Wildcats
Tento víkend byl dalším z těch, které jsou po oba víkendové dny zaplněny kočičími zápasy. Sobotní tvrdá makačka dorostenců na námi pořádaném turnaji na Zličíně a v též aréně pak následovalo i nedělní vystoupení divokých borců z kategorie mužů. Já se budu věnovat té první ? sobotní části.
Turnájek začínal již v osm ráno, kdy nastupovali vyvolení z Tatranu proti svým soupeřům z Benešova. Mezi naší sobotní premiérou byl ještě jeden zápas, a tak jsme se všichni mohli věnovat Jiřího časomíře, která se škodolibě porouchala.
Na první zápas jsme nastupovali proti drsňákům z Havlíčkova Brodu, hoši to byli statní, s vervou po vítězství, které se jim agresivní hrou v ne zrovna fair play stylu podařilo. Prohráli jsme 4:3, což bylo zklamání. Na tomto zápase se mi líbilo, že i přesto, že jsme prohrávali jsme se dokázali semknout a vyhecovat se k co nejlepším výkonům, aniž bychom hráli agresivně, či řvali na rozhodčího. V tomto zápase se mi snad ze všech nejvíce líbil gól poslední, když náš statný Bivoj Mulátscho napřáhl a s přehledem zavěsil pod břevno.
Soupeř, který přijel z Benešova se mi podle toho, co jsem viděl v Liberci, zdál být po florbalové stránce vyspělejší než kluci z Havlíčkova Brodu a také tomu tak bylo. Byl to zápas, myslím, že pro naše barvy, lehčí než první, neboť Benešov hrál více florbalově ? na nahrávky a na rychlost. V zápase jsme měli dobrou první třetinu, druhou jsme dost zmatkovali, a tak jsme ve třetí třetině museli dotahovat jednobrankový náskok soupeře, což se nám povedlo a remizovali jsme s ne moc početnými, ale jedovatými Benešováky 2:2.
Poslední zápas, do kterého jsem nejméně vkládal naděje na výhru byl zápas s Pelhřimovem. Po tomto třetím zápase jsem přemýšlel, že s florbalem skončím, protože by to brzy mohlo odnést mé srdce?Všechny tři zápasy byly nerváky až do konce, což by se brzo mohlo promítnout na mém zdravotním stavu, ale zpět k věci. Proti Pelhřimovu jsme měli již dva zápasy v nohách a první rychlý gól Kyblíka ze standardky nás probral. První lajně se poté podařilo dát další dva góly, což se na druhé straně první druhé lajně (zasvěcení vědí, o co jde:)) podařilo nechat si dát. Poté začalo trápení, kdy nám soupeř po několika chybách a mnohdy i se štěstím dal další dva góly a ujal se vedení. V závěrečném tlaku však pro změnu první lajna dala další dva góly, čímž otočila stav zápasu v náš prospěch na konečných 5:4. Poslední gól přišel z vypůjčené hole pana Cukra a její hybnou silou byl pan SK, který vítězný gól pár vteřin před koncem vsítil. Po tomto nervy drásajícím dni jsem si již v nových Zlatých stránkách pomaličku začal vyhledávat číslo na kvalitního kardiochirurga.
Jsem rád, že jsme celý den zvládli bez sebemenších komplikacích (časomíra se nepočítá, je to technika). Chtěl bych poděkovat holkám, bez kterých bychom se asi jen těžko obešli. Taky bych vyzdvihl výkon Gábiny a Cukra, kteří nás podporovali a samozřejmě všech, kteří fandili a věřili nám.
Jsem přesvědčen, že naše prozatímní čtvrté místo je zasloužené. Je škoda, že jsme na bramborové pozici ? první nepostupující do play off, ale velká část je ještě před námi a když se budeme chovat k sobě stejně týmově jako doposud, tak máme reálnou šanci z příštího turnaje přivézt tolik potřebné body. Neusnout na vavřínech, bratři:)))
P.S.H.
Tento víkend byl dalším z těch, které jsou po oba víkendové dny zaplněny kočičími zápasy. Sobotní tvrdá makačka dorostenců na námi pořádaném turnaji na Zličíně a v též aréně pak následovalo i nedělní vystoupení divokých borců z kategorie mužů. Já se budu věnovat té první ? sobotní části.
Turnájek začínal již v osm ráno, kdy nastupovali vyvolení z Tatranu proti svým soupeřům z Benešova. Mezi naší sobotní premiérou byl ještě jeden zápas, a tak jsme se všichni mohli věnovat Jiřího časomíře, která se škodolibě porouchala.
Na první zápas jsme nastupovali proti drsňákům z Havlíčkova Brodu, hoši to byli statní, s vervou po vítězství, které se jim agresivní hrou v ne zrovna fair play stylu podařilo. Prohráli jsme 4:3, což bylo zklamání. Na tomto zápase se mi líbilo, že i přesto, že jsme prohrávali jsme se dokázali semknout a vyhecovat se k co nejlepším výkonům, aniž bychom hráli agresivně, či řvali na rozhodčího. V tomto zápase se mi snad ze všech nejvíce líbil gól poslední, když náš statný Bivoj Mulátscho napřáhl a s přehledem zavěsil pod břevno.
Soupeř, který přijel z Benešova se mi podle toho, co jsem viděl v Liberci, zdál být po florbalové stránce vyspělejší než kluci z Havlíčkova Brodu a také tomu tak bylo. Byl to zápas, myslím, že pro naše barvy, lehčí než první, neboť Benešov hrál více florbalově ? na nahrávky a na rychlost. V zápase jsme měli dobrou první třetinu, druhou jsme dost zmatkovali, a tak jsme ve třetí třetině museli dotahovat jednobrankový náskok soupeře, což se nám povedlo a remizovali jsme s ne moc početnými, ale jedovatými Benešováky 2:2.
Poslední zápas, do kterého jsem nejméně vkládal naděje na výhru byl zápas s Pelhřimovem. Po tomto třetím zápase jsem přemýšlel, že s florbalem skončím, protože by to brzy mohlo odnést mé srdce?Všechny tři zápasy byly nerváky až do konce, což by se brzo mohlo promítnout na mém zdravotním stavu, ale zpět k věci. Proti Pelhřimovu jsme měli již dva zápasy v nohách a první rychlý gól Kyblíka ze standardky nás probral. První lajně se poté podařilo dát další dva góly, což se na druhé straně první druhé lajně (zasvěcení vědí, o co jde:)) podařilo nechat si dát. Poté začalo trápení, kdy nám soupeř po několika chybách a mnohdy i se štěstím dal další dva góly a ujal se vedení. V závěrečném tlaku však pro změnu první lajna dala další dva góly, čímž otočila stav zápasu v náš prospěch na konečných 5:4. Poslední gól přišel z vypůjčené hole pana Cukra a její hybnou silou byl pan SK, který vítězný gól pár vteřin před koncem vsítil. Po tomto nervy drásajícím dni jsem si již v nových Zlatých stránkách pomaličku začal vyhledávat číslo na kvalitního kardiochirurga.
Jsem rád, že jsme celý den zvládli bez sebemenších komplikacích (časomíra se nepočítá, je to technika). Chtěl bych poděkovat holkám, bez kterých bychom se asi jen těžko obešli. Taky bych vyzdvihl výkon Gábiny a Cukra, kteří nás podporovali a samozřejmě všech, kteří fandili a věřili nám.
Jsem přesvědčen, že naše prozatímní čtvrté místo je zasloužené. Je škoda, že jsme na bramborové pozici ? první nepostupující do play off, ale velká část je ještě před námi a když se budeme chovat k sobě stejně týmově jako doposud, tak máme reálnou šanci z příštího turnaje přivézt tolik potřebné body. Neusnout na vavřínech, bratři:)))
P.S.H.