Byla krásná sobota 10. 12. 2005 a pro mne to bylo jedno z těch lepšícj rán, protože jsem si konečně mohl přispat a v klidu dřímat pod peřinou. To vše jen díky tomu, že jsme pleli na blízkém stadionu dětí mládeže a bůh ví čeho všeho ještě ? Na Kotlářce.

Náš tým nastupoval s nepříliš povedeným turnajem v zádech. Přesto jsme to museli hodit za hlavu, pokud jsme chtěli pomýšlet na lepší než šesté místo? A to jsme chtěli. Naběhli jsme do UnihocAreny připraveni vyhrát nad Jabloncem i Havlbrodem.
Oba zápasy se nesly v duchu vyrovnanosti a hra se přelévala na obě strany. Také oba zápasy vynikaly množstvím zvratů, které byly i nebyly příjemné.
Nejdříve jsme hráli s Jabloncem, který jsme v prvním kole soubojů o play off porazili. Tento match měl být tak trochu odpočinkový? Opak byl pravdou. Sice jsem získali výhru 4:5, ale byl to zápas, kde nebylo jednoznačného vítěze. První třetinu zápasu jsme určovali tempo my a Jablonec dotahoval, druhou třetinu to bylo opačně. Třetí pro změnu šéfovali zase my. Jablonec se na konci třetí třetiny už zhroutil a kočičí tým si v drápcích už udržel vyškrábanou výhru.

Druhý zápas s lišáky z Havlobrodu byl opravdovou perlou a docela velkým šrámem na krásné sobotě. Mohli jsme si v klidu odvézt ze zamrzlé Kotlářky 4 body, ale zase jsme na dráčky z Brodu nenalezli správnou zbraň. Drakobijecká zbraň nebyla sice úplně bez nábojů, ale popravčího našeho týmu (numero 98) jsme nedokázali zneškodnit, také to byl on, kdo si zapsal poslední zářez na své pažbě. Byla to šílená škoda, protože jsme se mohli pohnout o kus dále - Liberci na dostřel, ale není všem dnům konec. Musíme za týden sebrat sílu, dech a koncentraci na příští turnaj a to nebude lehké. Hrajeme s přímými soupeři a dvě výhry by nám SAKRA pomohli!!! Vše je jen v našich rukách.

Chci poděkovat našim holkám, že věrně dorazily a také Jiřímu za jeho excelentní výkony v bráně, které občas byly dech beroucí.

P.S.H.