Třebeach summary aneb Xmas adventure
Úvodem?
na začátek vypravování pohádky o putování za pohárem hrstky odvážných WildCatů po ledových pláních jižní Moravy bych zmínil cestu a ubytování. Takže naše začala už v pondělí 26. prosince v 15:45 na Lužinách. Po vyřešení všech povinností jsme naskákali do našich vznášedel a vydali se vstříc bojům v Třebíči. Cesta byla poněkud dlouhá, ale proběhla bez problémů a v půl sedmé jsme již ohromeni luxusem obývali pokoje na okraji města, v penzionu zvaném příznačně podle značky německé automobilky BENZ. Někdo první noc prokalil v místním salónku vyčleněném naší hvězdné pěchotě, někdo prokoukal na televizi, jiný protelefonoval :-) atd atd. Nastalo ráno, konkrétně 7:00 a čekala nás velmi bohatá snídaně a poté v 8:15 odjezd za asistence našeho osobního asistenta, pana Aligátora, do haly. Hala to byla pěkná, vcelku nová, šatny a sprchy na vysoké úrovni a na povrch si nikdo od gólmanů až po útočníky nemohl stěžovat. Možná až na skákání balónků při přihrávce. Po letmém převléknutí v šatně následoval nástup na hřiště, protažení, rozchytání a pokřik. Pak už se oba týmy postavili proti sobě a souboj mohl začít.
Skupina
FbK Wildcats ? Snipers Třebíč B
Náš první soupeř ve skupině jménem Snipers Třebíč B přivezl na pohled silnou juniorskomužskou sestavu čítající asi 14 členů. To nás ale nezastrašilo a hned záhy jsme se ujali vedení. Na soupeře jsme vlétli hned od začátku a to se jevilo jako velmi dobrý tah. Třebíčtí ?juníci? se přes naši obranu dostávali jen těžko a když už tak útoky byly vcelku neškodné. Náš velmi dobře a hlavně zodpovědně hrající tým si pomalu zvýšil náskok během 20ti minut na 4:0 a s přehledem kontroloval zápas. Protivníkovi se asi tři minuty před koncem podařilo po chybě snížit a upravit stav na konečných 4:1. První body doma.
FbK Wildcats ? Dobruška
Dobruška přivezla kompletní 2 lajny borců z juniorky. Takže od pohledu hodně silný, ale přesto hratelný soupeř. Zápas začal ve svižném tempu, ale oproti tomu co jsme si řekli nás soupeř začal okamžitě ?točit?, juníci lítali vepředu vcelku rychle, dávali si dobré balóny a bylo jen otázkou času kdy se ujmou vedení. To se stalo asi po 6 minutách hry kdy hóóóódně haluzní střelou po zemi na bližší tyč po vyběhnutí zpoza branky překonal player z Dobrušky naši obranu a mě, jakožto chybující brankáře. Bohužel stav 0:1 Za nedlouho po chybě centra z takového polosólíčka jsem inkasoval podruhé hodně nešťastnou branku a stav byl už o dvě branky příznivější pro soupeře. Poté se nám podařilo snížit na rozdíl jediného gólu, ale vzápětí opět zbytečnou brankou ztratit kontakt. Po zbytek zápasu jsme byly podle mě lepším týmem ale velké množství šancí jsme nedokázali proměnit ve více branek než v jednu jedinou. Takže konečný stav 2:3.
FbK Wildcats ? Moravské Budějovice
Konečný stav 0:2
InterMezzo?.
Jen taková poznámka autora : mezi prvním zápasem ve skupině a druhým jsme vinou rozpisu a skluzu měli čas předlouhých sedm hodin zhruba které jsme museli vyplnit. Proto jsme sledovali soupeře, něco dobrého jedli, a nakonec se i nudili?:/ Po odehrání posledního zápasu jsme se po radši nekomentovaných problémech dostali před pizzerii ?400 metrů? od haly a 45 minut čekali na vcelku divnou pizzu, kterou jsme spořádali na aligátořích ubikacích. :-) Poté, asi v půlnoci, jsme si dali krátké hodnocení dne a plány na den příští a šli spát, protože jsme věděli, co nás čeká den příští.
Play off
FbK Wildcats ? Snipers Třebíč A
I přes dvě prohry jsme se kvalifikovali ze skupiny do dalších bojů turnaje a ve čtvrtfinále narazili na zkušený tým pořádajících Snipers Třebíč A (muži). Na tento stěžejní souboj turnaje jsme se pečlivě připravili a šli do něj úplně naplno. A vyplatilo se. První třetinu tahal za nitky sice soupeř a také se haluzním gólem ujal vedení, ale my jsme se nepoložili a dále dotírali na branku soupeře a ve druhé třetině strhli ve vyrovnaném zápase vedení na svou stranu poměrem 2:1. Ve třetině třetí jsme dokonce vedli už 3:1, ale opět chybami v obraně a nedostatečném pokrytí hráčů jsme dostali dva slepené góly a stav byl rázem vyrovnaný, a to 3:3. Ale my jsme chtěli za každou cenu postoupit a tak 5 minut před koncem se v Josefovi probudila střelecká můza a ze střední vzdálenosti nekompromisně zavěsil pod víko bezmocnému soupeřovu brankáři. Potom se před naší brankou roztočil mocný Sniperský kolotoč a na mojí branku mířil jeden jedovatý míč za druhým, ale spolu s obranou i útokem jsme to zvládli a mohli tak euforicky slavit postup do semifinále.
FbK Wildcats ? Hippos Žďár nad Sázavou
V semifinále nás čekal soubor 12 borců ze 3. celostátní ligy, jejíž tabulce s přehledem kralují. Tým, který pravidelně nakládal soupeři na tomto turnaji 10-12 branek a který nakonec s přehledem tento turnaj vyhrál. Naše eskadra dopředu věděla že na ně nemáme nejmenší šanci, ale do zápasu jsme šli s odhodláním uhrát důstojný a pohledný zápas, dostat co nejméně branek a nasbírat cenné zkušenosti v konfrontaci s mužstvem hrajícím o 4 soutěže výš. Zápas měli v rukou samozřejme oranjes ( Hippos hrál tradičně v oranžových dresech) a naše obrana vcelku dlouhou dobu odolávala?Ale asi za 7 minut se borci ze Žďáru trefili poprvé, záhy nato podruhé a ke konci třetiny potřetí. Ve druhé části jsme dlouho odolávali a i přes několik obdržených branek hráli velice dobrý florbal, slušně drželi v obraně. Nutno poznamenat, že i přes vyspělost a vyšší úroveň soupeřova družstva jsme si vypracovali několik příležitostí ke skórování. V části třetí jsme ještě po několika přesných zásazích do víka inkasovali ještě několikrát, až se ukazatel skóre zastavil na hrozivých 0:12. Ale kdo tam byl, tak ví, že z mužstev co hráli proti tomuto celku jsme předvedli asi nejlepší florbal, nejvyrovnanější hru a nejlepší obranu s velkým množstvím zlikvidovaných příležitostí Hipposu.
Fbk Wildcats ? Přerov
Zápas o třetí místo. Pro nás moc důležité utkání, měli jsme nadosah ještě historičtější úspěch než doposud. Soupeř nastoupil se dvěma kompletními lajnami, dobře technicky i fyzicky vybavenými hráči. Naše družstvo bylo vyzbrojeno osmi hráči do pole, dobrou technikou i střelbou a nezměrnou vůlí po vítězství. Zápas začal poněkud výraznějším tlakem našeho mužstva, měli jsme poměrně dost šancí, stříleli jsme na branku, obléhali ji, ale i párkrát netrefili zívající prázdnou kisnu. Soupeř se začínal probouzet asi kolem osmé minuty první třetiny. Několik slibných šancí se mi s pomocí obrany podařilo zlikvidovat. A pak to přišlo, z nenápadné akce se zrodil náš vedoucí gól. Jenže v polovině druhé třetiny jsme po dvou hrubých chybách, co se týče nepokrytí vybíhajících a dorážejících hráčů dvakrát inkasovali a protivník nám srazil hřebínek otočením zápasu na 1:2. Od této chvíle se projevila naše neuvěřitelná únava a bohužel jsme totálně odpadli fyzicky a soupeř si s námi dělal co chtěl, roztáčel hrůzostrašný kolotoč před naší brankou, jedna střela za druhou, jedna nebezpečnější akce střídala druhou. Ale drželi jsme pořád naději na vyrovnání. Ale bohužel jsme dopředu byli úplně bezbranní, nedařilo se procházet přes střední pásmo, vázla už kombinace i střelba. Definitivní ránu do našeho týmu zarazil Přerov asi 8 minut před koncem, kdy po průniku ze středu hřiště přízemní střelou asi 35 cm nad zemí ke vzdálenější tyči zvýšil náskok na 1:3. V tuto chvíli jsme se už sesypali úplně a bylo jen otázkou času kdy dostaneme další branku. Ta přišla asi 3 minuty před koncem, po závaru před brankou se asi na potřetí podařilo soupeři přidat čtvrtou branku. Konečný stav souboje o třetí místo tedy bohužel 4:1 pro Přerov. :-(
Závěr
Na závěr povídání o Třebitch Cupu bych podotknul, že 4. místo z výběru moravských vyšších soutěží je historický úspěch našeho týmu na poli neligových turnajů. Jen na vysvětlenou, podle mého názoru bysme tým Přerova porazili, možná i s přehledem, nebyl to lepší tým, ale my měli ten den vcelku nabitý program, posuďte sami: v poledne čtvrtfinále, zápas pauza a hned na to semifinále s velice těžkým soupeřem a OKAMŽITĚ po semifinále následoval zápas o třetí místo, což v osmi lidech neuběhá prostě nikdo. Také bych chtěl poděkovat a pochválit každého hráče, v play-off všichni makali na 1000 % a díky tomu jsme dokázali dojít tak daleko. V osudném posledním zápase jsme nechali na hřišti především srdce, strašně moc jsme chtěli vyhrát, určitě víc než protivník, ale prostě na to nestačili síly, každý makal až do úmoru, sáhli jsme si na samé dno svých sil, ikdyž to strašně bolelo, byli jsme unavení, někdo i zraněný, tak jsme se nevzdali a to je naše morální vítezství. Někdy holt florbalový bůh nepřeje a nám nepřál, k poháru nám scházelo jen trocha štěstí a posunutí zápasu, jinak věřím že by se nám teď houpaly na krku pyšně bronzové medaile. Ale i přes zranění která jsme si odvezli, šrámy na duši a možná i zklamání, jsem já osobně moc rád, že jsem se mohl zúčastnit velmi vydařeného turnaje nejen organizačně ale i naším umístěním, a doufám, že jsem snad i pomohl svým výkonem ke konečnému umístění našeho mužstva. Takže díky all TřebitchPlayers a těším se na další společnej turnaj!! :-)
No a na úplný závěr ještě patří veliké poděkování pánům Ondrovi a Vítkovi, kteří bez problémů odřídili celou akci a hlavně nás v severském počasí a sněhové bouři dostali bezpečně zpět do Prahy. Takže D Í K Y M O C, P Á N O V É !!! . :-)
JeanPiérre
TrebitchCup aneb devět statečných
V době, kdy se většina lidí věnuje pojídání cukroví, sledování Vánočních pohádek či vyráží do hor na nějakou lyžovačku/prknovačku, se eskadra z Wildcats chystala na Vánoční turnaj do končin jihomoravských. Jelikož se nejelo přes náš bludný Liberec, tak cesta proběhla v pohodě a po necelých třech hodinách jsme se již ubytovávali v Třebíči. Ubikace odpovídala standartu ***+, takže o naše pohodlí bylo důstojně postaráno. První večer se nesl v duchu veselého očekávání nadcházejícího turnaje. Ráno nás čekal před hotelem doprovod od pořadatele, který zajistil bezpečný a rychlý přesun k hale. Hala vypadala nad očekávání pěkně.
Do prvního zápasu jsme vlétli naplno a než se soupeř stačil vzpamatovat, tak potřetí lovil míček ze své branky. V druhé půlce zápasu jsme náskok navýšili na sympatických 4-0. Pak jsme ale začali hrát příliš exhibičně ? přeci jen prázdná brána není dost prázdná, tak ještě na brankové čáře přidám pár parádiček. Nebýt tohoto pojetí druhé půlky zápasu a drobné chybky na konci, mohl po závěrečném hvizdu na světelné tabuli klidně svítit výsledek 8-0 a ne 4-1. Ale body byly doma a to bylo důležité.
Druhý zápas s Juniory z Dobrušky předznamenával běhavý florbal, nicméně při pohledu na jejich rozcvičování před zápasem bylo evidentní, že to bude spíš běhavý než florbal. Proti jejich běhání jsme nasadili kombinační hru a zápas měl celkem vyrovnaný průběh. Jelikož soupeřův gólman se během zápasu vytáhl několika Matrixo-Haškovskými zákroky a my předvedli pár nedbalostí ve hře dozadu, skóre se nakonec zastavilo na 2-3 pro soupeře.
Třetí zápas v základní skupině nebudu komentovat.
Výsledky v základní skupině jsme si zajistili postup do vytouženého čtvrtfinále.
Pak následovalo strastiplné čekání na večeři, kdy jsem byl psychicky dost dole a asi i pořádně nabručený, takže bych se chtěl všem, kteří to nějak pocítili omluvit. Co se mě týče, za rok určitě do pizzerie Laguna nepůjdu? (to asi nikdo, pozn. red.)
Čtvrtfinále FbK Wildcats vs SK Snipers Třebíč A
Začátek zápasu se nesl ve znamení velkého tlaku soupeře, který jsme naštěstí ustáli jen s malou, jednogólovou újmou. Následovala hlučná taktická porada a do druhé třetiny jsme vlétli po hlavě a brzy vyrovnali. Pár okamžiků po vyrovnání třebíčský bek poslal k zemi Kyblíka, který se už řítil sám na bránu a rozhodčí odpískali zasloužené trestné střílení. Balónek na střed hřiště jsem si postavil já? S pocitem, že se pravděpodobně jedná o zlomový okamžik tohoto zápasu, možná dokonce celého našeho vystoupení na turnaji. Nervozita ze mě spadla hned po prvním postrčení balónku směrem vpřed. Zkouším blafák do bekendu, gólman se mi skládá k nohám a já .?. trefuji boční síťku. Naštěstí se ukázalo, že zlomový okamžik zápasu přišel až o něco později. Ale nepředbíhejme. Po podařené kombinaci se nám vzápětí daří vstřelit gól na 2-1 a trochu se uklidnit. Najednou nás bylo plné hřiště a brzy jsme se radovali potřetí. Na začátku třetí třetiny to vypadalo, že zápas v klidu dohrajeme, jenže soupeř během minuty vyrovnal na 3-3. A máme ho tady. Zlomový okamžik? Naštěstí jsme se nezhroutili a s přesvědčením, že zápas rozhodneme ještě v základní hrací době jsme se dál hrnuli na jejich bránu. Naše snaha byla odměněna gólem na 4-3. Pak místo očekávaného tlaku soupeře jsme stále drželi opratě zápasu a trefili jsme snad všechny tyčky které Sniperská branka měla. V úplném závěru jsme se snažili držet balónek na soupeřovo polovině. Za chvíli se ozval závěrečný hvizd a my věděli, že brány semifinále se otevírají. Tento zápas byl pro mě jeden z největších florbalových zážitků za moji dosavadní kariéru.
V semifinále na nás čekal top favorit turnaje ?Hippos Žďár nad Sázavou. Usoudili jsme, že lídr bronzové ligy je nad naše síly a do zápasu jsme šli s tím, že s takovým týmem se nehraje každý den a že si zápas užijeme. Po zasloužené prohře jsme se chystali na zápas o třetí místo, který bohužel následoval hned po semifinále?
Zápas o třetí místo s Přerovem byl spíš zápas s našimi fyzickými možnostmi.Přeci jen bylo nás jen 8 do pole a byl to už 6tý zápas ve dvou dnech. Ke konci první třetiny jsme se ujali vedení po hrubce Přerovské obrany. Jenže v půlce třetiny druhé se na hřišti složil k zemi náš hráč v křečích a to neznamenalo nic dobrého. Na začátku třetiny třetí jsme odešli fyzicky úplně a Přerov zápas dotáhl k vítěznému konci.
Na závěr bych chtěl moc poděkovat všem spoluhráčům, že byla výborná atmosféra, že hráli naplno, protože pro mě byl Třebíčský turnaj velkým zážitkem. Zvláště pak Jeanovi, protože chytal fakt parádně, prostě nad-drak ;o) Také velké ocenění patří pořadatelům, před kterými smekám.Jinak naše vystoupení hodnotím velice kladně. Když jsme viděli kompletní seznam přihlášených týmů, tak jsme si řekli že postup ze základní skupiny bude úspěch. Ale my jsme prošli skrz čtvrtfinále a dostali se mezi nejlepší čtyři mužstva turnaje! Jako asi každého mě štve, že jsme to nedotáhli ještě o stupínek výše, protože to byl soupeř, kterého bychom v plné síle přehráli, ale vzhledem k okolnostem je čtvrté místo VELKÝ úspěch.
10ssson
na začátek vypravování pohádky o putování za pohárem hrstky odvážných WildCatů po ledových pláních jižní Moravy bych zmínil cestu a ubytování. Takže naše začala už v pondělí 26. prosince v 15:45 na Lužinách. Po vyřešení všech povinností jsme naskákali do našich vznášedel a vydali se vstříc bojům v Třebíči. Cesta byla poněkud dlouhá, ale proběhla bez problémů a v půl sedmé jsme již ohromeni luxusem obývali pokoje na okraji města, v penzionu zvaném příznačně podle značky německé automobilky BENZ. Někdo první noc prokalil v místním salónku vyčleněném naší hvězdné pěchotě, někdo prokoukal na televizi, jiný protelefonoval :-) atd atd. Nastalo ráno, konkrétně 7:00 a čekala nás velmi bohatá snídaně a poté v 8:15 odjezd za asistence našeho osobního asistenta, pana Aligátora, do haly. Hala to byla pěkná, vcelku nová, šatny a sprchy na vysoké úrovni a na povrch si nikdo od gólmanů až po útočníky nemohl stěžovat. Možná až na skákání balónků při přihrávce. Po letmém převléknutí v šatně následoval nástup na hřiště, protažení, rozchytání a pokřik. Pak už se oba týmy postavili proti sobě a souboj mohl začít.
Skupina
FbK Wildcats ? Snipers Třebíč B
Náš první soupeř ve skupině jménem Snipers Třebíč B přivezl na pohled silnou juniorskomužskou sestavu čítající asi 14 členů. To nás ale nezastrašilo a hned záhy jsme se ujali vedení. Na soupeře jsme vlétli hned od začátku a to se jevilo jako velmi dobrý tah. Třebíčtí ?juníci? se přes naši obranu dostávali jen těžko a když už tak útoky byly vcelku neškodné. Náš velmi dobře a hlavně zodpovědně hrající tým si pomalu zvýšil náskok během 20ti minut na 4:0 a s přehledem kontroloval zápas. Protivníkovi se asi tři minuty před koncem podařilo po chybě snížit a upravit stav na konečných 4:1. První body doma.
FbK Wildcats ? Dobruška
Dobruška přivezla kompletní 2 lajny borců z juniorky. Takže od pohledu hodně silný, ale přesto hratelný soupeř. Zápas začal ve svižném tempu, ale oproti tomu co jsme si řekli nás soupeř začal okamžitě ?točit?, juníci lítali vepředu vcelku rychle, dávali si dobré balóny a bylo jen otázkou času kdy se ujmou vedení. To se stalo asi po 6 minutách hry kdy hóóóódně haluzní střelou po zemi na bližší tyč po vyběhnutí zpoza branky překonal player z Dobrušky naši obranu a mě, jakožto chybující brankáře. Bohužel stav 0:1 Za nedlouho po chybě centra z takového polosólíčka jsem inkasoval podruhé hodně nešťastnou branku a stav byl už o dvě branky příznivější pro soupeře. Poté se nám podařilo snížit na rozdíl jediného gólu, ale vzápětí opět zbytečnou brankou ztratit kontakt. Po zbytek zápasu jsme byly podle mě lepším týmem ale velké množství šancí jsme nedokázali proměnit ve více branek než v jednu jedinou. Takže konečný stav 2:3.
FbK Wildcats ? Moravské Budějovice
Konečný stav 0:2
InterMezzo?.
Jen taková poznámka autora : mezi prvním zápasem ve skupině a druhým jsme vinou rozpisu a skluzu měli čas předlouhých sedm hodin zhruba které jsme museli vyplnit. Proto jsme sledovali soupeře, něco dobrého jedli, a nakonec se i nudili?:/ Po odehrání posledního zápasu jsme se po radši nekomentovaných problémech dostali před pizzerii ?400 metrů? od haly a 45 minut čekali na vcelku divnou pizzu, kterou jsme spořádali na aligátořích ubikacích. :-) Poté, asi v půlnoci, jsme si dali krátké hodnocení dne a plány na den příští a šli spát, protože jsme věděli, co nás čeká den příští.
Play off
FbK Wildcats ? Snipers Třebíč A
I přes dvě prohry jsme se kvalifikovali ze skupiny do dalších bojů turnaje a ve čtvrtfinále narazili na zkušený tým pořádajících Snipers Třebíč A (muži). Na tento stěžejní souboj turnaje jsme se pečlivě připravili a šli do něj úplně naplno. A vyplatilo se. První třetinu tahal za nitky sice soupeř a také se haluzním gólem ujal vedení, ale my jsme se nepoložili a dále dotírali na branku soupeře a ve druhé třetině strhli ve vyrovnaném zápase vedení na svou stranu poměrem 2:1. Ve třetině třetí jsme dokonce vedli už 3:1, ale opět chybami v obraně a nedostatečném pokrytí hráčů jsme dostali dva slepené góly a stav byl rázem vyrovnaný, a to 3:3. Ale my jsme chtěli za každou cenu postoupit a tak 5 minut před koncem se v Josefovi probudila střelecká můza a ze střední vzdálenosti nekompromisně zavěsil pod víko bezmocnému soupeřovu brankáři. Potom se před naší brankou roztočil mocný Sniperský kolotoč a na mojí branku mířil jeden jedovatý míč za druhým, ale spolu s obranou i útokem jsme to zvládli a mohli tak euforicky slavit postup do semifinále.
FbK Wildcats ? Hippos Žďár nad Sázavou
V semifinále nás čekal soubor 12 borců ze 3. celostátní ligy, jejíž tabulce s přehledem kralují. Tým, který pravidelně nakládal soupeři na tomto turnaji 10-12 branek a který nakonec s přehledem tento turnaj vyhrál. Naše eskadra dopředu věděla že na ně nemáme nejmenší šanci, ale do zápasu jsme šli s odhodláním uhrát důstojný a pohledný zápas, dostat co nejméně branek a nasbírat cenné zkušenosti v konfrontaci s mužstvem hrajícím o 4 soutěže výš. Zápas měli v rukou samozřejme oranjes ( Hippos hrál tradičně v oranžových dresech) a naše obrana vcelku dlouhou dobu odolávala?Ale asi za 7 minut se borci ze Žďáru trefili poprvé, záhy nato podruhé a ke konci třetiny potřetí. Ve druhé části jsme dlouho odolávali a i přes několik obdržených branek hráli velice dobrý florbal, slušně drželi v obraně. Nutno poznamenat, že i přes vyspělost a vyšší úroveň soupeřova družstva jsme si vypracovali několik příležitostí ke skórování. V části třetí jsme ještě po několika přesných zásazích do víka inkasovali ještě několikrát, až se ukazatel skóre zastavil na hrozivých 0:12. Ale kdo tam byl, tak ví, že z mužstev co hráli proti tomuto celku jsme předvedli asi nejlepší florbal, nejvyrovnanější hru a nejlepší obranu s velkým množstvím zlikvidovaných příležitostí Hipposu.
Fbk Wildcats ? Přerov
Zápas o třetí místo. Pro nás moc důležité utkání, měli jsme nadosah ještě historičtější úspěch než doposud. Soupeř nastoupil se dvěma kompletními lajnami, dobře technicky i fyzicky vybavenými hráči. Naše družstvo bylo vyzbrojeno osmi hráči do pole, dobrou technikou i střelbou a nezměrnou vůlí po vítězství. Zápas začal poněkud výraznějším tlakem našeho mužstva, měli jsme poměrně dost šancí, stříleli jsme na branku, obléhali ji, ale i párkrát netrefili zívající prázdnou kisnu. Soupeř se začínal probouzet asi kolem osmé minuty první třetiny. Několik slibných šancí se mi s pomocí obrany podařilo zlikvidovat. A pak to přišlo, z nenápadné akce se zrodil náš vedoucí gól. Jenže v polovině druhé třetiny jsme po dvou hrubých chybách, co se týče nepokrytí vybíhajících a dorážejících hráčů dvakrát inkasovali a protivník nám srazil hřebínek otočením zápasu na 1:2. Od této chvíle se projevila naše neuvěřitelná únava a bohužel jsme totálně odpadli fyzicky a soupeř si s námi dělal co chtěl, roztáčel hrůzostrašný kolotoč před naší brankou, jedna střela za druhou, jedna nebezpečnější akce střídala druhou. Ale drželi jsme pořád naději na vyrovnání. Ale bohužel jsme dopředu byli úplně bezbranní, nedařilo se procházet přes střední pásmo, vázla už kombinace i střelba. Definitivní ránu do našeho týmu zarazil Přerov asi 8 minut před koncem, kdy po průniku ze středu hřiště přízemní střelou asi 35 cm nad zemí ke vzdálenější tyči zvýšil náskok na 1:3. V tuto chvíli jsme se už sesypali úplně a bylo jen otázkou času kdy dostaneme další branku. Ta přišla asi 3 minuty před koncem, po závaru před brankou se asi na potřetí podařilo soupeři přidat čtvrtou branku. Konečný stav souboje o třetí místo tedy bohužel 4:1 pro Přerov. :-(
Závěr
Na závěr povídání o Třebitch Cupu bych podotknul, že 4. místo z výběru moravských vyšších soutěží je historický úspěch našeho týmu na poli neligových turnajů. Jen na vysvětlenou, podle mého názoru bysme tým Přerova porazili, možná i s přehledem, nebyl to lepší tým, ale my měli ten den vcelku nabitý program, posuďte sami: v poledne čtvrtfinále, zápas pauza a hned na to semifinále s velice těžkým soupeřem a OKAMŽITĚ po semifinále následoval zápas o třetí místo, což v osmi lidech neuběhá prostě nikdo. Také bych chtěl poděkovat a pochválit každého hráče, v play-off všichni makali na 1000 % a díky tomu jsme dokázali dojít tak daleko. V osudném posledním zápase jsme nechali na hřišti především srdce, strašně moc jsme chtěli vyhrát, určitě víc než protivník, ale prostě na to nestačili síly, každý makal až do úmoru, sáhli jsme si na samé dno svých sil, ikdyž to strašně bolelo, byli jsme unavení, někdo i zraněný, tak jsme se nevzdali a to je naše morální vítezství. Někdy holt florbalový bůh nepřeje a nám nepřál, k poháru nám scházelo jen trocha štěstí a posunutí zápasu, jinak věřím že by se nám teď houpaly na krku pyšně bronzové medaile. Ale i přes zranění která jsme si odvezli, šrámy na duši a možná i zklamání, jsem já osobně moc rád, že jsem se mohl zúčastnit velmi vydařeného turnaje nejen organizačně ale i naším umístěním, a doufám, že jsem snad i pomohl svým výkonem ke konečnému umístění našeho mužstva. Takže díky all TřebitchPlayers a těším se na další společnej turnaj!! :-)
No a na úplný závěr ještě patří veliké poděkování pánům Ondrovi a Vítkovi, kteří bez problémů odřídili celou akci a hlavně nás v severském počasí a sněhové bouři dostali bezpečně zpět do Prahy. Takže D Í K Y M O C, P Á N O V É !!! . :-)
JeanPiérre
TrebitchCup aneb devět statečných
V době, kdy se většina lidí věnuje pojídání cukroví, sledování Vánočních pohádek či vyráží do hor na nějakou lyžovačku/prknovačku, se eskadra z Wildcats chystala na Vánoční turnaj do končin jihomoravských. Jelikož se nejelo přes náš bludný Liberec, tak cesta proběhla v pohodě a po necelých třech hodinách jsme se již ubytovávali v Třebíči. Ubikace odpovídala standartu ***+, takže o naše pohodlí bylo důstojně postaráno. První večer se nesl v duchu veselého očekávání nadcházejícího turnaje. Ráno nás čekal před hotelem doprovod od pořadatele, který zajistil bezpečný a rychlý přesun k hale. Hala vypadala nad očekávání pěkně.
Do prvního zápasu jsme vlétli naplno a než se soupeř stačil vzpamatovat, tak potřetí lovil míček ze své branky. V druhé půlce zápasu jsme náskok navýšili na sympatických 4-0. Pak jsme ale začali hrát příliš exhibičně ? přeci jen prázdná brána není dost prázdná, tak ještě na brankové čáře přidám pár parádiček. Nebýt tohoto pojetí druhé půlky zápasu a drobné chybky na konci, mohl po závěrečném hvizdu na světelné tabuli klidně svítit výsledek 8-0 a ne 4-1. Ale body byly doma a to bylo důležité.
Druhý zápas s Juniory z Dobrušky předznamenával běhavý florbal, nicméně při pohledu na jejich rozcvičování před zápasem bylo evidentní, že to bude spíš běhavý než florbal. Proti jejich běhání jsme nasadili kombinační hru a zápas měl celkem vyrovnaný průběh. Jelikož soupeřův gólman se během zápasu vytáhl několika Matrixo-Haškovskými zákroky a my předvedli pár nedbalostí ve hře dozadu, skóre se nakonec zastavilo na 2-3 pro soupeře.
Třetí zápas v základní skupině nebudu komentovat.
Výsledky v základní skupině jsme si zajistili postup do vytouženého čtvrtfinále.
Pak následovalo strastiplné čekání na večeři, kdy jsem byl psychicky dost dole a asi i pořádně nabručený, takže bych se chtěl všem, kteří to nějak pocítili omluvit. Co se mě týče, za rok určitě do pizzerie Laguna nepůjdu? (to asi nikdo, pozn. red.)
Čtvrtfinále FbK Wildcats vs SK Snipers Třebíč A
Začátek zápasu se nesl ve znamení velkého tlaku soupeře, který jsme naštěstí ustáli jen s malou, jednogólovou újmou. Následovala hlučná taktická porada a do druhé třetiny jsme vlétli po hlavě a brzy vyrovnali. Pár okamžiků po vyrovnání třebíčský bek poslal k zemi Kyblíka, který se už řítil sám na bránu a rozhodčí odpískali zasloužené trestné střílení. Balónek na střed hřiště jsem si postavil já? S pocitem, že se pravděpodobně jedná o zlomový okamžik tohoto zápasu, možná dokonce celého našeho vystoupení na turnaji. Nervozita ze mě spadla hned po prvním postrčení balónku směrem vpřed. Zkouším blafák do bekendu, gólman se mi skládá k nohám a já .?. trefuji boční síťku. Naštěstí se ukázalo, že zlomový okamžik zápasu přišel až o něco později. Ale nepředbíhejme. Po podařené kombinaci se nám vzápětí daří vstřelit gól na 2-1 a trochu se uklidnit. Najednou nás bylo plné hřiště a brzy jsme se radovali potřetí. Na začátku třetí třetiny to vypadalo, že zápas v klidu dohrajeme, jenže soupeř během minuty vyrovnal na 3-3. A máme ho tady. Zlomový okamžik? Naštěstí jsme se nezhroutili a s přesvědčením, že zápas rozhodneme ještě v základní hrací době jsme se dál hrnuli na jejich bránu. Naše snaha byla odměněna gólem na 4-3. Pak místo očekávaného tlaku soupeře jsme stále drželi opratě zápasu a trefili jsme snad všechny tyčky které Sniperská branka měla. V úplném závěru jsme se snažili držet balónek na soupeřovo polovině. Za chvíli se ozval závěrečný hvizd a my věděli, že brány semifinále se otevírají. Tento zápas byl pro mě jeden z největších florbalových zážitků za moji dosavadní kariéru.
V semifinále na nás čekal top favorit turnaje ?Hippos Žďár nad Sázavou. Usoudili jsme, že lídr bronzové ligy je nad naše síly a do zápasu jsme šli s tím, že s takovým týmem se nehraje každý den a že si zápas užijeme. Po zasloužené prohře jsme se chystali na zápas o třetí místo, který bohužel následoval hned po semifinále?
Zápas o třetí místo s Přerovem byl spíš zápas s našimi fyzickými možnostmi.Přeci jen bylo nás jen 8 do pole a byl to už 6tý zápas ve dvou dnech. Ke konci první třetiny jsme se ujali vedení po hrubce Přerovské obrany. Jenže v půlce třetiny druhé se na hřišti složil k zemi náš hráč v křečích a to neznamenalo nic dobrého. Na začátku třetiny třetí jsme odešli fyzicky úplně a Přerov zápas dotáhl k vítěznému konci.
Na závěr bych chtěl moc poděkovat všem spoluhráčům, že byla výborná atmosféra, že hráli naplno, protože pro mě byl Třebíčský turnaj velkým zážitkem. Zvláště pak Jeanovi, protože chytal fakt parádně, prostě nad-drak ;o) Také velké ocenění patří pořadatelům, před kterými smekám.Jinak naše vystoupení hodnotím velice kladně. Když jsme viděli kompletní seznam přihlášených týmů, tak jsme si řekli že postup ze základní skupiny bude úspěch. Ale my jsme prošli skrz čtvrtfinále a dostali se mezi nejlepší čtyři mužstva turnaje! Jako asi každého mě štve, že jsme to nedotáhli ještě o stupínek výše, protože to byl soupeř, kterého bychom v plné síle přehráli, ale vzhledem k okolnostem je čtvrté místo VELKÝ úspěch.
10ssson