První ligový turnaj tohoto roku byl naplánován na sobotu 14. ledna a dějištěm se stal středočeský Benešoff. Když jsme se řádně vyspinkaní (že Desetsssone;-)) v časných ranních hodinách schumlili ke startu, trápila naší výpravu jen jedna drobnost ? asi osmihodinové zaspání Šumáka, které si vybral ve velice vhodnou dobu, kdy náš kádr sužuje ?lyžáková epidemie?. Cesta proběhla v pohodě a tak jsme všichni s dostatečným předstihem stanuli před benešovskou arénou.

Po řádném protažení, rozchytání a detailní taktické poradě nás čekal první soupeř dne ? domácí Benešov. Ačkoli se benešovští obvykle na turnaj dostavují sotva v deseti lidech, zde potvrdili status pořádajícího týmu a nastoupili v hojném počtu. Leč kvantita neznačí kvalitu, takže jsme do zápasu vstupovali s klidem.
V úvodu jsme s vědomím odpoledního duelu se Spartou a s pohledem na prořídlou lavičku nasadili volnější tempo a soupeř se mu celkem ochotně přizpůsobil. Hra působila vyrovnaně, útoky se pravidelně střídaly na obou stranách. Postupem času ty naše začaly být nepříjemnější a míček se začal nebezpečně motat kolem branky Benešova. Nápor se nám podařilo zúročit v jedenácté minutě, kdy se poprvé ze svých sobotních 6356 zásahů podepsal na síťku soupeře Zdeněk. Třetinu jsme dovedli vklidu ke konci a následovala perioda další. Soupeř se zpočátku blýskl výraznější ofenzívou a po chybě beků se mu podařilo i skórovat. Otěže zápasu jsme však naštěstí nepustili z ruky a do konce druhé třetiny kvalitně provedeným střídáním tempa hry upravili výsledek na 5:2 v kocouří prospěch. Poslední level prvního zápasu začal pro naše barvy dost nešťastně a během čtyř minut jsme byli schopní si nechat nastřílet hloupě čtyři branky.. Soupeř byl v této fázi zápasu na koni a mnoho diváků by na naše vítězství v tuto chvíli jistě nevsadilo. Dokázali jsme však, že nám nechybí tolik potřebný klid a pohoda a během několika desítek vteřin jsme opět Butchem vyrovnali. Na pár minut se rozjela důrazná přetahovaná o výsledek, kterou jsme však dvěma zásahy Josefa rázně utnuli. Zápas jsme potom jistou obranou a v pohodě chytajícím Jiřím dovedli do vítězného konce v poměru 8:6.

Odpolední utkání se Spartou předcházela zpráva o ranním výsledku Rudých triček proti HBLišákům ? 22:0.. Dobrá motivace:-) Doslova za pět minut dvanáct dorazil Šumák a tak jsme v rámci možností byli v maximální síle připravení čelit rozjetému vlaku jménem Sparta.
Zápas začal pod taktovkou soupeře, který se snažil co nejrychleji vstřelit branku a navázat na ranní exhibici. Výborně chytající Jiří, kvalitní práce obrany a i trošku laxní přístup Sparty zapříčinil, že do poloviny první hrací části na ukazateli skóre svítily dvě nuly. V polovině třetiny se poprvé po chybě obránce a nedůslednosti bránícího centra ujala Sparta vedení. Úsměv z jejích tváří už po minutě hry smazal Butch. Třetina skončila remízou. Ve druhé hrací části jsme se snažili eliminovat chyby z první třetiny a zintenzivnit a především zrychlit útočnou fázi. Bohužel nám v zakončení tradičně chyběla větší přesnost a tak jsme po vyrovnaném výkonu ve druhé třetině stihli inkasovat pouze my. Tentokrát po chybě brankáře. Po druhé třetině tedy 1:2 a patnáct minut před námi.. Úvod poslední hrací části jsme těžce nezachytili a během méně než pěti minut jsme si vybrali všechny chyby v obraně za celý den.. V páté minutě tedy 2:5. Ani za tohoto stavu jsme díky fungující psychice a pohodě na lavičce (i přes pár sporných výroků rozhodčího) nepolevili a dál neúnavně dotírali na soupeřovu klec. Pět minut před koncem utkání se jeden ze soupeřů vyfauloval na pětiminutový trest a před námi stála dlouhá přesilovka. Tu se nám podařilo zahrát pouze průměrně, ale i to stačilo k tomu, abychom se štěstím skórovali. Konečný účet 2:5 podtrhl Kyblík.

Závěrem chci poděkovat za velice dobré nasazení a přístup k zápasu všem hráčům, dobře chytajícímu Jiřímu a nezbytnému supportu v podobě Martiny:-)