Zličínské reporty
Druhá únorová sobota byla ve znamení prvního turnaje mužů v novém roce. Všichni jsme byli už dlouhou dobu notně natěšeni, až naskočíme na hřiště a zúročíme nové zkušenosti i fyzické dispozice získané na vánočním TřebeachCupu a na zimním WildSoustřeďku. Radost z blížícího se turnaje nám ovšem dokonale zkazila neplánovaná Josého liposukce, při níž mu omylem bylo odebráno i slepé střevo a dokonalou díru do sestavy pouhých pár desítek hodin před odpískáním prvního zápasu udělal i Mr. Cukr, když prohrál v nelítostném souboji s dveřním futrem.. Absenci dvou klíčových hráčů jsme tedy vyřešili povoláním pana Dixe, nejzářivější hvězdy naší dorostenecké akvizice.
V sobotu v 7:49 ráno jsme tedy s konsolidovanou dvoupětkovou sestavou byli připraveni zahájit náročný trojboj. V 7:51 jsme byli stále připraveni zahájit náročný trojboj, již však ne s konsolidovanou dvoupětkovou sestavou..
Wildcats : Petrovice
V prvním duelu se nám postavil odvěký rival z Petrovic. Soupeře dobře známe, věděli jsme proto, čeho se máme vyvarovat a jak se k zápasu postavit. Ani důsledné upozornění a zásadní pokyny směřující k eliminaci jediného playmakera soupeře se však v našich řadách nesetkaly s pochopením a tak již ve třetí minutě došlu k neodvratnému.. 0:1, branku střílí hráč č.9. Pokračujeme dále a po pár desítkách vteřin se nám Zdeňkovou zásluhou daří vyrovnat. Od vyrovnání ovšem neutekly ani dvě minuty a .. branku střílí hráč č.9, jinak řečeno 1:2. První třetina již nepřinesla kromě několika našich neproměněných prázdných branek nic podstatného, skóre se tedy zastavilo na nelichotivých 1:2. Přestávková porada se nesla v duchu opakování předzápasových pokynů podpořených dvěma obdrženými góly. Kýžený efekt se dostavil již ve dvaadvacáté vteřině, kdy Butch rozvlnil síťku petrovické branky. Od této chvíle se zápas ubíral správným směrem, na hřišti začala být vidět naše útočná převaha a díky eliminaci kapitána hostí se začal podstatně vylepšovat i obraz defenzívy. Do konce druhé třetiny jsme navýšili svůj náskok na 4:2 a čekala nás poslední patnáctiminutovka. Prvních deset minut probíhalo bez dramatických výjevů, z klidu nás až v jedenácté minutě vyvedl soupeř, když se mu podařilo snížit na 3:4 (naštěstí ne hráčem č.9). Na tento fakt jsme za necelé tři minuty stihli Mikem zareagovat a potvrdit naše vítězství v poměru 5:3. Žebychom konečně prolomili petrovickou kletbu?
Wildcats : Vlci
Jako na houpačce, tak by se stručně dal popsat vývoj zápasu proti Vlkům. K utkáni jsme nastoupili už v kompletních dvou pěticích, ale na celkovém výkonu to bohužel zpočátku nebylo znát. Od začátku zápasu jsme v defenzívě vyráběli jednu školáckou chybu za druhou a slabší okamžiky si vybral i jinak nepřekonatelný JeanPiérre v DivokéKleci za námi. Hra se přelévala z jedné strany na druhou, diváci se dobře bavili, nebyla nouze ani o dramatické okamžiky a divadelní vystoupení některých vlčích hráčů. První třetina byla ve vlčí režii, soupeř rozehrál na hřišti nebývalý chaozzz a my jsme se mu jen velmi těžko přizpůsobovali. Míček držel na holích soupeře jako při freestylu a nám dělalo potíž doslova se vyhrabat zpoza vlastní branky. Účet třetiny 1:3. Po přestávce se začala naše hra pomaličku vylepšovat, recept na překonání vlčího forčekingu byl nalezen. Soupeřovu branku jsme začali okupovat s nevídanou vitalitou a byla jen otázka času, kdy se dostaví kýžený efekt. Dostavil se.. A to v podobě, která se nevidí každý den.. Kdo neviděl, přišel o hodně.. Kurióznější branku si dovedu jen těžko představit.. Nu což, počítá se.. Účet třetiny byl tentokrát obrácený, tedy 3:1, celkově 4:4. Ze zápasu zbývalo odehrát poslední periodu a my jsme věděli, že vítězství si odnese ten, kdo bude mít krapet více štěstí. Pak ovšem přišla studená sprcha. V páté vteřině poslední třetiny, bezprostředně po úvodním buly jsme obdrželi branku.. Tak rychlou, že ji lze jen těžko popsat. Ani tato situace ale naší psychiku nedokázala rozleptat a během čtyřiceti vteřin jsme dokázali odpovědět. Kolotoč pokračoval. V šesté minutě jsme se dostali poprvé v zápase do těsného vedení, které se nám dařilo držet následující čtyři dlouhé minuty. Soupeř se ovšem nevzdával a v naprosté pohodě, jakoby s nezájmem o skóre hrál dál. Vyplatilo se. V rozmezí devadesáti vteřin dokázal otočit skóre ve svůj prospěch a situace pro nás nebyla nijak růžová. Čas 11:21, jedna branka ztráta. Po pár desítkách vteřin rozhodčí odpískal volný úder z dobré vzdálenosti a místa a nám se z něj podařilo vyrovnat. Poslední necelé tři minuty jsme se usilovně snažili remízu ubránit a to se nám pozásluze i podařilo. Závěrem nutno podotknout, že ač jsou Vlci objektivně slabším soupeřem, v tomto případě byla dělba bodů naprosto oprávněná.
Bílé hole : Wildcats
Poslední naše sobotní vystoupení obstaral duel s druhým týmem průběžné tabulky - s týmem Bílých holí. Hole byli tento den evidentně při chuti, v dopoledním zápase se jim podařilo porazit přesvědčivým výkonem i leadra aktuální tabulky - žlutočerné Dynamisy. Do utkání se nám tedy nevstupovalo s lehkou hlavou, podpořeni doposud získanými třemi body nebylo ovšem o motivaci nouze. Stejně jako v prvním utkání proti Petrovicím jsme dobře věděli, že hlavní zbraň Holí nosí číslo 13 a s ním stojí i padá výkon zbytku týmu. Nuže, pověděli jsme si, tak si ho pohlídáme. Čas 1:27, branku střílí hráč č.13. Skóre 1:0, co dodat.. Hole jsou obecně silným soupeřem a proti takovým se nám trošku paradoxně hraje lépe. To jsme dokázali i v tomto utkání. Od začátku se nám dařilo držet hru ve svých rukách a více či méně úspěšně odrážet soupeřovy brejky. Hrál se docela hezký florbal, divák si určitě přišel na své. Po další ze série fatálek obránců vyrobených tohoto dne a po dvou přesných zásazích Mika a Desetsssona se skóre po první třetině usídlilo na cifrách 2:2. Věděli jsme co je v sázce, zodpovědnost do zbytku utání byla na místě, přesto do druhé třetiny nastoupil úplně jiný tým. Někteří z hráčů si začali hrát na vlastním písečku a těžce zapomněli na to, že by měli půjčovat bábovičku i ostatním kamarádům na pískovišti. V tuhle chvíli jsem se za Wildcats opravdu styděl.. Týmový duch hořel pekelnými plameny a Osika se otřásala v základech. NEVER MORE!!! Přestávka po druhé třetině přinesla vlnu zásadní kritiky, po které snad někteří pochopili.. Tímto se omlouvám těm, kterých se to netýkalo.. Miku, Desetsssone, Dixi, Zdeňku, Dane.. Poslední třeťka začala se slibným náskokem 5:3, který hned v úvodu umazal kdo jiný než hráč č.13. Zodpovědnost a WildSpirit ovšem i tentokrát zvítězili a tak jsme důslednou obranou a přemýšlející ofenzívou dotáhli utkání do vítězného konce. Hole - Wildcats 4:6
Tabulková situace je následující: Dynamisové stále drží pevně vedení soutěže, Hole okupují druhé místo, my jsme o bod třetí, stále však nemáme odehrány dvě dohrávky, které, jak pevně věříme Kočky vrátí tam, kam patří, na postupový flek! Zbytek tabulky se zatím drží v bezpečném odstupu a všichni věříme, že to tak i zůstane. Přesně za měsíc nás čeká osudový pětiboj, který bude alfou a omegou postupového klíče naší soutěže a rozhodne o budoucnosti Wildcatů v bahně Pražské soutěže mužů či nás konečně posune o vytouženou příčku výše, vstřích světlým zítřkům
Závěrem se sluší poděkovat Martině a Jiřímu, kteří celý den naprosto vzorně odmakali za stolkem časoměřičů a budiž jim za to odměnou o hodinu prodloužená večerka na Wildakci roku ? letním soustřeďku! Kéž by stejným přístupem a zodpovědností oplývali nejen při pořádání všichni členové Wildcats ? kategorie muži. A jinak thx allthefans!
Coach
Skončil nám první letošní turnaj mužů, jak to probíhalo?
Ráno na nás čekal odvěký soupeř z Petrovic. Před zápasem jsme si řekli, že nezaspíme začátek zápasu, a že je potřeba věnovat zvýšenou pozornost soupeřovu hráči s číslem devět. Jenomže hned jak na hřiště poprvé naskočila druhá lajna, inkasovala po nedůrazné obrané práci gól od hráče číslo devět? Ať si každý udělá obrázek, já se tady rozčilovat nebudu. Naštěstí se nám podařilo rychle srovnat. Nicméně pár okamžiků po vyrovnání opět inkasujeme po špatném pokrytí hráče gól z hole petrovické devítky? VRRRR. Nicméně se nám opět podařilo vyrovnat a po povedené druhé třetině, kterou jsme měli pevně ve své režii
i navýšit nějaký ten gólový náskok. Začátek třetí třetiny se opět nesl v duchu zmatků, nedodržovali jsme předem dané pokyny a jen díky soupeřově nemohoucnosti a štěstí jsme
o vedení nepřišli. Závěr zápasu jsme opět měli pevně ve svých rukou a dotáhli ho do vítězného konce.
Po poledni proti nám nastoupili hráči Vlků. K tomuhle zápasu bych snad jen poznamenal, že to bylo dost divoké. Chvíli jsme prohrávali, chvíli vedli, pak opět prohrávali?.. A také, že v tomto zápase naprosto vyhořela naše defenzíva. Nebudu jmenovat nikoho osobně, myslím že jsme si to v šatně jakž takž vyříkali. Bohužel ani nevím která lajna (chápej obraná dvojice) inkasovala v tomto zápase kolik gólů. Nicméně doufám, že to do příštího turnaje doladíme. Po zápase jsem slyšel od diváků z různých týmů, že to byla skvělá podívaná s infarktovým závěrem, takže aspoň diváci se skvěle bavili.
K večeru na nás čekal tým Bílé hole, který ráno získal skalp Dynamisů a těšil se, že zakončí den dalším úspěchem. Začátek byl jak přes kopírák s ostatními zápasy - opět jsme brzy inkasovali po nedůsledné obraně od hráče, kterému jsme měli věnovat zvýšenou pozornost. Nicméně pak se náš brankostroj rozjel na plné obrátky a soupeřův gólman lovil ze své sítě jeden balónek za druhým. Na ukazateli skóre svítil příznivý stav 5-2. Jenže opět přišel syndrom lehkovážnosti, úbytku koncentrace a začali jsme herně propadat. Důsledek se brzy dostavil -> 5:4. Pak nás podržel několika matrixoidními zákroky Jean a v závěrečné přesilovce jsme pojistili naši výhru 6-4.
Mám-li to shrnout, tak mě mrzelo několik věcí. Co se herní stránky týče, tak již zmiňovaná obrana a nedodržování předem daných taktických pokynů. Dále mi opravdu vadilo, že někteří asi nepochopili, co znamená, že pořádáme. Dále jsem viděl několik výstupů, po kterých se mi ani nechtělo věřit že jsme tým. Protože to mělo od týmového kolegiálního chování na míle daleko! Doufám, že to byl jen chvilkový výpadek, protože to mi opravdu zkazilo náladu. Co se pozitiv týče, tak rozhodně musím provést velkou poklonu Mr.Dixovi. Hrálo se mi s ním opravdu výborně. Když jsem šel ze střídačky na hřiště, věděl jsem, že na hřišti určitě něco pěkného vymyslíme. Hra s ním mě hodně bavila. Nemůžu zapomenout ani na Ilju, protože v kombinaci s těmito dvěma běhavci jsem měl opravdu pocit, že soupeř se po hřišti plouží. Že jsme skoro všude o krok či dva dříve. Opravdu jsem se na tomhle turnaji florbalem bavil, chuť mi nezkazili ani výše zmiňované skutečnosti.
Závěrem chci poděkovat všem, co nám pomáhali pořádat. Hlavně Martině, která to tam odseděla od začátku do konce a stále se dokázala tvářit mile;o) Také chci poděkovat všem fanouškům a divákům co nás přišli podpořit.
10ssson
V sobotu v 7:49 ráno jsme tedy s konsolidovanou dvoupětkovou sestavou byli připraveni zahájit náročný trojboj. V 7:51 jsme byli stále připraveni zahájit náročný trojboj, již však ne s konsolidovanou dvoupětkovou sestavou..
Wildcats : Petrovice
V prvním duelu se nám postavil odvěký rival z Petrovic. Soupeře dobře známe, věděli jsme proto, čeho se máme vyvarovat a jak se k zápasu postavit. Ani důsledné upozornění a zásadní pokyny směřující k eliminaci jediného playmakera soupeře se však v našich řadách nesetkaly s pochopením a tak již ve třetí minutě došlu k neodvratnému.. 0:1, branku střílí hráč č.9. Pokračujeme dále a po pár desítkách vteřin se nám Zdeňkovou zásluhou daří vyrovnat. Od vyrovnání ovšem neutekly ani dvě minuty a .. branku střílí hráč č.9, jinak řečeno 1:2. První třetina již nepřinesla kromě několika našich neproměněných prázdných branek nic podstatného, skóre se tedy zastavilo na nelichotivých 1:2. Přestávková porada se nesla v duchu opakování předzápasových pokynů podpořených dvěma obdrženými góly. Kýžený efekt se dostavil již ve dvaadvacáté vteřině, kdy Butch rozvlnil síťku petrovické branky. Od této chvíle se zápas ubíral správným směrem, na hřišti začala být vidět naše útočná převaha a díky eliminaci kapitána hostí se začal podstatně vylepšovat i obraz defenzívy. Do konce druhé třetiny jsme navýšili svůj náskok na 4:2 a čekala nás poslední patnáctiminutovka. Prvních deset minut probíhalo bez dramatických výjevů, z klidu nás až v jedenácté minutě vyvedl soupeř, když se mu podařilo snížit na 3:4 (naštěstí ne hráčem č.9). Na tento fakt jsme za necelé tři minuty stihli Mikem zareagovat a potvrdit naše vítězství v poměru 5:3. Žebychom konečně prolomili petrovickou kletbu?
Wildcats : Vlci
Jako na houpačce, tak by se stručně dal popsat vývoj zápasu proti Vlkům. K utkáni jsme nastoupili už v kompletních dvou pěticích, ale na celkovém výkonu to bohužel zpočátku nebylo znát. Od začátku zápasu jsme v defenzívě vyráběli jednu školáckou chybu za druhou a slabší okamžiky si vybral i jinak nepřekonatelný JeanPiérre v DivokéKleci za námi. Hra se přelévala z jedné strany na druhou, diváci se dobře bavili, nebyla nouze ani o dramatické okamžiky a divadelní vystoupení některých vlčích hráčů. První třetina byla ve vlčí režii, soupeř rozehrál na hřišti nebývalý chaozzz a my jsme se mu jen velmi těžko přizpůsobovali. Míček držel na holích soupeře jako při freestylu a nám dělalo potíž doslova se vyhrabat zpoza vlastní branky. Účet třetiny 1:3. Po přestávce se začala naše hra pomaličku vylepšovat, recept na překonání vlčího forčekingu byl nalezen. Soupeřovu branku jsme začali okupovat s nevídanou vitalitou a byla jen otázka času, kdy se dostaví kýžený efekt. Dostavil se.. A to v podobě, která se nevidí každý den.. Kdo neviděl, přišel o hodně.. Kurióznější branku si dovedu jen těžko představit.. Nu což, počítá se.. Účet třetiny byl tentokrát obrácený, tedy 3:1, celkově 4:4. Ze zápasu zbývalo odehrát poslední periodu a my jsme věděli, že vítězství si odnese ten, kdo bude mít krapet více štěstí. Pak ovšem přišla studená sprcha. V páté vteřině poslední třetiny, bezprostředně po úvodním buly jsme obdrželi branku.. Tak rychlou, že ji lze jen těžko popsat. Ani tato situace ale naší psychiku nedokázala rozleptat a během čtyřiceti vteřin jsme dokázali odpovědět. Kolotoč pokračoval. V šesté minutě jsme se dostali poprvé v zápase do těsného vedení, které se nám dařilo držet následující čtyři dlouhé minuty. Soupeř se ovšem nevzdával a v naprosté pohodě, jakoby s nezájmem o skóre hrál dál. Vyplatilo se. V rozmezí devadesáti vteřin dokázal otočit skóre ve svůj prospěch a situace pro nás nebyla nijak růžová. Čas 11:21, jedna branka ztráta. Po pár desítkách vteřin rozhodčí odpískal volný úder z dobré vzdálenosti a místa a nám se z něj podařilo vyrovnat. Poslední necelé tři minuty jsme se usilovně snažili remízu ubránit a to se nám pozásluze i podařilo. Závěrem nutno podotknout, že ač jsou Vlci objektivně slabším soupeřem, v tomto případě byla dělba bodů naprosto oprávněná.
Bílé hole : Wildcats
Poslední naše sobotní vystoupení obstaral duel s druhým týmem průběžné tabulky - s týmem Bílých holí. Hole byli tento den evidentně při chuti, v dopoledním zápase se jim podařilo porazit přesvědčivým výkonem i leadra aktuální tabulky - žlutočerné Dynamisy. Do utkání se nám tedy nevstupovalo s lehkou hlavou, podpořeni doposud získanými třemi body nebylo ovšem o motivaci nouze. Stejně jako v prvním utkání proti Petrovicím jsme dobře věděli, že hlavní zbraň Holí nosí číslo 13 a s ním stojí i padá výkon zbytku týmu. Nuže, pověděli jsme si, tak si ho pohlídáme. Čas 1:27, branku střílí hráč č.13. Skóre 1:0, co dodat.. Hole jsou obecně silným soupeřem a proti takovým se nám trošku paradoxně hraje lépe. To jsme dokázali i v tomto utkání. Od začátku se nám dařilo držet hru ve svých rukách a více či méně úspěšně odrážet soupeřovy brejky. Hrál se docela hezký florbal, divák si určitě přišel na své. Po další ze série fatálek obránců vyrobených tohoto dne a po dvou přesných zásazích Mika a Desetsssona se skóre po první třetině usídlilo na cifrách 2:2. Věděli jsme co je v sázce, zodpovědnost do zbytku utání byla na místě, přesto do druhé třetiny nastoupil úplně jiný tým. Někteří z hráčů si začali hrát na vlastním písečku a těžce zapomněli na to, že by měli půjčovat bábovičku i ostatním kamarádům na pískovišti. V tuhle chvíli jsem se za Wildcats opravdu styděl.. Týmový duch hořel pekelnými plameny a Osika se otřásala v základech. NEVER MORE!!! Přestávka po druhé třetině přinesla vlnu zásadní kritiky, po které snad někteří pochopili.. Tímto se omlouvám těm, kterých se to netýkalo.. Miku, Desetsssone, Dixi, Zdeňku, Dane.. Poslední třeťka začala se slibným náskokem 5:3, který hned v úvodu umazal kdo jiný než hráč č.13. Zodpovědnost a WildSpirit ovšem i tentokrát zvítězili a tak jsme důslednou obranou a přemýšlející ofenzívou dotáhli utkání do vítězného konce. Hole - Wildcats 4:6
Tabulková situace je následující: Dynamisové stále drží pevně vedení soutěže, Hole okupují druhé místo, my jsme o bod třetí, stále však nemáme odehrány dvě dohrávky, které, jak pevně věříme Kočky vrátí tam, kam patří, na postupový flek! Zbytek tabulky se zatím drží v bezpečném odstupu a všichni věříme, že to tak i zůstane. Přesně za měsíc nás čeká osudový pětiboj, který bude alfou a omegou postupového klíče naší soutěže a rozhodne o budoucnosti Wildcatů v bahně Pražské soutěže mužů či nás konečně posune o vytouženou příčku výše, vstřích světlým zítřkům
Závěrem se sluší poděkovat Martině a Jiřímu, kteří celý den naprosto vzorně odmakali za stolkem časoměřičů a budiž jim za to odměnou o hodinu prodloužená večerka na Wildakci roku ? letním soustřeďku! Kéž by stejným přístupem a zodpovědností oplývali nejen při pořádání všichni členové Wildcats ? kategorie muži. A jinak thx allthefans!
Coach
Skončil nám první letošní turnaj mužů, jak to probíhalo?
Ráno na nás čekal odvěký soupeř z Petrovic. Před zápasem jsme si řekli, že nezaspíme začátek zápasu, a že je potřeba věnovat zvýšenou pozornost soupeřovu hráči s číslem devět. Jenomže hned jak na hřiště poprvé naskočila druhá lajna, inkasovala po nedůrazné obrané práci gól od hráče číslo devět? Ať si každý udělá obrázek, já se tady rozčilovat nebudu. Naštěstí se nám podařilo rychle srovnat. Nicméně pár okamžiků po vyrovnání opět inkasujeme po špatném pokrytí hráče gól z hole petrovické devítky? VRRRR. Nicméně se nám opět podařilo vyrovnat a po povedené druhé třetině, kterou jsme měli pevně ve své režii
i navýšit nějaký ten gólový náskok. Začátek třetí třetiny se opět nesl v duchu zmatků, nedodržovali jsme předem dané pokyny a jen díky soupeřově nemohoucnosti a štěstí jsme
o vedení nepřišli. Závěr zápasu jsme opět měli pevně ve svých rukou a dotáhli ho do vítězného konce.
Po poledni proti nám nastoupili hráči Vlků. K tomuhle zápasu bych snad jen poznamenal, že to bylo dost divoké. Chvíli jsme prohrávali, chvíli vedli, pak opět prohrávali?.. A také, že v tomto zápase naprosto vyhořela naše defenzíva. Nebudu jmenovat nikoho osobně, myslím že jsme si to v šatně jakž takž vyříkali. Bohužel ani nevím která lajna (chápej obraná dvojice) inkasovala v tomto zápase kolik gólů. Nicméně doufám, že to do příštího turnaje doladíme. Po zápase jsem slyšel od diváků z různých týmů, že to byla skvělá podívaná s infarktovým závěrem, takže aspoň diváci se skvěle bavili.
K večeru na nás čekal tým Bílé hole, který ráno získal skalp Dynamisů a těšil se, že zakončí den dalším úspěchem. Začátek byl jak přes kopírák s ostatními zápasy - opět jsme brzy inkasovali po nedůsledné obraně od hráče, kterému jsme měli věnovat zvýšenou pozornost. Nicméně pak se náš brankostroj rozjel na plné obrátky a soupeřův gólman lovil ze své sítě jeden balónek za druhým. Na ukazateli skóre svítil příznivý stav 5-2. Jenže opět přišel syndrom lehkovážnosti, úbytku koncentrace a začali jsme herně propadat. Důsledek se brzy dostavil -> 5:4. Pak nás podržel několika matrixoidními zákroky Jean a v závěrečné přesilovce jsme pojistili naši výhru 6-4.
Mám-li to shrnout, tak mě mrzelo několik věcí. Co se herní stránky týče, tak již zmiňovaná obrana a nedodržování předem daných taktických pokynů. Dále mi opravdu vadilo, že někteří asi nepochopili, co znamená, že pořádáme. Dále jsem viděl několik výstupů, po kterých se mi ani nechtělo věřit že jsme tým. Protože to mělo od týmového kolegiálního chování na míle daleko! Doufám, že to byl jen chvilkový výpadek, protože to mi opravdu zkazilo náladu. Co se pozitiv týče, tak rozhodně musím provést velkou poklonu Mr.Dixovi. Hrálo se mi s ním opravdu výborně. Když jsem šel ze střídačky na hřiště, věděl jsem, že na hřišti určitě něco pěkného vymyslíme. Hra s ním mě hodně bavila. Nemůžu zapomenout ani na Ilju, protože v kombinaci s těmito dvěma běhavci jsem měl opravdu pocit, že soupeř se po hřišti plouží. Že jsme skoro všude o krok či dva dříve. Opravdu jsem se na tomhle turnaji florbalem bavil, chuť mi nezkazili ani výše zmiňované skutečnosti.
Závěrem chci poděkovat všem, co nám pomáhali pořádat. Hlavně Martině, která to tam odseděla od začátku do konce a stále se dokázala tvářit mile;o) Také chci poděkovat všem fanouškům a divákům co nás přišli podpořit.
10ssson