Víkendové summary
Sobotní výlet do Benešova
Dalšímu turnaji juniorek předcházela malá zdravotní a lyžáková anabáze několika hráček, do Benešova jsme tedy vyrazili v nekompletní sestavě. Dlouho dobu jsme si už brousili drápky na druhý duel s Wizardkami, naše plány ovšem zásadně nabourala neúčast našeho aktivního ofenzivního hrotu ? Lenky. Přes důrazné pokyny, abychom se vyvarovali zaspání úvodu zápasu se nám začátek nevyvedl a soupeřky poměrně snadno v úvodu nasázely tři branky. Teprve poté jsme se chytili a začali hrát standardní tempo. Zpřesnila se defenzíva a do provozní teploty se dostal i Alík v naší brance. Zápas probíhal celkem v poklidu, ani jeden tým nevykazoval žádné zvláštní ambice a hra se vcelku pravidelně přelévala z jedné strany hřiště na druhou. Postupně se nám dařilo i v ofenzivní aktivitě a tak jsme se koncem druhé třetiny dostali až na dotykové skóre 3:4. Ve třetí třetině našim hráčkám trošku došla energie a zahodili jsme několik zásadních šancí, soupeřky přidaly ještě jeden zápis do knihy skóre a utkání skončilo za stavu 3:5. Obecně slušný výkon, ale v plné sestavě mohl být výsledek bodový.
Ve druhém utkání jsme se měli střetnout se soupeřkami z Jihlavy. Již jejich první ranní vystoupení předzvěstovalo, že dorazily v plné síle a řádně natěšeny. Ani naše motivace nebyla malá a všichni jsme se na zápas důkladně těšili. První třetina začala náporem soupeřek a naší defenzívě se dařilo velice dlouho a velice kvalitně odolávat. V tomto utkání naše Kočičky poprvé na hřišti pocítili fyzickou náročnost osobní obrany.. Taktika fungovala spolehlivě po celou první třetinu a ?do šaten? jsme odcházeli za stavu 0:3. Druhá třetina znamenala ovšem totální fyzický dojezd několika našich hráček a od té chvíle byl na hřišti již jen jeden tým. Ať se naše obrana snažila seč mohla, naše křídla nestíhala absolutně odběhávat soupeřovy rozehrávající hráčky a z následných přečíslení jsme mnohokrát kapitulovali. K této zásadní chybě se ještě přidal nedůraz v obranné činnosti ve velkém brankovišti a výsledkem bylo jen bezmocné statování hráčkám soupeře.. Dobré poučení pro příště.. Fyzička je prostě potřeba, Kočičky:o)
Nedělní Pelřimov
Ani naše dorostenecká enkláva se do vzdáleného Pelhřimova nedostavila v plné sestavě. V kádru scházelo několik obránců a ani některá útočná esa se nevyhnula chřipkové epidemii. A soupeřem nám neměl být nikdo jiný než Tatran a tradiční trapiči z Jablonce. Benešovu se opět podařilo nedorazit (ono je to totiž od nich do Pelhřimova šíííííleně daleko), plánovaný program dne byl tedy zásadně přestavěn, což trošku nabouralo naši předzápasovou přípravu. První duel s Tatranem nesl předzvěst důkladné osobní obrany a hry stažené pouze na brejkové pokusy. Systém s většími či menšími chybami fungoval a hráčům Tatranu nebylo na hřišti dopřáno příliš volného prostoru. Svůj výkon jsme si však dokonale podkopaly hrubými osobními chybami a zaváháními, které byly se železnou pravidelností trestány brankovým přídělem. Závěrečný účet zní 0:7 a odráží se v něm více osobní selhání než kolektivní chyby. Druhé utkání s Jabloncem mělo být podstatně jednodušším soustem. Před zápasem jsme všichni dobře věděli, že tohle je soupeř, se kterým je třeba jistě bodovat. Do zápasu jsme tedy nastoupili s vervou a prvních několik střídání jsme snad desetkrát vysokým tempem a efektivní kombinací zásadně ohrozili branku soupeře. V polovině první třetiny však nastal nevysvětlitelný výkonový útlum, po vzoru soupeře jsme úplně přestali běhat a hra se omezila na něco podobného fotbalovému báčku. Obrana soupeře byla dokonale ležérní a jen totální neschopnost našich útočníků a slušně chytající brankář soupeře nás dělily od mnohého skórování. I takto chabý výkon by však na severočeského soupeře stačil, nebýt haluzní branky, kterou jsme si nechali vstřelit zároveň se sirénou končící druhou třetinu. Třetí třetina nepřinesla žádnou změnu, stále jsme pohrdali nabídnutými příležitostmi ke skórování a výsledná remíza 2:2 je v rámci našeho statického výkonu naprosto zasloužená.
Dalšímu turnaji juniorek předcházela malá zdravotní a lyžáková anabáze několika hráček, do Benešova jsme tedy vyrazili v nekompletní sestavě. Dlouho dobu jsme si už brousili drápky na druhý duel s Wizardkami, naše plány ovšem zásadně nabourala neúčast našeho aktivního ofenzivního hrotu ? Lenky. Přes důrazné pokyny, abychom se vyvarovali zaspání úvodu zápasu se nám začátek nevyvedl a soupeřky poměrně snadno v úvodu nasázely tři branky. Teprve poté jsme se chytili a začali hrát standardní tempo. Zpřesnila se defenzíva a do provozní teploty se dostal i Alík v naší brance. Zápas probíhal celkem v poklidu, ani jeden tým nevykazoval žádné zvláštní ambice a hra se vcelku pravidelně přelévala z jedné strany hřiště na druhou. Postupně se nám dařilo i v ofenzivní aktivitě a tak jsme se koncem druhé třetiny dostali až na dotykové skóre 3:4. Ve třetí třetině našim hráčkám trošku došla energie a zahodili jsme několik zásadních šancí, soupeřky přidaly ještě jeden zápis do knihy skóre a utkání skončilo za stavu 3:5. Obecně slušný výkon, ale v plné sestavě mohl být výsledek bodový.
Ve druhém utkání jsme se měli střetnout se soupeřkami z Jihlavy. Již jejich první ranní vystoupení předzvěstovalo, že dorazily v plné síle a řádně natěšeny. Ani naše motivace nebyla malá a všichni jsme se na zápas důkladně těšili. První třetina začala náporem soupeřek a naší defenzívě se dařilo velice dlouho a velice kvalitně odolávat. V tomto utkání naše Kočičky poprvé na hřišti pocítili fyzickou náročnost osobní obrany.. Taktika fungovala spolehlivě po celou první třetinu a ?do šaten? jsme odcházeli za stavu 0:3. Druhá třetina znamenala ovšem totální fyzický dojezd několika našich hráček a od té chvíle byl na hřišti již jen jeden tým. Ať se naše obrana snažila seč mohla, naše křídla nestíhala absolutně odběhávat soupeřovy rozehrávající hráčky a z následných přečíslení jsme mnohokrát kapitulovali. K této zásadní chybě se ještě přidal nedůraz v obranné činnosti ve velkém brankovišti a výsledkem bylo jen bezmocné statování hráčkám soupeře.. Dobré poučení pro příště.. Fyzička je prostě potřeba, Kočičky:o)
Nedělní Pelřimov
Ani naše dorostenecká enkláva se do vzdáleného Pelhřimova nedostavila v plné sestavě. V kádru scházelo několik obránců a ani některá útočná esa se nevyhnula chřipkové epidemii. A soupeřem nám neměl být nikdo jiný než Tatran a tradiční trapiči z Jablonce. Benešovu se opět podařilo nedorazit (ono je to totiž od nich do Pelhřimova šíííííleně daleko), plánovaný program dne byl tedy zásadně přestavěn, což trošku nabouralo naši předzápasovou přípravu. První duel s Tatranem nesl předzvěst důkladné osobní obrany a hry stažené pouze na brejkové pokusy. Systém s většími či menšími chybami fungoval a hráčům Tatranu nebylo na hřišti dopřáno příliš volného prostoru. Svůj výkon jsme si však dokonale podkopaly hrubými osobními chybami a zaváháními, které byly se železnou pravidelností trestány brankovým přídělem. Závěrečný účet zní 0:7 a odráží se v něm více osobní selhání než kolektivní chyby. Druhé utkání s Jabloncem mělo být podstatně jednodušším soustem. Před zápasem jsme všichni dobře věděli, že tohle je soupeř, se kterým je třeba jistě bodovat. Do zápasu jsme tedy nastoupili s vervou a prvních několik střídání jsme snad desetkrát vysokým tempem a efektivní kombinací zásadně ohrozili branku soupeře. V polovině první třetiny však nastal nevysvětlitelný výkonový útlum, po vzoru soupeře jsme úplně přestali běhat a hra se omezila na něco podobného fotbalovému báčku. Obrana soupeře byla dokonale ležérní a jen totální neschopnost našich útočníků a slušně chytající brankář soupeře nás dělily od mnohého skórování. I takto chabý výkon by však na severočeského soupeře stačil, nebýt haluzní branky, kterou jsme si nechali vstřelit zároveň se sirénou končící druhou třetinu. Třetí třetina nepřinesla žádnou změnu, stále jsme pohrdali nabídnutými příležitostmi ke skórování a výsledná remíza 2:2 je v rámci našeho statického výkonu naprosto zasloužená.