Gr8 weekend summary
Uplynulý víkend byl nejšťavnatějším víkendem letošní sezóny co do počtu zápasů a zároveň byl i rozhodujícím pro bytí či nebytí naší mužské enklávy na současné ligové úrovni. Při dobré konstelaci hvězd a našem bezchybném výkonu bylo možné už na konci víkendu slavit postup o ligu výše. Ale nepředbíhejme..
Sobotní juniorky
Na naši kočičí skvadru čekal předposlední turnaj sezóny a soupeřkami nám byla děvčata z TJ SKV a ze středočeského Benešova.
První utkání proti SKV jen potvrdilo náš klubový paradox, který říká, že proti těžšímu soupeři se nám hraje lépe a snadněji. Dlouhou dobu se nám dařilo držet bezbrankovou remízu a až postupem času začaly soupeřky pomalu budovat svůj náskok. Defenzivní fáze hry fungovala bez větších problémů do doby, dokud některým hráčkám tradičně nedošla kondice. Tento stav se poté odrazil i ve finálním skóre utkání, které se zastavilo na číslicích 2:7. Nutno dodat, že se nám po delší době podařilo vstřelit více než jednu branku a odehrát utkání, které muselo být atraktivní i pro oko nezaujatého diváka.
Druhý sobotní duel sliboval napínavější průběh a hodně jsme si od něj slibovali. Soupeřky z Benešova dorazily v nelichotivém počtu sedmi kousků a dokonce bez jakéhokoli vedoucího družstva na lavičce. Utkání začalo pro naše barvy velice slibně, když jsme záhy po úvodním hvizdu kvalitně pískajících sudí vstřelili vedoucí branku. Jednogólový náskok se nám dařilo držet až do samotného závěru první periody, kdy soupeřky vyrovnaly. Úvod druhé třetiny pro nás znamenal krátkodobý výpadek, který se tradičně fatálně podepsal na skóre utkání a vyřadil nás ze hry o body. Utkání poté dobíhalo v poměrně svižném tempu, ale již bez ambicí z naší strany. Konečný stav 2:8 nevypovídá zcela o průběhu utkání.. Pokud by někdo počítal nastřelené tyče či spálené tutovky, musel by se zastavit na dvojmístném čísle pro naše barvy.. Ale florbal nezná kdyby..
Závěrem bych rád pochválil obě brankářky, které podaly nadstandardní výkon a svůj tým podržely.
Dále chci poděkovat všem kočičkám, které bezproblémově svůj turnaj odpořádaly a zároveň pomohly odpořádat první část důležitého mužského pětiboje.. Díky, koťátka:o)
Pětiboj
Wildcats : Hornets vol. 1
Sobotní ráno přineslo první utkání z nabitého víkendového scénáře mužského týmu Wildcats. Staří známí Horneti dorazili v průměrné sestavě a pod taktovkou zkušených rozhodčích se tedy mohlo začít hrát. První třetina byla ve znamení snahy našich borců neudělat chybu a hrát bezpečně, s rozvahou. Tato situace poněkud nahrávala soupeři, jehož výpady v byly v úvodu zápasu jasně podpořeny faktem, že nemají co ztratit. Postupem času jsme se ujali vedení tempa hry, hra soupeře se vytratila ze hřiště a na něm zůstal už jen jeden tým ? ten náš. Po hubeném výsledku první třetiny se kočičí brankostroj rozjel na plné obrátky a gólman/nególman hostí lovil ze síťky jeden míček za druhým. Finální skóre se zastavilo na úctyhodných 11:1. Škoda jediné obdržené branky, nebýt nedůslednosti v naší obraně, mohl DrakPiérre udržet naprosto zasloužené čisté konto.
Wildcats : Zvěř vol. 1
Druhý sobotní mužský duel s Vinořskou Zvěří začal bezprostředně poté, co hřiště zličínské arény vyklidily dohrajivší kočičky. Zvířat dorazil standardní počet a podle starých známých tváří bylo jasné, že soupeř bude hrát tradiční defenzivní beton podpořený sporadickými brejky. Tak se také stalo a celé utkání provázela naše úporná ofenzíva, kdy jsme jen těžko překonávali tvrdý a důrazný obranný val soupeře. Skóre však utěšeně narůstalo a zápas byl pevně v našich rukou. Nelze opomenout ani masivní podporu od našich věrných fans, kteří tentokrát dorazili v opravdu hojném počtu. Thx all!! Výsledek utkání zní 6:1 v kočičí prospěch a po sobotě jsme si mohli v pětibojovém diáři odškrtnout první dva úkoly jako splněné.
Nedělní hrací den byl trošku poznamenám apokalyptickými přívaly sněhu, které hlavní město postihly o předešlé noci. Přesto se naši borci oproti ostatním týmům sešli v téměř plném počtu, vyjímaje Zdeňka, který ve sněhu zabloudil a skončil až v rakouských Alpách a vyjma Šumáka, který tradičně skončil zřejmě v Berouně..
Wildcats : Dynamis
Duel s dosavadním lídrem naší soutěže ? se Včelími medvídky z Dynamisu měl představovat první postupové lámání chleba. Důkladně jsme se na utkání připravili a nic nepomohla zoufalá snaha Šéfmedvídka, který lišácky sliboval JeanPiérrovi za našimi zády hory doly (v JeanPiérrových peněžních jednotkách se to rovná doživotnímu přídělu tří roštěnek denně:o)). Utkání začalo ve vysokém tempu a bylo jasné, že je ho třeba pojmout podstatně důrazněji, než sobotní duely s laxními Hornety či pomalou Zvěří. Minuty ubíhaly a soupeř stále odolával našim atakům. Poté se přecijen podařilo vstřelit úvodní branku, na kterou ale Medvídci dokázali rychle odpovědět. Třetinové skóre bylo tedy vyrovnané. O přestávce jsme poněkud pozměnili ofenzivní naladění a změna přinesla své ovoce. Od té chvíle jsme utkání uchopili za delší konec a Dynamisy udolali poměrem 3:1.
Wildcats : Hornets vol. 2
Druhý duel se stejným soupeřem ve dvou dnech se nevidí v našich končinách každý den. Oproti sobotě se Hornets dostavili se širším kádrem, který nepostrádal všechny jejich tradiční playmakery. Začal se hrát relativně kvalitní florbal a JeanPiérre v naší kleci se rozhodně nenudil (nebo spíš nudil soudě podle toho, jak znuděně chytal i ty nejtěžší pokusy soupeře). Hra se přelévala z jedné strany na druhou a nám se nepodařilo dlouho vsítit úvodní branku. Poté, co jsme jí nakonec dosáhli jsme se poněkud uklidnili a začali více kontrolovat hru. Klid se vrátil i na naše čepele a skóre jsme navýšili na 2:0. Přišla třetí třetina a jedna z mála víkendových větších chyb v naší defenzívě. 2:1 Od této chvíle soupeř těžce zabral a zápas se stal neúnosně vyhroceným. Přes značnou vypjatost jsme ale stále tahali za delší konec my a ani přes disciplinárkový faul jednoho s Hornetů jsme tlaku nepodlehli a těsnou výhru 2:1 udrželi. K tomuto utkání nutno dodat, že vyhroceně skončilo z velké části vinou tragicky pískajících rozhodčí. Od počátku utkání se rozhodčí ukázali jako slabí a přes přibývající čas a vypjatost utkání těžce nezvládali posuzovat ani základní přestupky. Tento fakt významně narušil jinak v přátelském duchu probíhající zápas.
Wildcats : Zvěř vol. 2
Posledním utkáním víkendového mužského Pětiboje byl druhý zápas s Vinořskou Zvěří. Na všech hráčích už byla znát jistá dávka únavy, ostatně po čtyřech utkáních ve dvou dnech se není čemu divit. Začátek zápasu jsme zaspali, a tak nepřekvapí, že jsme poprvé za víkend brzy prohrávali o jednu branku. Náš letošní tým je ale ďábelsky silný a náskok Zvířat jsme poměrně záhy dokázali vymazat. Utkání se opět odehrávalo v režii nepříliš silných rozhodčích, tentokrát jsme ale na jejich nejistá rozhodnutí afektovaně nereflektovali. Zvěř už měla v nohách také několik utkání, proto nepřekvapí, že jejich borci poměrně záhy odešli fyzicky. My jsme pak už jen utěšeně přihazovali uhlí do kotle rozjeté mašiny s divokou kočkou ve znaku a navyšovali skóre. To se po pětačtyřiceti minutách zastavilo na číslicích 5:1.
Posledním hvizdem rozhodčích skončil víkendový mužský pěti- a klubový sedmiboj a všichni jsme si mohli šťastně vydechnout. Za víkend každý z Wildcatů i Wildcatek, kteří se mihl na hřišti odvedl pořádný kus dobré práce, který se odrazil ve stále se zlepšujícím výkonu našich juniorek a ve full-point víkendu mužů.
Po tomhle víkendu bych chtěl na prvním místě poděkovat všem Wildfans, kteří přišli v sobotu i v neděli podpořit naše borce a ulehčit jim tak náročnou práci, která před nimi stála.
Dále si zaslouží dík i každá z juniorek, zejména je třeba vyzdvihnout výkon Kláry, která konečně vstřelila vytoužený gól a Jany, která v sobotu na beku zahrála skutečně dobře. Z mužů potom patří prvořadý dík JeanPiérrovi, který si za celý Pětiboj nevybral slabou chvilku a na jehož výkonu jsme postavili nejen full-point-weekend, ale hlavně celý letošní POSTUP!!! Je to tak, vážení, Wildmen se po loňské smůle zcela zaslouženě probojovali o patro výše v hierarchii českého seniorského florbalu. Postup byl uvařen už v polovině nedělního hracího dne před druhým duelem s Hornety a se Zvěří, hráči však byli záměrně udržováni v nejistotě, aby se na nich tato zpráva nepodepsala demotivačně.. Tato situace však nic nemění na tom, že mužskou kategorii čeká ještě poslední ligový turnaj, který rozhodne, zda postoupíme jako vítěz ligy, či jako tým ze druhého místa. Takže neusněme na vavřínech, kocouři, máme před sebou ještě kus práce!!! A ještě jeden okamžik stojí za zmínku. Je jím premiérový start Jiřího v mužských barvách. V sobotním duelu proti Hornetům ochutnal atmosféru důležitého utkání a několika dobrými zákroky pomohl k výhře 11:1. V neděli si potom mohl spolu s ostatními přímo na hřišti vychutnat postupový hvizd rozhodčích.. Takže díky i tobě, Jiří!
Jinak, pokud máte zájem, tento historický úspěch půjdeme oslavit v pátek 17.3. do smíchovského klubu Futurum. Takže AllCats, jste zváni.. a doražte v co nejhojnějším počtu!!
Coach
V 6:30 můj budík vyzvání jak na lesy a mě se při pohledu z okna vůbec nechce vylézt z vyhřáté postýlky. Stejnak mi nic jiného nezbyde a ještě v polospánku se plahočím na metro. Náladu mi zvednou až známe tváře, které stejně jako já musely ráno vstávat. V hale na Zličíně se scházejí první Wildcats, aby mohli připravit vše na první důležitý boj s Hornety. Hned od začátku byla soupeřova branka pod neustálou palbou a z toho jedenáct střel se podařilo dostat až za gólmanova záda. Zvěř odpověděla pouhopouhým jedním gólem a tak se naši kocouři mohli radovat z prvních dvou bodů. Po obědě jsme na zelenou plochu nastoupily my - divoké kočky ? proti Královským Vinohradům. Tentokrát jme na vavřínech neusnuly, ale běhaly po hřišti, co to dalo, i když to tak někdy nevypadalo. Beci, stále bez mrštné Marie, úspěšně (teda až na nějaké ty fatálky končící většinou gólem) odvracely ataky vinohradského útoku a posílaly míček dopředu, kde už čekala křídla spolu s centrem, aby mohly ohrozit soupeřovu branku. Dlouho se jim nedařilo gólmanku prostřelit, ale když se to pak Adele přecijen povedlo, všichni ze střídačky a z hřiště se na ni vrhly a samou radostí ji div neumačkaly. Z gólu jsme radovaly ještě jednou, když se ze standardky trefila Jana. Jenže pětibrankový náskok jsme už stáhnout nedokázaly. Zbylé síly jsme si schovaly na druhý zápas s Benešovem. Při pohledu do zápisu na sedm jmen šestnáctiletých dívek z Benešova naše srdce skákalo radostí, sebevědomí rostlo a příležitost nám podávala ruku. Jenže mi jsme nevyužily šance, které nám přichystala a po první proměněné střele Kláry jsme se jí chytly pouze za jeden prst. Soupeřky zpomalily tempo hry a my na to samozřejmě přistoupily. Proč bychom přece běhaly, když neběhají ani ony?!?! Obranné i útočné akce se nám celkem dařily, ale gól ne a ne padnout. Za zvuku bubnů a křiku našich fanoušků jsme se snažily procpat míček do soupeřovy branky. Jenže když Dominika rozhoupala síťku v bráně podruhé, tak na světelné tabuli se červenal už výsledek 2:8, který vydržel až do konce. O zdařilé ukončení florbalové soboty se postarali muži, kteří se utkali s čilými Zvířaty. Jenže naši kocouři jsou houževnatí chlapi a přes únavu z prvního zápasu se bili jako lvi! Nic si z tohoto zápasu nepamatuji, ale pořád před sebou vidím číslo 15. Buď je to tím, že dal Butch dva góly a nebo, že mi Adela asi desetkrát řekla, že patnáctka přináší štěstí. No každopádně si Wildcats připsali další dva body za výhru 6:1. Společnými silami jsme dali halu do původního stavu a opustili ji vstříc světlým zítřkům. Někteří si neodpustili své nemístné připomínky ohledně vodního ptactva, že Mulátscho?!
Na nedělní ráno nám příroda přichystala příjemné překvapení-sníh. Příjemné bylo, dokud jsem nevyšla před dům a moje nohy se nezabořily do bílého studeného sněhu. Po strastiplné cestě jsem celá zkřehlá dorazila na Kotlářku, kde zrovna kouč vedl monolog před posluchači ve stejnokroji. Bojovou taktiku jsem sice neslyšela, ale ?budem šlapat naplno? tam určitě zaznělo. Prvním soupeřem byli pánové ze značně prořídlého týmu Dynamis. Tohle nebyl zrovna snadný zápas. Přestože naši kocouři běhali seč mohli, tak se jim v první třetině podařil vstřelit pouze jeden gól a taky jeden inkasovat, to když se jednomu chlapíkovi z Dynamisu (Kubovi(Dyn) ? pozn. red. :o)) podařilo zasunout balónek zpoza branky. To si ale Wildcati nenechali líbit a vystrčili drápky. V dalších třiceti minutách se jim podařilo ještě dvakrát skórovat a z hřiště mohli odejít s hřejivým pocitem získaných dvou bodů. Ještě jim ani nevychladly svaly a už křičeli: ?Ať je tvrdý, co je měkký. . . . Wildcats vyhrajou i dnes! Dodrželi svá slova a Hornety roznesli na kopytech, srry malý překlep - na tlapách. Ubíhaly poslední minuty zápasu a soupeřům začaly téct nervy. Začali hrubě hrát a neustále kosili naše hráče, ale rozhodčí dělali jakoby nic. Jeden z Hornetů to už nevydržel a začal hokejkou škrtit Vítka. Málem došlo ke rvačce, ale Wildcati zachovali chladnou hlavu.?Škrtiče? vykázali z haly a vypadá to, že si nějakou dobu nezahraje. Do ?šaten? si chlapi odnesli další dva bodíky k dobru. Dlouhou pauzu využil každý po svém. Ti čilejší vyšli dobrovolně ven do závějí a ti zbylí odpočívali, ať už na zemi nebo na lavičce, aby nabrali síly do dalšího utkání proti Vinořské zvěři. Chviličku trvalo než si všichni zvykli na změnu stran, ale pak vzali opratě do svých rukou a udávali směr. Ukočírovali to na konečných 5:1 a svůj první nedělní gól si připsal Cukr a později i Mik. Celý den usilovně běhali a trefovali bránu, ale žádná přihrávka jim nesedla natolik, aby zavěsili. K tomu mě napadlo jedno české přísloví: ?Trpělivost přináší růže.? Samozřejmě nezklamali ani ostatní střelci, kteří figurují téměř v každém zápisu. Nesmím zapomenout ani na nejdůležitějšího hráče střežícího kočičí klec, který měl celý víkend skvělou formu a hráči by mu měli líbat ruce za to, jak je podržel ve všech zápasech. Dvoudenní zápolení skončilo pro Wildcats mužského pohlaví úspěšně, a proto se rozhodli těch deset bodů zapít. Ti, kteří si raději počkají až na pátek, se vydali z haly, aby si po cestě užili ještě nějakou legraci (koulování, válení ve sněhu :o)) než budou muset jít v pondělí do školy. Na závěr bych chtěla dodat, že s reklamací, co se týče celého reportu nebo jednotlivých údajů v něm, se na mě neobracejte. Děkuji za pochopení a obdivuji vás, že jste tak dlouhý report dočetl až do konce. :o)
Marťan
5ti boj aneb nezasněží a nezasněží
Osud si pro nás připravil dost nepříjemnou zkoušku. Dva dny měly rozhodnout, jestli sezóna, která začala v louži potu na Osice, pokračovala dřinou na konci srpna v Řeporyjích, 7mi měsících usilovného trénování, bude pro naši mužskou enklávu úspěšná nebo ne?.
Wildcats vs Hornets
První zápas z náročného programu pro nás začal velice dobře. Velmi rychle jsme vstřelili dva góly z kategorie šťastnějších, brzy přidali i třetí a díky famózním zákrokům JeanPiérra první třetinu vyhráli 3-1. Náš brankostroj se ale teprve rozjížděl. Zápas plynul dál a soupeř s přibývajícími brankami na svém kontě pomalu ale jistě ztrácel chuť do hry. Na konci zápasu svítilo lichotivé skóre 11-1 v náš prospěch. Ještě stojí za zmínku poznamenat, že v tomto zápase nám pomohl i benjamínek v naší sestavě ? Jiří, který své umění předvedl během třetí třetiny. Jeho spolehlivé zákroky nás nechaly vklidu zápas dohrát. Bylo to poprvé, co se nám podařilo nastřílet v jednom zápase dvojciferné skóre a i toto mohlo být znamením, že je v týmu velmi dobrá atmosféra a chuť se porvat o dobrý výsledek.
Wildcats vs Vinořská Zvěř
Druhý zápas zdaleka nebyl tak jednoduchý. Soupeř sice neměl příliš vysoké florbalové kvality, zato hokejové umění bylo často znát. Soupeř úpěnlivě bránil ?střední pásmo?, zahušťoval prostor před brankou a všechny balóny od beků chodily přes prkna(mantinely), v případě nouze neváhali vyhodit až na ?zakázané uvolnění?.Jejich obranu jsme překonávali s velkými nesnázemi a obvykle jsme se příliš nedostávali do střeleckých pozic. Soupeř hrozil z brejků nebo rychlým přechodem do protiútoku a z toho plynoucím přečíslením. Nicméně v kritických okamžicích zápasu nás podržel JeanPiérre a jelikož jsme se mezi tyče jejich branky trefili šestkrát a oni do stejných míst na naší polovině pouze jednou, máme další výhru v poměru 6-1.
Wildcats vs Dynamis (čti Včelí medvídci)
Nedělní ráno pro nás připravilo velké překvapení v podobě metru čerstvého sněhu a stálého silného chumelení. Dostat se z metra skrz závěje až do UnihocAreny byla pořádná štreka. Po kolena ve sněhu jsme šli, spoléhaje se pouze na kompas, směr náš cíl->stan zvaný UnihocArena. Do soupeře jsme se zakousli s velkou chutí a brzy jsme vedli 1-0. Jenže pak jsme inkasovali ?Kubagól?, a začínalo se nanovo. Začali jsme hrát rychlý kombinační florbal a celou první třetinu soupeře tlačili. Odměnou nám bylo vedení 3-1 a perfektně sehrané oslabení, které jsme celé odehráli na soupeřovo polovině, dokonce jsme během tohoto oslabení třikrát vystřelili. Zbývající dvě třetiny se nesly v duchu našeho neproměňování sebevětších šancí a soupeřovo ostřelování naší brány z větší vzdálenosti. Na těchto střelách si sebejistě smlsnul DrakPiérre v naší bráně, který většinu z nich chytal třemi prsty a s úšklebkem na rtech. Myslím, že jsme si vytvořili více šancí než soupeř, který těžil spíš z individuálních průniků, předvedli lepší florbal a přímý souboj o čelo tabulky zaslouženě vyhráli.
Wildcats vs Hornets
Další, tentokrát už čtvrtý zápas začínal necelých 80 minut po předchozím mači. Rychle jsme se ujali vedení 2-0, ale pak se naše hra začala hodně zpomalovat a soupeř začal nebezpečně hrozit z protiútoků. Jelikož jsme opět neproměnili velké množství šancí typu prázdná brána, přišel trest v podobě gólu na 2-1. Pak hra hodně přiostřila, rozhodčí přestali zvládat dění na hrací ploše a vše gradovalo nevybíravým zákrokem, při kterém soupeř začal škrtit našeho hráče. Podle mého názoru lidi, jako tento magor, na florbalové hřiště nepatří. Pak jsme již zápas bez problémů dohráli.
Wildcats vs Zvěř
Pátý zápas byl s velice nepříjemným soupeřem s hokejovými návyky, jak je již napsáno výše. Brzo jsme inkasovali gól, který nás ale nerozhodil a brzo jsme vyrovnali. Soupeř opět dodržoval obraný val, neustále si v soubojích pomáhal rukama a lokty, náznaky florbalu by jste v jejich hře hledali těžko i s elektronovým mikroskopem. Nicméně dařilo se nám navyšovat skóre v náš prospěch a když ve třetí třetině svítilo na časomíře 5-1 v náš prospěch, několik našich hráčů už tušilo, že postupová brána se otevírá a delší večerka na soustředění ;o) nás nemine. Zápas tímto stavem již skončil.
Můžeme si gratulovat k heroickému výkonu. Pět zápasů ve dvou dnech, plný bodový zisk, líbivé skóre 27-5.. Podle předběžných výpočtů jistota postupu dvě kola před koncem soutěže..
Díky všem spoluhráčům za perfektní výkony. Jediné, co mě mrzelo, že po vyhraném zápase bych čekal trochu víc veselí. Prostě aspoň na chvíli zapomenout na všelijaké problémy a užít si tu vítěznou chvíli. Vyhrajeme 11-1 a v šatně je ticho jako kdybychom remizovali s posledním? :o(
Dále díky všem fanouškům, Martině která dokázala zahnat smutek po Zdeňkovi a ve svém reportu mě jistě pomluví ;o), všem kdo nám pomohl v sobotu pořádat, Martinovi že jel takovou štreku až do Prahy a samozřejmě našim gólmanům, kteří předvedli precizní výkony.
Tak doufám, že si všichni bručouni uvědomí, čeho jsme dosáhli a v pátek to pořádně oslavíme.
Desetssson
Historický PětiBoj
Ráno 11.3.2006. Den kdy se začíná přepisovat historie mužské kategorie i celého klubu, den, který začíná psát první přádky záznamu zlatou barvou v naší kronice. Je sobota osm hodin ráno a naše mužská eskadra se schází ve zličínské areně. První soupeř z 5 ve 2 dnech jsou nevyzpytatelní a silní Horneti. Všichni si plně uvědomují důležitost tohoto i příštích čtyř zápasů. Jde o všechno, buď a nebo?
FbK Wildcats vs Hornets
První zápas začal naším velkým tlakem, měli jsme hned od začátku převahu a drželi balonek na svých hokejkách. Ale ani Horneti se nezalekli a několikrát jedovatě odpověděli.. Ale hned záhy jsme se zaslouženě dostali do vedení. 1:0. Výborně. Náš obraz hry pokračoval a my tlačili dál. Zanedlouho se dostavila odměna v podobě druhé branky. 2:0. Ale abychom si nemysleli na moc jednoduchý zápas, tak nám Horneti haluzním golem dali najevo, že jsou také na hřišti a do první pauzy se šlo za stavu 2:1. Druhá třetina byla opět ve velké převaze Wildcatů a tak jsme spolehlivě kontrolovali průběh zápasu a soupeře nepouštěli blízko na dostřel. Do další přestávky jsme šli za stavu 4:1 ale to samozřejmě nic neznamenalo.. Ve třetině poslední Horneti už odpadli jak fyzicky tak psychicky a to, že to vzdali a chtěli jen dohrát se jim krutě vymstilo a naše elitní útočná síla jim nasázela tolik branek, že konečný účet se zastavil na ukazateli 11:1 a naše první body a hlavně první krok do nejnáročnější a nejdůležitější části letošní soutěže byly doma.
FbK Wildcats vs Vinoř
Souboj číslo dvě se odehrál po úspěšně odpořádaném turnaji juniorek a měl přinést hlavně tvrdý florbal. Jak se spekulovalo, tak se také moc neukázalo:o) Zápas to byl bezesporu těžký, ale opět se nám povedl začátek a my se mohli brzy radovat z vedoucí branky. Ale záhy se mohl radovat také soupeř, když vyrovnal, jak jinak než haluzí po odskočeném balonku a mojí nešťastné teči. Stav ale nevydržel snad ani 2 minuty a znovu se nám podařilo strhnout vedení na svou stranu a propálit zvířecího brankáře. Do první pauzy se nám zdařile vedlo ještě jednou, tedy po první třetině 3:1. Ale to neznamená nic ani u Vinořem vedení o dva góly, takže jsme vlétli do zápasu na plno již podruhé. Po dobré kontrole hry a solidní obraně, která pouštěla borce z Vinoře pouze k jedovatým střelám, kterým se čelí mnohem jednodušeji než závarům před brankou, jsme ještě dotlačili do branky 3x balonek a směle dokráčeli k fullpointu soboty a druhé výhře, tentokrát 6:1.
Ráno 12:3. 2006 a celou Prahu ochromuje apokalyptické počasí, kolabuje doprava, mrzne krev v žilách, lidé se nemohou nikam dostat, ani my pořádně do haly. Nikdo však netuší, že počasí si objednali Včelí medvídci před zápasem s námi v domění že tak zastaví rozjetý vlak s velkým W na radlici. Vše dobře dopadlo a my mohli vkráčet do promrzlé Unihoc Areny.
FbK Wildcats vs Dynamis
Co dodat, souboj prvního týmu a druhého, prakticky derby, představte si finále olympiády mezi USA a Kanadou či Česko vs Slovensko, takhle to vnímali jak hráči, tak samotní fanoušci. Prostě florbalová maxi bitva roku. Zápas začal v pomalejším tempu než se čekalo, pruhované rychlíky chytali divý kocouři zpravidla již na polovině a když už se někdo osmělil vystřelit na naší branku tak to byla velice jednoduchá střela, u které se dalo vypít ještě kafe. Zato naše údernická skvadra řádila v obraném pásmu soupeře. Do třetice se nám podařilo vstřelit vedoucí branku a více méně kontrolovat zápas. Dynamis ale vystřčil pořádně růžky nebo spíš rohy a začal čím dál více zlobit. Najednou jakoby naši nestíhali jejich rychlé přechody po mantinelu nebo dokonce i středem, zrychlila se střelba, přibyly nebezpečnější akce. Po několika málo minutách přišel trest v podobě typické akce Dynamisu, kdy playmaker No 5 si vyběhl po matnienlu elipsu kolem branky a bohužel po mojí chybě poslal míček kolem tyčky do sítě. 1:1. Ale naše ofenzíva byla opravdu silná a tak dvěma přesnými zásahy šli Wildcats opět do vedení už 3:1 a tento stav zůstal nezměněn do první přestávky. Do konce zápasu zbývalo pekelných 30 minut a náskok o dva goly nic neznamenal, to jsme samozřejmě věděli. Ale přesto jsme ve druhé třetině hráli poněkud otevřenou hru a soupeři se dařilo chodit přes naši obranu někdy i do náznaku samostatného útěku. Ale akce to nebyly nijak závažně nebeznepečné. Ovšem naše útočné řady obléhali mohutně pruhovanou branku ale né a né dát uklidňující branku. V tomto duchu se můžeme v klidu přenést do 40. minuty zápasu, stav stále stejný, tlak Dynamisu stále síli, ovšem sílí i naše defenzíva i jedovaté průniky, bohužel bez gólové tečky. V hektickém závěru jsme ale předvedli velice dobrou obranou hru, Dynamis k ničemu nepustili a směle došli k cennému skalpu dosud nejlepšího týmu soutěže, pokračovali ve spanilé víkendové jízdě a navýšení bodového zisku již na 6.
FbK Wildcats vs Hornets
Zápas číslo dvě. Před zhruba 28 hodinami jsme tento tým rozstříleli, ale nyní je viditelné značné posílení a tudíž i tušená změna v průběhu zápasu. Samozřejmě. Vlétli jsme do zápasu po hlavě a znovu střídala nebezpečnější šance druhou a my se mohli možná tak modlit, aby to tam spadlo nám a né jim. Bylo jasné že ted nepadne moc branek a kdo dá první, vyhraje. Horneti nám nedali vůbec nic zadarmo a my museli bojovat na krev o každý balonek. Po několika minutách jsme se ujali pěkným gólem vedení. Po první pauze kde jsme si řekli, že na jedna nula s Hornety hrát opravdu nejde, jsme na ně vletěli opět podruhé. No, měli jsme zase moře šancí, několik prázdných branek, ale bohužel při každé takové příležitosti i sestřelenou časomíru u stropu. V polovině druhé třetiny jsme se ujali zaslouženě ač šťastně dvoubrankového vedení. Za několik minut se ale po chybě při rozehrávce dostáva k balónku obávaný hráč č.7 a pálí jedovatou střelu pod víko, kterou se mi daří bohužel jen vyrazit a následný zmatek před brankou a náhodným klepnutí do míčku končí kontaktním golem na 2:1.:o( No, co dodat, 3. haluz ze 4. Ve třetí třetině jsme podali stejný výkon, tlačili jsme, nedali jsem 1 000 % tutovky a tak nám hořela obrana, a to pořádně, Horneti měli moře slibných šancí, ale po zbytečně vyhroceném a nervozním závěru, za který si můžeme sami neproměněnými šancemi a zmatenou hrou jsme se přece mohli radovat z další výhry, tentokrát těsné 2:1.
FbK Wildcats vs Vinoř
Poslední naše představení v pětiboji mělo nádech opět tuhého boje. Po předchozích úspěších nebyl kupodivu problém s motivací, každý chtěl vyhrát a dokázat tak všem, zač je toho Wildcat. Už popáté jsme na soupeře nevídaně vlétli a sršeli nápadem, kombinací a chutí hrát a vyhrát. Jenže po několika minutách přišla sprška. Po hrubce v rozehrávce náš bek nabil ostrou zvířecímu kanonýru a ten se nemýlil. Stav 0:1 a poprvé za 5 zápasů prohráváme! Ale vymanili jsme se poté z mírného tlaku a podařilo se nám ke konci třetiny srovnat. V tuto chvíli se všem moc omlouvám za můj emoční ?exces?, ale prostě mi ruply nervy a fakt sem se vytočil po předchozích hrubkách rozhodčích, proto ta dvojka:o(. Po přestávce po proslovu jsme si řekli, že to prostě nepustíme a znovu je přejedem, tak se také stalo a systematické obléhání soupeřovy branky doplňované rychlými a nebezpečnými protiútoky Vinoře poutalo pozornost diváků. Naší předposlední třetinu o tomto famozním víkendu jsme korunovali třemi brankami a skore na tabuli po druhé třetině svítilo tedy čísli 4:1. Stejný obrázek hry mohli fanoušci vidět i ve třetině poslední + jeden gól v síti protivníka. Konečný stav tedy 5:1 a my mohli oslavovat geniální FULL-POINT.
ZÁVĚR: Už jsem to psal na GB, ale zmíním se o tom i tady. Chtěl bych moc poděkovat všem spoluhráčům, se kterými jsme utvořili silný kolektiv s týmovým duchem a táhli za jeden provaz od začátku až do samého konce. Pouze díky tomu se nám podařil takový úspěch. A také sem opravdu rád, že jsem mohl působit v takové dobré partě jak na hřišti, tak i mimo něj a snad i trochu přispět svými výkony k zisku bodů a bravůrnímu výkonu ve všech pěti zápasech. A také moc děkuju všem skalním i neskalním FANS co nás přišli v obou dnech podpořit ? s takovou podporou se hraje mnohem líp takže DÍKY MOC VŠEM !
JeanPiérre
Kdo to dočetl až sem, tak klobouk dolů:o)
Sobotní juniorky
Na naši kočičí skvadru čekal předposlední turnaj sezóny a soupeřkami nám byla děvčata z TJ SKV a ze středočeského Benešova.
První utkání proti SKV jen potvrdilo náš klubový paradox, který říká, že proti těžšímu soupeři se nám hraje lépe a snadněji. Dlouhou dobu se nám dařilo držet bezbrankovou remízu a až postupem času začaly soupeřky pomalu budovat svůj náskok. Defenzivní fáze hry fungovala bez větších problémů do doby, dokud některým hráčkám tradičně nedošla kondice. Tento stav se poté odrazil i ve finálním skóre utkání, které se zastavilo na číslicích 2:7. Nutno dodat, že se nám po delší době podařilo vstřelit více než jednu branku a odehrát utkání, které muselo být atraktivní i pro oko nezaujatého diváka.
Druhý sobotní duel sliboval napínavější průběh a hodně jsme si od něj slibovali. Soupeřky z Benešova dorazily v nelichotivém počtu sedmi kousků a dokonce bez jakéhokoli vedoucího družstva na lavičce. Utkání začalo pro naše barvy velice slibně, když jsme záhy po úvodním hvizdu kvalitně pískajících sudí vstřelili vedoucí branku. Jednogólový náskok se nám dařilo držet až do samotného závěru první periody, kdy soupeřky vyrovnaly. Úvod druhé třetiny pro nás znamenal krátkodobý výpadek, který se tradičně fatálně podepsal na skóre utkání a vyřadil nás ze hry o body. Utkání poté dobíhalo v poměrně svižném tempu, ale již bez ambicí z naší strany. Konečný stav 2:8 nevypovídá zcela o průběhu utkání.. Pokud by někdo počítal nastřelené tyče či spálené tutovky, musel by se zastavit na dvojmístném čísle pro naše barvy.. Ale florbal nezná kdyby..
Závěrem bych rád pochválil obě brankářky, které podaly nadstandardní výkon a svůj tým podržely.
Dále chci poděkovat všem kočičkám, které bezproblémově svůj turnaj odpořádaly a zároveň pomohly odpořádat první část důležitého mužského pětiboje.. Díky, koťátka:o)
Pětiboj
Wildcats : Hornets vol. 1
Sobotní ráno přineslo první utkání z nabitého víkendového scénáře mužského týmu Wildcats. Staří známí Horneti dorazili v průměrné sestavě a pod taktovkou zkušených rozhodčích se tedy mohlo začít hrát. První třetina byla ve znamení snahy našich borců neudělat chybu a hrát bezpečně, s rozvahou. Tato situace poněkud nahrávala soupeři, jehož výpady v byly v úvodu zápasu jasně podpořeny faktem, že nemají co ztratit. Postupem času jsme se ujali vedení tempa hry, hra soupeře se vytratila ze hřiště a na něm zůstal už jen jeden tým ? ten náš. Po hubeném výsledku první třetiny se kočičí brankostroj rozjel na plné obrátky a gólman/nególman hostí lovil ze síťky jeden míček za druhým. Finální skóre se zastavilo na úctyhodných 11:1. Škoda jediné obdržené branky, nebýt nedůslednosti v naší obraně, mohl DrakPiérre udržet naprosto zasloužené čisté konto.
Wildcats : Zvěř vol. 1
Druhý sobotní mužský duel s Vinořskou Zvěří začal bezprostředně poté, co hřiště zličínské arény vyklidily dohrajivší kočičky. Zvířat dorazil standardní počet a podle starých známých tváří bylo jasné, že soupeř bude hrát tradiční defenzivní beton podpořený sporadickými brejky. Tak se také stalo a celé utkání provázela naše úporná ofenzíva, kdy jsme jen těžko překonávali tvrdý a důrazný obranný val soupeře. Skóre však utěšeně narůstalo a zápas byl pevně v našich rukou. Nelze opomenout ani masivní podporu od našich věrných fans, kteří tentokrát dorazili v opravdu hojném počtu. Thx all!! Výsledek utkání zní 6:1 v kočičí prospěch a po sobotě jsme si mohli v pětibojovém diáři odškrtnout první dva úkoly jako splněné.
Nedělní hrací den byl trošku poznamenám apokalyptickými přívaly sněhu, které hlavní město postihly o předešlé noci. Přesto se naši borci oproti ostatním týmům sešli v téměř plném počtu, vyjímaje Zdeňka, který ve sněhu zabloudil a skončil až v rakouských Alpách a vyjma Šumáka, který tradičně skončil zřejmě v Berouně..
Wildcats : Dynamis
Duel s dosavadním lídrem naší soutěže ? se Včelími medvídky z Dynamisu měl představovat první postupové lámání chleba. Důkladně jsme se na utkání připravili a nic nepomohla zoufalá snaha Šéfmedvídka, který lišácky sliboval JeanPiérrovi za našimi zády hory doly (v JeanPiérrových peněžních jednotkách se to rovná doživotnímu přídělu tří roštěnek denně:o)). Utkání začalo ve vysokém tempu a bylo jasné, že je ho třeba pojmout podstatně důrazněji, než sobotní duely s laxními Hornety či pomalou Zvěří. Minuty ubíhaly a soupeř stále odolával našim atakům. Poté se přecijen podařilo vstřelit úvodní branku, na kterou ale Medvídci dokázali rychle odpovědět. Třetinové skóre bylo tedy vyrovnané. O přestávce jsme poněkud pozměnili ofenzivní naladění a změna přinesla své ovoce. Od té chvíle jsme utkání uchopili za delší konec a Dynamisy udolali poměrem 3:1.
Wildcats : Hornets vol. 2
Druhý duel se stejným soupeřem ve dvou dnech se nevidí v našich končinách každý den. Oproti sobotě se Hornets dostavili se širším kádrem, který nepostrádal všechny jejich tradiční playmakery. Začal se hrát relativně kvalitní florbal a JeanPiérre v naší kleci se rozhodně nenudil (nebo spíš nudil soudě podle toho, jak znuděně chytal i ty nejtěžší pokusy soupeře). Hra se přelévala z jedné strany na druhou a nám se nepodařilo dlouho vsítit úvodní branku. Poté, co jsme jí nakonec dosáhli jsme se poněkud uklidnili a začali více kontrolovat hru. Klid se vrátil i na naše čepele a skóre jsme navýšili na 2:0. Přišla třetí třetina a jedna z mála víkendových větších chyb v naší defenzívě. 2:1 Od této chvíle soupeř těžce zabral a zápas se stal neúnosně vyhroceným. Přes značnou vypjatost jsme ale stále tahali za delší konec my a ani přes disciplinárkový faul jednoho s Hornetů jsme tlaku nepodlehli a těsnou výhru 2:1 udrželi. K tomuto utkání nutno dodat, že vyhroceně skončilo z velké části vinou tragicky pískajících rozhodčí. Od počátku utkání se rozhodčí ukázali jako slabí a přes přibývající čas a vypjatost utkání těžce nezvládali posuzovat ani základní přestupky. Tento fakt významně narušil jinak v přátelském duchu probíhající zápas.
Wildcats : Zvěř vol. 2
Posledním utkáním víkendového mužského Pětiboje byl druhý zápas s Vinořskou Zvěří. Na všech hráčích už byla znát jistá dávka únavy, ostatně po čtyřech utkáních ve dvou dnech se není čemu divit. Začátek zápasu jsme zaspali, a tak nepřekvapí, že jsme poprvé za víkend brzy prohrávali o jednu branku. Náš letošní tým je ale ďábelsky silný a náskok Zvířat jsme poměrně záhy dokázali vymazat. Utkání se opět odehrávalo v režii nepříliš silných rozhodčích, tentokrát jsme ale na jejich nejistá rozhodnutí afektovaně nereflektovali. Zvěř už měla v nohách také několik utkání, proto nepřekvapí, že jejich borci poměrně záhy odešli fyzicky. My jsme pak už jen utěšeně přihazovali uhlí do kotle rozjeté mašiny s divokou kočkou ve znaku a navyšovali skóre. To se po pětačtyřiceti minutách zastavilo na číslicích 5:1.
Posledním hvizdem rozhodčích skončil víkendový mužský pěti- a klubový sedmiboj a všichni jsme si mohli šťastně vydechnout. Za víkend každý z Wildcatů i Wildcatek, kteří se mihl na hřišti odvedl pořádný kus dobré práce, který se odrazil ve stále se zlepšujícím výkonu našich juniorek a ve full-point víkendu mužů.
Po tomhle víkendu bych chtěl na prvním místě poděkovat všem Wildfans, kteří přišli v sobotu i v neděli podpořit naše borce a ulehčit jim tak náročnou práci, která před nimi stála.
Dále si zaslouží dík i každá z juniorek, zejména je třeba vyzdvihnout výkon Kláry, která konečně vstřelila vytoužený gól a Jany, která v sobotu na beku zahrála skutečně dobře. Z mužů potom patří prvořadý dík JeanPiérrovi, který si za celý Pětiboj nevybral slabou chvilku a na jehož výkonu jsme postavili nejen full-point-weekend, ale hlavně celý letošní POSTUP!!! Je to tak, vážení, Wildmen se po loňské smůle zcela zaslouženě probojovali o patro výše v hierarchii českého seniorského florbalu. Postup byl uvařen už v polovině nedělního hracího dne před druhým duelem s Hornety a se Zvěří, hráči však byli záměrně udržováni v nejistotě, aby se na nich tato zpráva nepodepsala demotivačně.. Tato situace však nic nemění na tom, že mužskou kategorii čeká ještě poslední ligový turnaj, který rozhodne, zda postoupíme jako vítěz ligy, či jako tým ze druhého místa. Takže neusněme na vavřínech, kocouři, máme před sebou ještě kus práce!!! A ještě jeden okamžik stojí za zmínku. Je jím premiérový start Jiřího v mužských barvách. V sobotním duelu proti Hornetům ochutnal atmosféru důležitého utkání a několika dobrými zákroky pomohl k výhře 11:1. V neděli si potom mohl spolu s ostatními přímo na hřišti vychutnat postupový hvizd rozhodčích.. Takže díky i tobě, Jiří!
Jinak, pokud máte zájem, tento historický úspěch půjdeme oslavit v pátek 17.3. do smíchovského klubu Futurum. Takže AllCats, jste zváni.. a doražte v co nejhojnějším počtu!!
Coach
V 6:30 můj budík vyzvání jak na lesy a mě se při pohledu z okna vůbec nechce vylézt z vyhřáté postýlky. Stejnak mi nic jiného nezbyde a ještě v polospánku se plahočím na metro. Náladu mi zvednou až známe tváře, které stejně jako já musely ráno vstávat. V hale na Zličíně se scházejí první Wildcats, aby mohli připravit vše na první důležitý boj s Hornety. Hned od začátku byla soupeřova branka pod neustálou palbou a z toho jedenáct střel se podařilo dostat až za gólmanova záda. Zvěř odpověděla pouhopouhým jedním gólem a tak se naši kocouři mohli radovat z prvních dvou bodů. Po obědě jsme na zelenou plochu nastoupily my - divoké kočky ? proti Královským Vinohradům. Tentokrát jme na vavřínech neusnuly, ale běhaly po hřišti, co to dalo, i když to tak někdy nevypadalo. Beci, stále bez mrštné Marie, úspěšně (teda až na nějaké ty fatálky končící většinou gólem) odvracely ataky vinohradského útoku a posílaly míček dopředu, kde už čekala křídla spolu s centrem, aby mohly ohrozit soupeřovu branku. Dlouho se jim nedařilo gólmanku prostřelit, ale když se to pak Adele přecijen povedlo, všichni ze střídačky a z hřiště se na ni vrhly a samou radostí ji div neumačkaly. Z gólu jsme radovaly ještě jednou, když se ze standardky trefila Jana. Jenže pětibrankový náskok jsme už stáhnout nedokázaly. Zbylé síly jsme si schovaly na druhý zápas s Benešovem. Při pohledu do zápisu na sedm jmen šestnáctiletých dívek z Benešova naše srdce skákalo radostí, sebevědomí rostlo a příležitost nám podávala ruku. Jenže mi jsme nevyužily šance, které nám přichystala a po první proměněné střele Kláry jsme se jí chytly pouze za jeden prst. Soupeřky zpomalily tempo hry a my na to samozřejmě přistoupily. Proč bychom přece běhaly, když neběhají ani ony?!?! Obranné i útočné akce se nám celkem dařily, ale gól ne a ne padnout. Za zvuku bubnů a křiku našich fanoušků jsme se snažily procpat míček do soupeřovy branky. Jenže když Dominika rozhoupala síťku v bráně podruhé, tak na světelné tabuli se červenal už výsledek 2:8, který vydržel až do konce. O zdařilé ukončení florbalové soboty se postarali muži, kteří se utkali s čilými Zvířaty. Jenže naši kocouři jsou houževnatí chlapi a přes únavu z prvního zápasu se bili jako lvi! Nic si z tohoto zápasu nepamatuji, ale pořád před sebou vidím číslo 15. Buď je to tím, že dal Butch dva góly a nebo, že mi Adela asi desetkrát řekla, že patnáctka přináší štěstí. No každopádně si Wildcats připsali další dva body za výhru 6:1. Společnými silami jsme dali halu do původního stavu a opustili ji vstříc světlým zítřkům. Někteří si neodpustili své nemístné připomínky ohledně vodního ptactva, že Mulátscho?!
Na nedělní ráno nám příroda přichystala příjemné překvapení-sníh. Příjemné bylo, dokud jsem nevyšla před dům a moje nohy se nezabořily do bílého studeného sněhu. Po strastiplné cestě jsem celá zkřehlá dorazila na Kotlářku, kde zrovna kouč vedl monolog před posluchači ve stejnokroji. Bojovou taktiku jsem sice neslyšela, ale ?budem šlapat naplno? tam určitě zaznělo. Prvním soupeřem byli pánové ze značně prořídlého týmu Dynamis. Tohle nebyl zrovna snadný zápas. Přestože naši kocouři běhali seč mohli, tak se jim v první třetině podařil vstřelit pouze jeden gól a taky jeden inkasovat, to když se jednomu chlapíkovi z Dynamisu (Kubovi(Dyn) ? pozn. red. :o)) podařilo zasunout balónek zpoza branky. To si ale Wildcati nenechali líbit a vystrčili drápky. V dalších třiceti minutách se jim podařilo ještě dvakrát skórovat a z hřiště mohli odejít s hřejivým pocitem získaných dvou bodů. Ještě jim ani nevychladly svaly a už křičeli: ?Ať je tvrdý, co je měkký. . . . Wildcats vyhrajou i dnes! Dodrželi svá slova a Hornety roznesli na kopytech, srry malý překlep - na tlapách. Ubíhaly poslední minuty zápasu a soupeřům začaly téct nervy. Začali hrubě hrát a neustále kosili naše hráče, ale rozhodčí dělali jakoby nic. Jeden z Hornetů to už nevydržel a začal hokejkou škrtit Vítka. Málem došlo ke rvačce, ale Wildcati zachovali chladnou hlavu.?Škrtiče? vykázali z haly a vypadá to, že si nějakou dobu nezahraje. Do ?šaten? si chlapi odnesli další dva bodíky k dobru. Dlouhou pauzu využil každý po svém. Ti čilejší vyšli dobrovolně ven do závějí a ti zbylí odpočívali, ať už na zemi nebo na lavičce, aby nabrali síly do dalšího utkání proti Vinořské zvěři. Chviličku trvalo než si všichni zvykli na změnu stran, ale pak vzali opratě do svých rukou a udávali směr. Ukočírovali to na konečných 5:1 a svůj první nedělní gól si připsal Cukr a později i Mik. Celý den usilovně běhali a trefovali bránu, ale žádná přihrávka jim nesedla natolik, aby zavěsili. K tomu mě napadlo jedno české přísloví: ?Trpělivost přináší růže.? Samozřejmě nezklamali ani ostatní střelci, kteří figurují téměř v každém zápisu. Nesmím zapomenout ani na nejdůležitějšího hráče střežícího kočičí klec, který měl celý víkend skvělou formu a hráči by mu měli líbat ruce za to, jak je podržel ve všech zápasech. Dvoudenní zápolení skončilo pro Wildcats mužského pohlaví úspěšně, a proto se rozhodli těch deset bodů zapít. Ti, kteří si raději počkají až na pátek, se vydali z haly, aby si po cestě užili ještě nějakou legraci (koulování, válení ve sněhu :o)) než budou muset jít v pondělí do školy. Na závěr bych chtěla dodat, že s reklamací, co se týče celého reportu nebo jednotlivých údajů v něm, se na mě neobracejte. Děkuji za pochopení a obdivuji vás, že jste tak dlouhý report dočetl až do konce. :o)
Marťan
5ti boj aneb nezasněží a nezasněží
Osud si pro nás připravil dost nepříjemnou zkoušku. Dva dny měly rozhodnout, jestli sezóna, která začala v louži potu na Osice, pokračovala dřinou na konci srpna v Řeporyjích, 7mi měsících usilovného trénování, bude pro naši mužskou enklávu úspěšná nebo ne?.
Wildcats vs Hornets
První zápas z náročného programu pro nás začal velice dobře. Velmi rychle jsme vstřelili dva góly z kategorie šťastnějších, brzy přidali i třetí a díky famózním zákrokům JeanPiérra první třetinu vyhráli 3-1. Náš brankostroj se ale teprve rozjížděl. Zápas plynul dál a soupeř s přibývajícími brankami na svém kontě pomalu ale jistě ztrácel chuť do hry. Na konci zápasu svítilo lichotivé skóre 11-1 v náš prospěch. Ještě stojí za zmínku poznamenat, že v tomto zápase nám pomohl i benjamínek v naší sestavě ? Jiří, který své umění předvedl během třetí třetiny. Jeho spolehlivé zákroky nás nechaly vklidu zápas dohrát. Bylo to poprvé, co se nám podařilo nastřílet v jednom zápase dvojciferné skóre a i toto mohlo být znamením, že je v týmu velmi dobrá atmosféra a chuť se porvat o dobrý výsledek.
Wildcats vs Vinořská Zvěř
Druhý zápas zdaleka nebyl tak jednoduchý. Soupeř sice neměl příliš vysoké florbalové kvality, zato hokejové umění bylo často znát. Soupeř úpěnlivě bránil ?střední pásmo?, zahušťoval prostor před brankou a všechny balóny od beků chodily přes prkna(mantinely), v případě nouze neváhali vyhodit až na ?zakázané uvolnění?.Jejich obranu jsme překonávali s velkými nesnázemi a obvykle jsme se příliš nedostávali do střeleckých pozic. Soupeř hrozil z brejků nebo rychlým přechodem do protiútoku a z toho plynoucím přečíslením. Nicméně v kritických okamžicích zápasu nás podržel JeanPiérre a jelikož jsme se mezi tyče jejich branky trefili šestkrát a oni do stejných míst na naší polovině pouze jednou, máme další výhru v poměru 6-1.
Wildcats vs Dynamis (čti Včelí medvídci)
Nedělní ráno pro nás připravilo velké překvapení v podobě metru čerstvého sněhu a stálého silného chumelení. Dostat se z metra skrz závěje až do UnihocAreny byla pořádná štreka. Po kolena ve sněhu jsme šli, spoléhaje se pouze na kompas, směr náš cíl->stan zvaný UnihocArena. Do soupeře jsme se zakousli s velkou chutí a brzy jsme vedli 1-0. Jenže pak jsme inkasovali ?Kubagól?, a začínalo se nanovo. Začali jsme hrát rychlý kombinační florbal a celou první třetinu soupeře tlačili. Odměnou nám bylo vedení 3-1 a perfektně sehrané oslabení, které jsme celé odehráli na soupeřovo polovině, dokonce jsme během tohoto oslabení třikrát vystřelili. Zbývající dvě třetiny se nesly v duchu našeho neproměňování sebevětších šancí a soupeřovo ostřelování naší brány z větší vzdálenosti. Na těchto střelách si sebejistě smlsnul DrakPiérre v naší bráně, který většinu z nich chytal třemi prsty a s úšklebkem na rtech. Myslím, že jsme si vytvořili více šancí než soupeř, který těžil spíš z individuálních průniků, předvedli lepší florbal a přímý souboj o čelo tabulky zaslouženě vyhráli.
Wildcats vs Hornets
Další, tentokrát už čtvrtý zápas začínal necelých 80 minut po předchozím mači. Rychle jsme se ujali vedení 2-0, ale pak se naše hra začala hodně zpomalovat a soupeř začal nebezpečně hrozit z protiútoků. Jelikož jsme opět neproměnili velké množství šancí typu prázdná brána, přišel trest v podobě gólu na 2-1. Pak hra hodně přiostřila, rozhodčí přestali zvládat dění na hrací ploše a vše gradovalo nevybíravým zákrokem, při kterém soupeř začal škrtit našeho hráče. Podle mého názoru lidi, jako tento magor, na florbalové hřiště nepatří. Pak jsme již zápas bez problémů dohráli.
Wildcats vs Zvěř
Pátý zápas byl s velice nepříjemným soupeřem s hokejovými návyky, jak je již napsáno výše. Brzo jsme inkasovali gól, který nás ale nerozhodil a brzo jsme vyrovnali. Soupeř opět dodržoval obraný val, neustále si v soubojích pomáhal rukama a lokty, náznaky florbalu by jste v jejich hře hledali těžko i s elektronovým mikroskopem. Nicméně dařilo se nám navyšovat skóre v náš prospěch a když ve třetí třetině svítilo na časomíře 5-1 v náš prospěch, několik našich hráčů už tušilo, že postupová brána se otevírá a delší večerka na soustředění ;o) nás nemine. Zápas tímto stavem již skončil.
Můžeme si gratulovat k heroickému výkonu. Pět zápasů ve dvou dnech, plný bodový zisk, líbivé skóre 27-5.. Podle předběžných výpočtů jistota postupu dvě kola před koncem soutěže..
Díky všem spoluhráčům za perfektní výkony. Jediné, co mě mrzelo, že po vyhraném zápase bych čekal trochu víc veselí. Prostě aspoň na chvíli zapomenout na všelijaké problémy a užít si tu vítěznou chvíli. Vyhrajeme 11-1 a v šatně je ticho jako kdybychom remizovali s posledním? :o(
Dále díky všem fanouškům, Martině která dokázala zahnat smutek po Zdeňkovi a ve svém reportu mě jistě pomluví ;o), všem kdo nám pomohl v sobotu pořádat, Martinovi že jel takovou štreku až do Prahy a samozřejmě našim gólmanům, kteří předvedli precizní výkony.
Tak doufám, že si všichni bručouni uvědomí, čeho jsme dosáhli a v pátek to pořádně oslavíme.
Desetssson
Historický PětiBoj
Ráno 11.3.2006. Den kdy se začíná přepisovat historie mužské kategorie i celého klubu, den, který začíná psát první přádky záznamu zlatou barvou v naší kronice. Je sobota osm hodin ráno a naše mužská eskadra se schází ve zličínské areně. První soupeř z 5 ve 2 dnech jsou nevyzpytatelní a silní Horneti. Všichni si plně uvědomují důležitost tohoto i příštích čtyř zápasů. Jde o všechno, buď a nebo?
FbK Wildcats vs Hornets
První zápas začal naším velkým tlakem, měli jsme hned od začátku převahu a drželi balonek na svých hokejkách. Ale ani Horneti se nezalekli a několikrát jedovatě odpověděli.. Ale hned záhy jsme se zaslouženě dostali do vedení. 1:0. Výborně. Náš obraz hry pokračoval a my tlačili dál. Zanedlouho se dostavila odměna v podobě druhé branky. 2:0. Ale abychom si nemysleli na moc jednoduchý zápas, tak nám Horneti haluzním golem dali najevo, že jsou také na hřišti a do první pauzy se šlo za stavu 2:1. Druhá třetina byla opět ve velké převaze Wildcatů a tak jsme spolehlivě kontrolovali průběh zápasu a soupeře nepouštěli blízko na dostřel. Do další přestávky jsme šli za stavu 4:1 ale to samozřejmě nic neznamenalo.. Ve třetině poslední Horneti už odpadli jak fyzicky tak psychicky a to, že to vzdali a chtěli jen dohrát se jim krutě vymstilo a naše elitní útočná síla jim nasázela tolik branek, že konečný účet se zastavil na ukazateli 11:1 a naše první body a hlavně první krok do nejnáročnější a nejdůležitější části letošní soutěže byly doma.
FbK Wildcats vs Vinoř
Souboj číslo dvě se odehrál po úspěšně odpořádaném turnaji juniorek a měl přinést hlavně tvrdý florbal. Jak se spekulovalo, tak se také moc neukázalo:o) Zápas to byl bezesporu těžký, ale opět se nám povedl začátek a my se mohli brzy radovat z vedoucí branky. Ale záhy se mohl radovat také soupeř, když vyrovnal, jak jinak než haluzí po odskočeném balonku a mojí nešťastné teči. Stav ale nevydržel snad ani 2 minuty a znovu se nám podařilo strhnout vedení na svou stranu a propálit zvířecího brankáře. Do první pauzy se nám zdařile vedlo ještě jednou, tedy po první třetině 3:1. Ale to neznamená nic ani u Vinořem vedení o dva góly, takže jsme vlétli do zápasu na plno již podruhé. Po dobré kontrole hry a solidní obraně, která pouštěla borce z Vinoře pouze k jedovatým střelám, kterým se čelí mnohem jednodušeji než závarům před brankou, jsme ještě dotlačili do branky 3x balonek a směle dokráčeli k fullpointu soboty a druhé výhře, tentokrát 6:1.
Ráno 12:3. 2006 a celou Prahu ochromuje apokalyptické počasí, kolabuje doprava, mrzne krev v žilách, lidé se nemohou nikam dostat, ani my pořádně do haly. Nikdo však netuší, že počasí si objednali Včelí medvídci před zápasem s námi v domění že tak zastaví rozjetý vlak s velkým W na radlici. Vše dobře dopadlo a my mohli vkráčet do promrzlé Unihoc Areny.
FbK Wildcats vs Dynamis
Co dodat, souboj prvního týmu a druhého, prakticky derby, představte si finále olympiády mezi USA a Kanadou či Česko vs Slovensko, takhle to vnímali jak hráči, tak samotní fanoušci. Prostě florbalová maxi bitva roku. Zápas začal v pomalejším tempu než se čekalo, pruhované rychlíky chytali divý kocouři zpravidla již na polovině a když už se někdo osmělil vystřelit na naší branku tak to byla velice jednoduchá střela, u které se dalo vypít ještě kafe. Zato naše údernická skvadra řádila v obraném pásmu soupeře. Do třetice se nám podařilo vstřelit vedoucí branku a více méně kontrolovat zápas. Dynamis ale vystřčil pořádně růžky nebo spíš rohy a začal čím dál více zlobit. Najednou jakoby naši nestíhali jejich rychlé přechody po mantinelu nebo dokonce i středem, zrychlila se střelba, přibyly nebezpečnější akce. Po několika málo minutách přišel trest v podobě typické akce Dynamisu, kdy playmaker No 5 si vyběhl po matnienlu elipsu kolem branky a bohužel po mojí chybě poslal míček kolem tyčky do sítě. 1:1. Ale naše ofenzíva byla opravdu silná a tak dvěma přesnými zásahy šli Wildcats opět do vedení už 3:1 a tento stav zůstal nezměněn do první přestávky. Do konce zápasu zbývalo pekelných 30 minut a náskok o dva goly nic neznamenal, to jsme samozřejmě věděli. Ale přesto jsme ve druhé třetině hráli poněkud otevřenou hru a soupeři se dařilo chodit přes naši obranu někdy i do náznaku samostatného útěku. Ale akce to nebyly nijak závažně nebeznepečné. Ovšem naše útočné řady obléhali mohutně pruhovanou branku ale né a né dát uklidňující branku. V tomto duchu se můžeme v klidu přenést do 40. minuty zápasu, stav stále stejný, tlak Dynamisu stále síli, ovšem sílí i naše defenzíva i jedovaté průniky, bohužel bez gólové tečky. V hektickém závěru jsme ale předvedli velice dobrou obranou hru, Dynamis k ničemu nepustili a směle došli k cennému skalpu dosud nejlepšího týmu soutěže, pokračovali ve spanilé víkendové jízdě a navýšení bodového zisku již na 6.
FbK Wildcats vs Hornets
Zápas číslo dvě. Před zhruba 28 hodinami jsme tento tým rozstříleli, ale nyní je viditelné značné posílení a tudíž i tušená změna v průběhu zápasu. Samozřejmě. Vlétli jsme do zápasu po hlavě a znovu střídala nebezpečnější šance druhou a my se mohli možná tak modlit, aby to tam spadlo nám a né jim. Bylo jasné že ted nepadne moc branek a kdo dá první, vyhraje. Horneti nám nedali vůbec nic zadarmo a my museli bojovat na krev o každý balonek. Po několika minutách jsme se ujali pěkným gólem vedení. Po první pauze kde jsme si řekli, že na jedna nula s Hornety hrát opravdu nejde, jsme na ně vletěli opět podruhé. No, měli jsme zase moře šancí, několik prázdných branek, ale bohužel při každé takové příležitosti i sestřelenou časomíru u stropu. V polovině druhé třetiny jsme se ujali zaslouženě ač šťastně dvoubrankového vedení. Za několik minut se ale po chybě při rozehrávce dostáva k balónku obávaný hráč č.7 a pálí jedovatou střelu pod víko, kterou se mi daří bohužel jen vyrazit a následný zmatek před brankou a náhodným klepnutí do míčku končí kontaktním golem na 2:1.:o( No, co dodat, 3. haluz ze 4. Ve třetí třetině jsme podali stejný výkon, tlačili jsme, nedali jsem 1 000 % tutovky a tak nám hořela obrana, a to pořádně, Horneti měli moře slibných šancí, ale po zbytečně vyhroceném a nervozním závěru, za který si můžeme sami neproměněnými šancemi a zmatenou hrou jsme se přece mohli radovat z další výhry, tentokrát těsné 2:1.
FbK Wildcats vs Vinoř
Poslední naše představení v pětiboji mělo nádech opět tuhého boje. Po předchozích úspěších nebyl kupodivu problém s motivací, každý chtěl vyhrát a dokázat tak všem, zač je toho Wildcat. Už popáté jsme na soupeře nevídaně vlétli a sršeli nápadem, kombinací a chutí hrát a vyhrát. Jenže po několika minutách přišla sprška. Po hrubce v rozehrávce náš bek nabil ostrou zvířecímu kanonýru a ten se nemýlil. Stav 0:1 a poprvé za 5 zápasů prohráváme! Ale vymanili jsme se poté z mírného tlaku a podařilo se nám ke konci třetiny srovnat. V tuto chvíli se všem moc omlouvám za můj emoční ?exces?, ale prostě mi ruply nervy a fakt sem se vytočil po předchozích hrubkách rozhodčích, proto ta dvojka:o(. Po přestávce po proslovu jsme si řekli, že to prostě nepustíme a znovu je přejedem, tak se také stalo a systematické obléhání soupeřovy branky doplňované rychlými a nebezpečnými protiútoky Vinoře poutalo pozornost diváků. Naší předposlední třetinu o tomto famozním víkendu jsme korunovali třemi brankami a skore na tabuli po druhé třetině svítilo tedy čísli 4:1. Stejný obrázek hry mohli fanoušci vidět i ve třetině poslední + jeden gól v síti protivníka. Konečný stav tedy 5:1 a my mohli oslavovat geniální FULL-POINT.
ZÁVĚR: Už jsem to psal na GB, ale zmíním se o tom i tady. Chtěl bych moc poděkovat všem spoluhráčům, se kterými jsme utvořili silný kolektiv s týmovým duchem a táhli za jeden provaz od začátku až do samého konce. Pouze díky tomu se nám podařil takový úspěch. A také sem opravdu rád, že jsem mohl působit v takové dobré partě jak na hřišti, tak i mimo něj a snad i trochu přispět svými výkony k zisku bodů a bravůrnímu výkonu ve všech pěti zápasech. A také moc děkuju všem skalním i neskalním FANS co nás přišli v obou dnech podpořit ? s takovou podporou se hraje mnohem líp takže DÍKY MOC VŠEM !
JeanPiérre
Kdo to dočetl až sem, tak klobouk dolů:o)