Mistrovské reporty
Poslední mužský turnaj
Závěr mužské sezóny byl velice očekávanou událostí, jelikož naše nejstarší enkláva bojovala o prvenství v Pražské soutěži mužů a tímpádem
o sladkou tečku za triumfem v podobě postupu. První zápas byl na programu v sobotu 8.4. 2006 v 11:30 ráno. Druhý zápas byl na pořadu v 15:00 téhož dne.
Wildcats : Petrovice
Utkání se silným soupeřem jak početně tak kvalitně technicky vybaveného slibovalo velkou florbalovou bitvu a nádhernou podívanou. A toho se také diváci dočkali hned od prvních minut zápasu. Začlo se ve vysokém tempu a hned v prvním střídání jsme měli otěže zápasu v rukou my
a vytvořili jsme si velice slibné příležitosti. Po několika málo minutách se nám podařilo vstřelit po pohledné akci vedoucí branku. Jenže po minutě a půl hráč číslo 2 po rychlém průniku střílí branku. Od této chvíle se zápas začíná přelévat ze strany na stranu, od poloviny utkání stoupá nervozita, je to vidět na každém hráči
i na kvalitě hry. Přibývá nepřesností na obou stranách. Po dvou povedených akcích a dvou haluzních brankách se stav zastavil na konečných 3:3. Takže summary zápasu zní asi takhle: po vlně šancí na obou stranách.a několika málo nepřesnostech v obraně jsme sehráli vcelku slušný zápas, ale remízu jsme si nezasloužili a je to trest za neproměněné šance, kterých bylo opravdu mnoho. Rozhodčí předvedli také jeden z horších výkonů..
Wildcats : Vlci
Zápas s nádechem pomsty, ať už za předešlé zápasy či za nevyřízené účty - všichni víme.. nicméně
k zápasu. Souboj to byl nelítostný, věděli jsme po předchozím výsledku včelího souboru že když vyhrajeme, můžem si na posezónní trička napsat Vítěz ligy. Do souboje se zástupci zvířecí rasy jsme vlétli opět s nasazení a odhodláním. Začátek vypadal obdobě jako zápas první, měli jsme hodně příležitostí a sršeli jsme snahou přelstit vlčí chaozz ve hře. To se nám povedlo několik minut po úvodním vhazování. Stav 1:0. Po dalším tlaku a statečném odolávání vlčích brejků jsme se ujali vedení již 2:0 a fanoušci na tribuně začali vyvolávat jméno týmu s přídavkem Mistr ligy. Ale na to bylo ještě velmi brzo. Sice jsme do konce druhé třetiny přidali branku třetí, ale to vzhledem k tomu, že Vlci pořád zlobili nebylo rohodně rozhodující.. Ve třetině třetí dali soupeři kontaktní branku, opět haluzí, dostrkanou z malého brankoviště do sítě. Ale minuty ubíhaly a skóre se neměnilo a my jsme se blížili k našemu snu. V závěru bylo utkání malinko vypjaté, neboť jsme si dovolili udělat několik chyb v obraně. Ale potom zazněla siréna
a my věděli, že jsme tam.. a hlavně z prvního místa!!
Total Season Summary: Nakonec je čas na několik děkovných, pro někoho možná trošku smutných slov. Na tomto turnaji bych chtěl vyzdvihnout výkon celého týmu a v něm dvou lidí. V první řadě je to Jiří, který opět ukázal, že patří mezi brankářskou elitu v republice
a spolehlivě dovedl naše mužstvo na vrchol a mojí osobu nahradil v brance veleúspěšným způsobem jemu vlastním, čímž potvrdil to, co všichni stejně víme. V neposlední řadě patří pochvala Skmu, který hrál poprvé v životě na beku a zvládl to na výbornou, nevšiml jsem si, že by udělal výraznou chybu a několikrát přispěl ofenzívě nebezpečným průnikem přes celé hřiště. Takže good work, men. Teď pár smutných slov, aspoň pro mě. Díky zranění jsem se nemohl této velkolepé florbalšou zúčastnit na hřišti, a věřte, že je to jeden z nejhorších pocitů v životě, který jsem zažil, a musel se na zápasy i postupovou a výherní radost dívat pouze z povzdálí, zpoza mantinelů. Ale na druhou stranu je to život a jám mám za sebou bez dvou zápasů výtečnou sezónu
s triumfálním koncem a jsem rád, že jsem s touto partou lidí mohl trávit chvíle jak na hřišti, tak mimo něj a radovat se z dílčích úspěchů a výher. Takže díky moc ALL CATS za skvělou sezonu, vysněný a zasloužený postup a doufám že v další sezóně s novějším, vyspělejším, obnoveným a snad i silnějším kádrem budeme moci slavit buď další postup nebo se alespoň předvedeme důstojným způsobem a hrou, jak si zasloužíme..
JeanPiérre #31
Mužská derniéra aneb jak Wildcats Dynamisům záda ukázali
Poslední turnaj mužů byl pro naše barvy už jen kosmetického charakteru. Postup už jsme měli jistý, šlo již jen o to, zda získáme pomyslnou korunku pro vítěze ligy.
Wildcats vs. Petrovice
Když jsme dorazili do haly, hned nás čekala dobrá zpráva. Medvídci ráno prohráli a to znamenalo, že můžeme v případě plného bodového zisku udržet první místo v tabulce. Náš dopolední soupeř
z Petrovic nepředváděl nijak oslnivý florbal. Před zápasem jsme si řekli, že musíme důkladně pohlídat petrovického playmakera Stomeho, který byl šikovně zamaskován pod číslem dvě místo obvyklé devítky. Na zápas dorazilo hodně našich fanoušků, kteří byli sakra slyšet a hnali nás vpřed. V zápase jsme se rychle ujali vedení
a byli stále o krok napřed, vytvářeli si spoustu šancí, jenže soupeř vždy vyrovnal. Petrovičtí hráli velmi důrazný florbal, který dobře doplňovali rozhodčí, kteří pískli faul jen
v případě, že hráč hlasitě zakřičel Auuu nebo to musel být zákrok na krev. Ke konci zápasu svítil na ukazateli skóre stav 3-3 a my se nadechovali
k závěrečnému náporu, který nezbrzdilo ani oslabení. Petrovičtí přesilovku vůbec nezvládli, naopak jejich brána se ocitla v ohni střel. Na poslední minutu jsme přitlačili na pilu na maximum ale díky pár matrixoidním zákrokům petrovického gólmana a Dežovu netrefení prázdné branky z 30ti centimetrů zápas skončil remízou 3:3. V zápase jsme byli jednoznačně lepším týmem, jenže trestuhodné zahazování šancí a dva opravdu HALUZNÍ góly nás stály vítězství.
Wildcats vs Vlci
Dynamisové nás před zápasem opět potěšili další bodovou ztrátou a my s přesvědčením, že teď už nabídnutou šanci na titul nepromarníme, jsme se vrhli do zápasu s Vlky. Vlci byli zjevně utahaní, příliš neběhali, jenže nám se nedařilo dostat do tempa. Rozhodčí opět zbytečně píšťalku neopotřebovávali, naštěstí utahaná Vlčata neměla příliš sil na nějaké šťouchanice, zato florbalkama se oháněla jak dřevorubci. Hnáni našimi fanoušky jsme se ujali vedení 3:0
a kontrolovali hru. Neměli jsme sice takovou převahu jako proti Petrovicím, ale to vycházelo zejména z pasivní hry soupeře, který před bránou rozestavil blok hráčů, kteří se jen oháněli florbalkama na všechny strany a znemožňovali nějakou kloudnější akci. A také trochu zúženou sestavou, protože se ozvaly poslední záchvěvy zimních chřipek. S přibývajícími minutami se
z hlediště ozývalo stále odvážněji a odvážněji =Wildcats Praha, MISTR ligy=. Za chvíli tady bylo závěrečné odpočítávání a za skandovaného =už je to tady= jsme si mohli gratulovat k vítězství, titulu mistr ligy a postupu do vyšší soutěže. Ještě jsme se pokochali zklamanými tvářemi Včelích Medvídků, kteří konec zápasu pozorovali.
V obou zápasech si zaslouží pochvalu SK, který se popral s neobyvklou úlohou beka na jedničku.
Já osobně jsem si chvíle těsně po skončení zápasu velice užíval, protože po loňském jednobodovém zklamání se dostavily euforické pocity, které lze jen těžko popsat slovy. Chtěl bych poděkovat všem mým spoluhráčům za výkony, které celou sezónu podávali, jakou vytvořili atmosféru na tréninku či při zápasech.
Zejména Jean Piérrovi za jeho nadlidské(dračí) výkony v bráně, Jiřímu, že zvládl křest ohněm
a pomohl dokonat rozdělanou práci a pak si podle mě zaslouží zde vyzdvihnout Vašek. Ze začátku sezóny vnesl do kabiny velké oživení, pohodového ducha a dobrou náladu. Provedl u nás osvětu se sportovním vybavením FatPipe, které si mnozí
z nás oblíbili. Takže Vašku, nejen za sportovní výkony a pomoc s vyhráním postupu, DĚKUJEM!
I ?ve paid my dues, time after time, I ?ve done my sentence ???
Za mistrovký tým FbK Wildcats Praha
Desetssson
Sobota si pro nás přichystala nádherné slunečné počasí a naše kocoury čekala utkání o první místo v hale na Zličíně. Jako první Kocouři nastoupili proti Petrovicím. Utkání to bylo opravdu těžké
a oba týmy běhaly, co jim síly stačily. Díky dobrým přihrávkám se Kocouři většinu času drželi na polovině soupeře a získávali tak spoustu gólových šancí, ale proměnit se podařilo pouze třikrát. Petrovice vsítily branku také pouze třikrát, protože všechny ostatní pokusy jim Jiří bezvadně vychytal. Nic víc si bohužel nepamatuji, protože jsem se plně věnovala focení. Po obědě se Wildcats poprali o body s Vlky. Skóre otevřel Dix a poté ho následoval ještě dvakrát Vítek. Ať se Vlci snažili, jak chtěli, míček ne a ne do naší branky spadnout. Aby se neřeklo, tak si nakonec jednoho symbolického vstřelili, ale to nás už nijak neohrozilo a dva body byly v kapse. SKho jsme mohli poprvé vidět na postu levého obránce, kde se mu dařilo, ale zvyk je železná košile
a tak si tu a tam vyběhl dopředu. I v bráně nastaly změny a místo zraněného JeanPiérra se bránění kočičí klece ujal Jiří. S horečkou
a kapesníkem v ruce si přišel zahrát Cukr
a nachlazen byl i Dan, i když to na něm nebylo vůbec vidět (ale raději o tom nebudu spekulovat). :o) No a samozřejmě nesmím zapomenout ani na fans, kteří se dneska obzvláště snažili a málem skoro si vyřvali hlasivky (hlavně Alík). Byla to opravdu pěkná podívaná. God job, men! (wow, takže božská práce, pánově.. slyšíte to:o), pozn. red.)
Marťan
Závěr mužské sezóny byl velice očekávanou událostí, jelikož naše nejstarší enkláva bojovala o prvenství v Pražské soutěži mužů a tímpádem
o sladkou tečku za triumfem v podobě postupu. První zápas byl na programu v sobotu 8.4. 2006 v 11:30 ráno. Druhý zápas byl na pořadu v 15:00 téhož dne.
Wildcats : Petrovice
Utkání se silným soupeřem jak početně tak kvalitně technicky vybaveného slibovalo velkou florbalovou bitvu a nádhernou podívanou. A toho se také diváci dočkali hned od prvních minut zápasu. Začlo se ve vysokém tempu a hned v prvním střídání jsme měli otěže zápasu v rukou my
a vytvořili jsme si velice slibné příležitosti. Po několika málo minutách se nám podařilo vstřelit po pohledné akci vedoucí branku. Jenže po minutě a půl hráč číslo 2 po rychlém průniku střílí branku. Od této chvíle se zápas začíná přelévat ze strany na stranu, od poloviny utkání stoupá nervozita, je to vidět na každém hráči
i na kvalitě hry. Přibývá nepřesností na obou stranách. Po dvou povedených akcích a dvou haluzních brankách se stav zastavil na konečných 3:3. Takže summary zápasu zní asi takhle: po vlně šancí na obou stranách.a několika málo nepřesnostech v obraně jsme sehráli vcelku slušný zápas, ale remízu jsme si nezasloužili a je to trest za neproměněné šance, kterých bylo opravdu mnoho. Rozhodčí předvedli také jeden z horších výkonů..
Wildcats : Vlci
Zápas s nádechem pomsty, ať už za předešlé zápasy či za nevyřízené účty - všichni víme.. nicméně
k zápasu. Souboj to byl nelítostný, věděli jsme po předchozím výsledku včelího souboru že když vyhrajeme, můžem si na posezónní trička napsat Vítěz ligy. Do souboje se zástupci zvířecí rasy jsme vlétli opět s nasazení a odhodláním. Začátek vypadal obdobě jako zápas první, měli jsme hodně příležitostí a sršeli jsme snahou přelstit vlčí chaozz ve hře. To se nám povedlo několik minut po úvodním vhazování. Stav 1:0. Po dalším tlaku a statečném odolávání vlčích brejků jsme se ujali vedení již 2:0 a fanoušci na tribuně začali vyvolávat jméno týmu s přídavkem Mistr ligy. Ale na to bylo ještě velmi brzo. Sice jsme do konce druhé třetiny přidali branku třetí, ale to vzhledem k tomu, že Vlci pořád zlobili nebylo rohodně rozhodující.. Ve třetině třetí dali soupeři kontaktní branku, opět haluzí, dostrkanou z malého brankoviště do sítě. Ale minuty ubíhaly a skóre se neměnilo a my jsme se blížili k našemu snu. V závěru bylo utkání malinko vypjaté, neboť jsme si dovolili udělat několik chyb v obraně. Ale potom zazněla siréna
a my věděli, že jsme tam.. a hlavně z prvního místa!!
Total Season Summary: Nakonec je čas na několik děkovných, pro někoho možná trošku smutných slov. Na tomto turnaji bych chtěl vyzdvihnout výkon celého týmu a v něm dvou lidí. V první řadě je to Jiří, který opět ukázal, že patří mezi brankářskou elitu v republice
a spolehlivě dovedl naše mužstvo na vrchol a mojí osobu nahradil v brance veleúspěšným způsobem jemu vlastním, čímž potvrdil to, co všichni stejně víme. V neposlední řadě patří pochvala Skmu, který hrál poprvé v životě na beku a zvládl to na výbornou, nevšiml jsem si, že by udělal výraznou chybu a několikrát přispěl ofenzívě nebezpečným průnikem přes celé hřiště. Takže good work, men. Teď pár smutných slov, aspoň pro mě. Díky zranění jsem se nemohl této velkolepé florbalšou zúčastnit na hřišti, a věřte, že je to jeden z nejhorších pocitů v životě, který jsem zažil, a musel se na zápasy i postupovou a výherní radost dívat pouze z povzdálí, zpoza mantinelů. Ale na druhou stranu je to život a jám mám za sebou bez dvou zápasů výtečnou sezónu
s triumfálním koncem a jsem rád, že jsem s touto partou lidí mohl trávit chvíle jak na hřišti, tak mimo něj a radovat se z dílčích úspěchů a výher. Takže díky moc ALL CATS za skvělou sezonu, vysněný a zasloužený postup a doufám že v další sezóně s novějším, vyspělejším, obnoveným a snad i silnějším kádrem budeme moci slavit buď další postup nebo se alespoň předvedeme důstojným způsobem a hrou, jak si zasloužíme..
JeanPiérre #31
Mužská derniéra aneb jak Wildcats Dynamisům záda ukázali
Poslední turnaj mužů byl pro naše barvy už jen kosmetického charakteru. Postup už jsme měli jistý, šlo již jen o to, zda získáme pomyslnou korunku pro vítěze ligy.
Wildcats vs. Petrovice
Když jsme dorazili do haly, hned nás čekala dobrá zpráva. Medvídci ráno prohráli a to znamenalo, že můžeme v případě plného bodového zisku udržet první místo v tabulce. Náš dopolední soupeř
z Petrovic nepředváděl nijak oslnivý florbal. Před zápasem jsme si řekli, že musíme důkladně pohlídat petrovického playmakera Stomeho, který byl šikovně zamaskován pod číslem dvě místo obvyklé devítky. Na zápas dorazilo hodně našich fanoušků, kteří byli sakra slyšet a hnali nás vpřed. V zápase jsme se rychle ujali vedení
a byli stále o krok napřed, vytvářeli si spoustu šancí, jenže soupeř vždy vyrovnal. Petrovičtí hráli velmi důrazný florbal, který dobře doplňovali rozhodčí, kteří pískli faul jen
v případě, že hráč hlasitě zakřičel Auuu nebo to musel být zákrok na krev. Ke konci zápasu svítil na ukazateli skóre stav 3-3 a my se nadechovali
k závěrečnému náporu, který nezbrzdilo ani oslabení. Petrovičtí přesilovku vůbec nezvládli, naopak jejich brána se ocitla v ohni střel. Na poslední minutu jsme přitlačili na pilu na maximum ale díky pár matrixoidním zákrokům petrovického gólmana a Dežovu netrefení prázdné branky z 30ti centimetrů zápas skončil remízou 3:3. V zápase jsme byli jednoznačně lepším týmem, jenže trestuhodné zahazování šancí a dva opravdu HALUZNÍ góly nás stály vítězství.
Wildcats vs Vlci
Dynamisové nás před zápasem opět potěšili další bodovou ztrátou a my s přesvědčením, že teď už nabídnutou šanci na titul nepromarníme, jsme se vrhli do zápasu s Vlky. Vlci byli zjevně utahaní, příliš neběhali, jenže nám se nedařilo dostat do tempa. Rozhodčí opět zbytečně píšťalku neopotřebovávali, naštěstí utahaná Vlčata neměla příliš sil na nějaké šťouchanice, zato florbalkama se oháněla jak dřevorubci. Hnáni našimi fanoušky jsme se ujali vedení 3:0
a kontrolovali hru. Neměli jsme sice takovou převahu jako proti Petrovicím, ale to vycházelo zejména z pasivní hry soupeře, který před bránou rozestavil blok hráčů, kteří se jen oháněli florbalkama na všechny strany a znemožňovali nějakou kloudnější akci. A také trochu zúženou sestavou, protože se ozvaly poslední záchvěvy zimních chřipek. S přibývajícími minutami se
z hlediště ozývalo stále odvážněji a odvážněji =Wildcats Praha, MISTR ligy=. Za chvíli tady bylo závěrečné odpočítávání a za skandovaného =už je to tady= jsme si mohli gratulovat k vítězství, titulu mistr ligy a postupu do vyšší soutěže. Ještě jsme se pokochali zklamanými tvářemi Včelích Medvídků, kteří konec zápasu pozorovali.
V obou zápasech si zaslouží pochvalu SK, který se popral s neobyvklou úlohou beka na jedničku.
Já osobně jsem si chvíle těsně po skončení zápasu velice užíval, protože po loňském jednobodovém zklamání se dostavily euforické pocity, které lze jen těžko popsat slovy. Chtěl bych poděkovat všem mým spoluhráčům za výkony, které celou sezónu podávali, jakou vytvořili atmosféru na tréninku či při zápasech.
Zejména Jean Piérrovi za jeho nadlidské(dračí) výkony v bráně, Jiřímu, že zvládl křest ohněm
a pomohl dokonat rozdělanou práci a pak si podle mě zaslouží zde vyzdvihnout Vašek. Ze začátku sezóny vnesl do kabiny velké oživení, pohodového ducha a dobrou náladu. Provedl u nás osvětu se sportovním vybavením FatPipe, které si mnozí
z nás oblíbili. Takže Vašku, nejen za sportovní výkony a pomoc s vyhráním postupu, DĚKUJEM!
I ?ve paid my dues, time after time, I ?ve done my sentence ???
Za mistrovký tým FbK Wildcats Praha
Desetssson
Sobota si pro nás přichystala nádherné slunečné počasí a naše kocoury čekala utkání o první místo v hale na Zličíně. Jako první Kocouři nastoupili proti Petrovicím. Utkání to bylo opravdu těžké
a oba týmy běhaly, co jim síly stačily. Díky dobrým přihrávkám se Kocouři většinu času drželi na polovině soupeře a získávali tak spoustu gólových šancí, ale proměnit se podařilo pouze třikrát. Petrovice vsítily branku také pouze třikrát, protože všechny ostatní pokusy jim Jiří bezvadně vychytal. Nic víc si bohužel nepamatuji, protože jsem se plně věnovala focení. Po obědě se Wildcats poprali o body s Vlky. Skóre otevřel Dix a poté ho následoval ještě dvakrát Vítek. Ať se Vlci snažili, jak chtěli, míček ne a ne do naší branky spadnout. Aby se neřeklo, tak si nakonec jednoho symbolického vstřelili, ale to nás už nijak neohrozilo a dva body byly v kapse. SKho jsme mohli poprvé vidět na postu levého obránce, kde se mu dařilo, ale zvyk je železná košile
a tak si tu a tam vyběhl dopředu. I v bráně nastaly změny a místo zraněného JeanPiérra se bránění kočičí klece ujal Jiří. S horečkou
a kapesníkem v ruce si přišel zahrát Cukr
a nachlazen byl i Dan, i když to na něm nebylo vůbec vidět (ale raději o tom nebudu spekulovat). :o) No a samozřejmě nesmím zapomenout ani na fans, kteří se dneska obzvláště snažili a málem skoro si vyřvali hlasivky (hlavně Alík). Byla to opravdu pěkná podívaná. God job, men! (wow, takže božská práce, pánově.. slyšíte to:o), pozn. red.)
Marťan