První Bystřické reporty
Hi-Tech ExcelFin Cup 2006 aneb delší název to už mít nemohlo..
Poprvé po sezóně v létě jsme se vydali na neligový turnaji, na naše již pomalu tradiční místo - na Moravu a tentokrát do Bystřice pod Hostýnem.Vzhledem ke vzdálenosti a nemožnosti ubytování v hotelu již den před základní skupinou jsme museli cestovat od pátku 7.7. od půlnoci zhruba. Někteří podstoupili úmornou cestu vlakem, jiní automobilem.
Když jsme dorazili asi v osm hodin ráno v sobotu 8.7. do místní haly jménem KD SUŠIL (jinak Sušil Arena), dostali jsme na půl dne šatnu a začali se seznamovat s prvními soupeři ve skupině i s velmi dobrým zázemím haly.
Sobota
V tento den nás čekaly celkem 4 zápasy ve skupině. Pravda, byly o něco kratší než ty ligové, ale záhul to byl stejně. Už první zápas měl napovědět, jaké šance zde budeme mít a jak se osvědčí naše tradiční, leč velice prořídlá obrana a drasticky poskládaný útok, v němž bysme hledali velmi těžko více členaů stabilní mužské sestavy. A taky že první utkání se ZOO Přerov napovědělo, a jak! Celkem sedmibrankový příděl v naší síti byl dostatečným strašákem pro další kola. Se Zvířaty se Zoo jsme prakticky neuměli držet krok a bylo to vidět, nestíhali jsme pokrýt jejich rychlou a perfektně technickou hru a za to jsme dostali sedmkrát -po čumáku-. Další zápas s pořadatelem Fbc Piranha Přerov jsme chtěli vyhrát a za cíl jsme si dali běhat, běhat a běhat a nenechat jejich hráče roztáčet podobný kolotoč, jako jejich městského rivala. Nu, téměř se povedlo, sice jsme prohrávali velmi haluzním gólem (jako ostatně i se Zoo v předchozím zápase), ale dokázali jsme vyrovnat a držet zápas v tempu nahoru-dolů, kde šance střídala šanci na obou stranách. Ale florbalové štěstí nám opět nepřálo a tak jsme OPĚT haluzním gólem prohráli výsledkem 1:2. V zápase s celekm Rožnova p. Radhoštěm jsme museli vyhrát, abychom měli takřka jistý postup ze skupiny. Dařilo se nám kombinovat a dostávat se na dostřel soupeřovy branky, ale naše neproměněné šance naplnily příslovný nedáš-dostaneš a tak do přestávky přišla rána do vazu v podobě dvou HALUZNÍCH gólu do naší sítě. Soupeř celý zápas nehrál, měl sice dost šancí, ale nijak moc nebezpečných, zato naše utočná řada č.1 i 2 podporovaná beky spálila co se dalo. A tak jsme si kalich hořkosti na tomto turnaji vypili teď asi do půlky, dostali jsme navrh ještě další haluzní gól a čekali na večerní příděl od družstva Soběslavi, jež se jevilo v průběhu dne jako jasný favorit naší skupiny. Do posleního zápasu jsme šli s tím, že už sice nemůžeme postoupit do play off, ale nechceme si zároveň uříznout zbytečnou výsledkovou ostudu. Soupeř hrál dobře, měl hodně šancí, ale ani my, byť notně unaveni, jsme nezaostávali v obléhání soupeřovy branky. Měli jsme dost možností, ale i dost smůly, po H A L U Z N Í C H akcích soupeře jsme dostali neskutečně smolných pět (5!) branek a stačili korigovat pouze jednou. Takže kalich pro tento den byl dopit.
Neděle
V poslední den turnaje nás čekal zápas o čestně umístění v podobě utkání o celkové 9. místo. Hráli jsme proti domácímu týmu - Fbc Bystřice p. Hostýnem, tedy družstvu, které dokonale znalo domácí prostředí a povrch. Zápas jsme začali dobře, měli jsme více balonek na čepelích a měli hned hodně šancí - povedlo se nám utvořit vedení 2:0. ALE, poté jsme měli opět smůlu a dostali tři sleopené branky a rázem prohrávali. Ale za stavu 2:3 se prokázal zbytek unaveného TeamSpiritu WCats na tomto turnaji a otočili jsme na 5:3. Soupeř měl ale mnoho šancí a povedlo se mu v poslední třetině vyrovnat na 5:5. Po základní hrací době následovalo pět trestných střílení na každé straně. Tato série nájezdů skončila nerozhodně 1:1, kdy Bystřice proměnila až čtvrtý pokus. Následovala náhlá smrt a tedy vždy jeden hráč z každého týmu. První čtyři pokusy se opět neujaly a na řadě byl tedy 10. nájezd. A náš borec proměnil a vedli jsme 1:0 a protihráč, slovy komentátora: -Mohl spasit Bystřici-. Ale provedl to ne úplně šťastně a tak jsme vybojovali v rozhodně nejnapínavějším a divácky nejatraktivnějším zápase turnaje alespoň čestné 9. místo a obdrželi za něj diplom se slovy pořadatele: -Škoda že vám to nevyšlo-.
Takže total summary: vzhledem k umístnění na devátém místě téměř propadák, ale na druhou stranu: měli jsme hoooodně ořezanou sestavu, ve které opravdu bylo hodně hráčů. kteří neměli ještě potřebné zkušenosti nebo nepatří do mužského kádru a bylo nás celkově osm do pole, za další i v této hodně poslepované výletní sestavě jsme předvedli dobrý výkon v minimálně dvou utkáních základní skupiny + dobrý a především velmi srdcařský a bojovný výkon v zápase o konečné umístění a žehrat můžeme pouze na trestuhodné neproměňování šancí, za které jsme v zápasech tvrdě zaplatili. Takže ikdyž to tentokrát nevyšlo, byl jsem rád přítomen a těším se s některými na další společné bitvy a taky na snad další neligovku před sezónou v našláplé sestavě na příští soutěžní ročník..;)
JeanPiérre #31
7. července 2006 jsme se vydali na východ naší republiky za moravskými soupeři na Hi-Tec Excelfin florbal cup 2006. Po dlouhé noční cestě jsme ráno úspěšně dorazili do místa dění a měli dost času se připravit na první utkání. Hala nevypadala vůbec špatně, a tak nic nebránilo započetí úvodního zápasu. Nezačali jsme špatně a první střídání obou útočných řad vypadala příznivě. Pak jsme však začali chybovat v obranné činnosti a také díky nedůraznosti jsme do konce první dvanáctiminutovky obdržely čtyři góly. Problémy nám především dělali obránci sbíhající před naši bránu dorážet, kteří se často velmi snadno dostávali do gólových pozic nebo je alespoň připravili. Hned na začátku druhé poloviny se nám podařilo snížit na rozdíl tří branek střelou, která mířila mimo brankové tyče. Do konce utkání jsme však další tři obdrželi a odcházeli s hodně nepříznivým výsledkem. První a nejméně podařené utkání na turnaji. Během dne nás čekali ještě další tři zápasy, ale všechny měly podobný průběh. Většinou se nám podařilo vsítit z mnoha šancí jediný gól. Soupeřova efektivita však byla větší a my prohráli všechna utkání toho dne. Obsadili jsme poslení místo naší skupiny, a tak nás další den čekalo -prestižní- utkání o 9. místo. Soupeř také první den turnaje nevyhrál žádný zápas. Naše šance byly vyrovnané. Utkání se hrálo nahoru-dolů a my poprvé na turnaji vstřelili první gól. Větší část zápasu jsme vedli, ale domácí tým ve třetí třetině dokázal vyrovnat. Utkání skončilo nerozhodným výsledkem, a tak na řadu přišly tragické nájezdy. Tragické proto, že se nám nepodařilo proměnit více než dva. I to ale stačilo a Šugr v desáté sérii proměnil, zatímco JeanPiérre desátého nájezdníka vychytal. Odměnou nám byl diplom za deváté místo a my se mohli vydat na šestihodinovou cestu domů. Na turnaj jsem odjížděl s vidinou lepšího výsledku, ale především omezená sestava nám neumožnila skončit lépe. Nezbývá než vyzdvihnout už tradičně skvělý výkon JeanPiérra, kterému patří dík za skvělé zákroky při hře i nájezdech a pochválit všechny zúčastněné za obětavou práci během celého turnaje. Příští turnaj už by se slušelo vyhrát!!!
Zdeněk
Poprvé po sezóně v létě jsme se vydali na neligový turnaji, na naše již pomalu tradiční místo - na Moravu a tentokrát do Bystřice pod Hostýnem.Vzhledem ke vzdálenosti a nemožnosti ubytování v hotelu již den před základní skupinou jsme museli cestovat od pátku 7.7. od půlnoci zhruba. Někteří podstoupili úmornou cestu vlakem, jiní automobilem.
Když jsme dorazili asi v osm hodin ráno v sobotu 8.7. do místní haly jménem KD SUŠIL (jinak Sušil Arena), dostali jsme na půl dne šatnu a začali se seznamovat s prvními soupeři ve skupině i s velmi dobrým zázemím haly.
Sobota
V tento den nás čekaly celkem 4 zápasy ve skupině. Pravda, byly o něco kratší než ty ligové, ale záhul to byl stejně. Už první zápas měl napovědět, jaké šance zde budeme mít a jak se osvědčí naše tradiční, leč velice prořídlá obrana a drasticky poskládaný útok, v němž bysme hledali velmi těžko více členaů stabilní mužské sestavy. A taky že první utkání se ZOO Přerov napovědělo, a jak! Celkem sedmibrankový příděl v naší síti byl dostatečným strašákem pro další kola. Se Zvířaty se Zoo jsme prakticky neuměli držet krok a bylo to vidět, nestíhali jsme pokrýt jejich rychlou a perfektně technickou hru a za to jsme dostali sedmkrát -po čumáku-. Další zápas s pořadatelem Fbc Piranha Přerov jsme chtěli vyhrát a za cíl jsme si dali běhat, běhat a běhat a nenechat jejich hráče roztáčet podobný kolotoč, jako jejich městského rivala. Nu, téměř se povedlo, sice jsme prohrávali velmi haluzním gólem (jako ostatně i se Zoo v předchozím zápase), ale dokázali jsme vyrovnat a držet zápas v tempu nahoru-dolů, kde šance střídala šanci na obou stranách. Ale florbalové štěstí nám opět nepřálo a tak jsme OPĚT haluzním gólem prohráli výsledkem 1:2. V zápase s celekm Rožnova p. Radhoštěm jsme museli vyhrát, abychom měli takřka jistý postup ze skupiny. Dařilo se nám kombinovat a dostávat se na dostřel soupeřovy branky, ale naše neproměněné šance naplnily příslovný nedáš-dostaneš a tak do přestávky přišla rána do vazu v podobě dvou HALUZNÍCH gólu do naší sítě. Soupeř celý zápas nehrál, měl sice dost šancí, ale nijak moc nebezpečných, zato naše utočná řada č.1 i 2 podporovaná beky spálila co se dalo. A tak jsme si kalich hořkosti na tomto turnaji vypili teď asi do půlky, dostali jsme navrh ještě další haluzní gól a čekali na večerní příděl od družstva Soběslavi, jež se jevilo v průběhu dne jako jasný favorit naší skupiny. Do posleního zápasu jsme šli s tím, že už sice nemůžeme postoupit do play off, ale nechceme si zároveň uříznout zbytečnou výsledkovou ostudu. Soupeř hrál dobře, měl hodně šancí, ale ani my, byť notně unaveni, jsme nezaostávali v obléhání soupeřovy branky. Měli jsme dost možností, ale i dost smůly, po H A L U Z N Í C H akcích soupeře jsme dostali neskutečně smolných pět (5!) branek a stačili korigovat pouze jednou. Takže kalich pro tento den byl dopit.
Neděle
V poslední den turnaje nás čekal zápas o čestně umístění v podobě utkání o celkové 9. místo. Hráli jsme proti domácímu týmu - Fbc Bystřice p. Hostýnem, tedy družstvu, které dokonale znalo domácí prostředí a povrch. Zápas jsme začali dobře, měli jsme více balonek na čepelích a měli hned hodně šancí - povedlo se nám utvořit vedení 2:0. ALE, poté jsme měli opět smůlu a dostali tři sleopené branky a rázem prohrávali. Ale za stavu 2:3 se prokázal zbytek unaveného TeamSpiritu WCats na tomto turnaji a otočili jsme na 5:3. Soupeř měl ale mnoho šancí a povedlo se mu v poslední třetině vyrovnat na 5:5. Po základní hrací době následovalo pět trestných střílení na každé straně. Tato série nájezdů skončila nerozhodně 1:1, kdy Bystřice proměnila až čtvrtý pokus. Následovala náhlá smrt a tedy vždy jeden hráč z každého týmu. První čtyři pokusy se opět neujaly a na řadě byl tedy 10. nájezd. A náš borec proměnil a vedli jsme 1:0 a protihráč, slovy komentátora: -Mohl spasit Bystřici-. Ale provedl to ne úplně šťastně a tak jsme vybojovali v rozhodně nejnapínavějším a divácky nejatraktivnějším zápase turnaje alespoň čestné 9. místo a obdrželi za něj diplom se slovy pořadatele: -Škoda že vám to nevyšlo-.
Takže total summary: vzhledem k umístnění na devátém místě téměř propadák, ale na druhou stranu: měli jsme hoooodně ořezanou sestavu, ve které opravdu bylo hodně hráčů. kteří neměli ještě potřebné zkušenosti nebo nepatří do mužského kádru a bylo nás celkově osm do pole, za další i v této hodně poslepované výletní sestavě jsme předvedli dobrý výkon v minimálně dvou utkáních základní skupiny + dobrý a především velmi srdcařský a bojovný výkon v zápase o konečné umístění a žehrat můžeme pouze na trestuhodné neproměňování šancí, za které jsme v zápasech tvrdě zaplatili. Takže ikdyž to tentokrát nevyšlo, byl jsem rád přítomen a těším se s některými na další společné bitvy a taky na snad další neligovku před sezónou v našláplé sestavě na příští soutěžní ročník..;)
JeanPiérre #31
7. července 2006 jsme se vydali na východ naší republiky za moravskými soupeři na Hi-Tec Excelfin florbal cup 2006. Po dlouhé noční cestě jsme ráno úspěšně dorazili do místa dění a měli dost času se připravit na první utkání. Hala nevypadala vůbec špatně, a tak nic nebránilo započetí úvodního zápasu. Nezačali jsme špatně a první střídání obou útočných řad vypadala příznivě. Pak jsme však začali chybovat v obranné činnosti a také díky nedůraznosti jsme do konce první dvanáctiminutovky obdržely čtyři góly. Problémy nám především dělali obránci sbíhající před naši bránu dorážet, kteří se často velmi snadno dostávali do gólových pozic nebo je alespoň připravili. Hned na začátku druhé poloviny se nám podařilo snížit na rozdíl tří branek střelou, která mířila mimo brankové tyče. Do konce utkání jsme však další tři obdrželi a odcházeli s hodně nepříznivým výsledkem. První a nejméně podařené utkání na turnaji. Během dne nás čekali ještě další tři zápasy, ale všechny měly podobný průběh. Většinou se nám podařilo vsítit z mnoha šancí jediný gól. Soupeřova efektivita však byla větší a my prohráli všechna utkání toho dne. Obsadili jsme poslení místo naší skupiny, a tak nás další den čekalo -prestižní- utkání o 9. místo. Soupeř také první den turnaje nevyhrál žádný zápas. Naše šance byly vyrovnané. Utkání se hrálo nahoru-dolů a my poprvé na turnaji vstřelili první gól. Větší část zápasu jsme vedli, ale domácí tým ve třetí třetině dokázal vyrovnat. Utkání skončilo nerozhodným výsledkem, a tak na řadu přišly tragické nájezdy. Tragické proto, že se nám nepodařilo proměnit více než dva. I to ale stačilo a Šugr v desáté sérii proměnil, zatímco JeanPiérre desátého nájezdníka vychytal. Odměnou nám byl diplom za deváté místo a my se mohli vydat na šestihodinovou cestu domů. Na turnaj jsem odjížděl s vidinou lepšího výsledku, ale především omezená sestava nám neumožnila skončit lépe. Nezbývá než vyzdvihnout už tradičně skvělý výkon JeanPiérra, kterému patří dík za skvělé zákroky při hře i nájezdech a pochválit všechny zúčastněné za obětavou práci během celého turnaje. Příští turnaj už by se slušelo vyhrát!!!
Zdeněk