Bystřice vol. 3, made by Šugr
BYSTŘICA
Léta páně dvoutisícího šestého, měsíce sedmého, dne osmého jsme se s osmi bratry kočičími octli před branami společenského domu Sušil v Bystřici pod Hostýnem, kde jsme měli změřit své síly se soupeři na poli florbalovém. První měření sil proběhlo od 10:40 tamního času se soupeři ze ZOO v Přerově. Bohužel jsme si při tomto měření sil udělali pěknou ostudu.. Sedmero znesvěcení naší svatyně během 24 minut mluví za vše, bohužel vždy ze stejného místa, a to z těsné blízkosti našeho brankoviště. Obyvatelé ZOO nás předčili ve všech herních atributech.. pohyb, technika, souhra, střelba. Dalšími soupeři byli akvarijní rybičky z Přerova. Poučili jsme se z chyb, které jsme dělali v předchozím zápase a s velkou dávkou štěstí jsme drželi dlouho stav v znesvěcování svatyň 1:1. Dřeli jsme jak nejvíc jsme mohli, ale přesto jsme obdrželi gól na 2:1 pro soupeře. Další zápas měl rozhodnout o našem postupu do čtvrtfinále. Jméno soupeře si bohužel nepamatuji (Rožnov p. Radhoštěm), ale rozhodně to byl soupeř, kterého jsme měli porazit. Poprvé jsme soupeře tlačili my a celý zapas jsme drželi iniciativu. Ale soupeř vždy z brejku dokázal překvapivě skórovat. Stříleli jsme, celkem se dařila souhra a byli jsme i běhavější, ale štěstí tenhle den nestálo na naší straně. Prohra 0:3 mluví jasně. Další zápas proti favoritu skupiny ze Soběslavi. Kupodivu jsme byli soupeři první půlku zápasu vyrovnaným soupeřem, ale nakonec nás nedostatek fyzických sil stále víc a víc srážel na kolena v podobě narůstajícího skóre, zápas skončil 5:1 pro Soběslav. Byli jsme rádi za konec posledního 4. zápasu v jeden den, vyčerpáni a znechuceni naší hrou jsme odcházeli z palubovky.
Další den jsme hráli zápas o 9. místo, kde nám byl soupeřem domácí tým a podle mě to byl náš nejlepší zápas. Před zápasem jsem si říkal, že určitě to nebude takový Den Blbec jako sobota.. a měl jsem pravdu. Hra se přelévala z jedné strany na druhou po celý zápas a skóre rovnoměrně stoupalo na obou stranách. My jsme konečně začali dávat góly a dokonce byly i pěkné. Dali jsme do toho všechny síly, které nám zbyly a skóre se na konci normální hrací doby zastavilo na 5:5. Rozhodnout musely samostatné nájezdy. Myslím, že poprvé v historii klubu. Nebál jsem se, protože v naší svatyni byl drak JP. Po prvních pěti sériích byl stav 1:1, kdy náš gól dal negr eSKa. Následovala tedy náhlá smrt, nakonec až v 10. serii jsme dokázali dát rozhodující gól a se zadostiučiněním jsme vyhráli alespoň poslední zápas.
Chtěl bych všechny pochválit za jejich nasazení, protože v 9 lidech i s gólmanem jsme si sáhli až na dno fyzických sil.. jen bohužel při nás nestálo potřebné štěstí. Po stránce společenské bylo všechno v pohodě, jak jinak, že:o) Mezi zápasy jsme si zpestřovali volný čas pozorováním velice pěkných slečen za barem, zvláště té v černém oblečení s výstřihem s velkým V, které se starali o náš pitný a stravovací režim:o) Večer jsme si zpříjemnili posezením v Bystřici, kdy nás navštívil náš přítel ze Skotska a pomohl nám zvednout náladu. Jinak díky všem spoluhráčům i protihráčům za pohodový turnaj.
Šugr
Léta páně dvoutisícího šestého, měsíce sedmého, dne osmého jsme se s osmi bratry kočičími octli před branami společenského domu Sušil v Bystřici pod Hostýnem, kde jsme měli změřit své síly se soupeři na poli florbalovém. První měření sil proběhlo od 10:40 tamního času se soupeři ze ZOO v Přerově. Bohužel jsme si při tomto měření sil udělali pěknou ostudu.. Sedmero znesvěcení naší svatyně během 24 minut mluví za vše, bohužel vždy ze stejného místa, a to z těsné blízkosti našeho brankoviště. Obyvatelé ZOO nás předčili ve všech herních atributech.. pohyb, technika, souhra, střelba. Dalšími soupeři byli akvarijní rybičky z Přerova. Poučili jsme se z chyb, které jsme dělali v předchozím zápase a s velkou dávkou štěstí jsme drželi dlouho stav v znesvěcování svatyň 1:1. Dřeli jsme jak nejvíc jsme mohli, ale přesto jsme obdrželi gól na 2:1 pro soupeře. Další zápas měl rozhodnout o našem postupu do čtvrtfinále. Jméno soupeře si bohužel nepamatuji (Rožnov p. Radhoštěm), ale rozhodně to byl soupeř, kterého jsme měli porazit. Poprvé jsme soupeře tlačili my a celý zapas jsme drželi iniciativu. Ale soupeř vždy z brejku dokázal překvapivě skórovat. Stříleli jsme, celkem se dařila souhra a byli jsme i běhavější, ale štěstí tenhle den nestálo na naší straně. Prohra 0:3 mluví jasně. Další zápas proti favoritu skupiny ze Soběslavi. Kupodivu jsme byli soupeři první půlku zápasu vyrovnaným soupeřem, ale nakonec nás nedostatek fyzických sil stále víc a víc srážel na kolena v podobě narůstajícího skóre, zápas skončil 5:1 pro Soběslav. Byli jsme rádi za konec posledního 4. zápasu v jeden den, vyčerpáni a znechuceni naší hrou jsme odcházeli z palubovky.
Další den jsme hráli zápas o 9. místo, kde nám byl soupeřem domácí tým a podle mě to byl náš nejlepší zápas. Před zápasem jsem si říkal, že určitě to nebude takový Den Blbec jako sobota.. a měl jsem pravdu. Hra se přelévala z jedné strany na druhou po celý zápas a skóre rovnoměrně stoupalo na obou stranách. My jsme konečně začali dávat góly a dokonce byly i pěkné. Dali jsme do toho všechny síly, které nám zbyly a skóre se na konci normální hrací doby zastavilo na 5:5. Rozhodnout musely samostatné nájezdy. Myslím, že poprvé v historii klubu. Nebál jsem se, protože v naší svatyni byl drak JP. Po prvních pěti sériích byl stav 1:1, kdy náš gól dal negr eSKa. Následovala tedy náhlá smrt, nakonec až v 10. serii jsme dokázali dát rozhodující gól a se zadostiučiněním jsme vyhráli alespoň poslední zápas.
Chtěl bych všechny pochválit za jejich nasazení, protože v 9 lidech i s gólmanem jsme si sáhli až na dno fyzických sil.. jen bohužel při nás nestálo potřebné štěstí. Po stránce společenské bylo všechno v pohodě, jak jinak, že:o) Mezi zápasy jsme si zpestřovali volný čas pozorováním velice pěkných slečen za barem, zvláště té v černém oblečení s výstřihem s velkým V, které se starali o náš pitný a stravovací režim:o) Večer jsme si zpříjemnili posezením v Bystřici, kdy nás navštívil náš přítel ze Skotska a pomohl nám zvednout náladu. Jinak díky všem spoluhráčům i protihráčům za pohodový turnaj.
Šugr