Letos podruhé byla před začátkem ligové sezóny na programu krom už zaběhnutých dvou fází letního soustředění také herní příprava. Na rozdíl od loňského roku, kdy vstříc Orlickým horám vyrazili pouze muži a junioři, byla letos naše výprava bohatší o početnou skvadru Koťátek.

V sobotu ráno (nebo spíš ještě v pátek v noci) jsme se tedy vydali na cestu. WildCatí kolona čítala sedm po střechu naložených vozítek. Nezkušení cestovatelé nemohli pochopit, proč vyrážíme na cestu tak brzo, když se přece po cestě nemůže nic stát a na místě budeme zbytečně brzy.. Záhy pochopili.. Sedm aut, sedm řidičů, sedm navigátorů, sedmkrát jiné vyhovující tempo jízdy, objížďky, existenčně nutné návštěvy toalet nejméně jednou za každých padesát kilometrů a touha některých posádek poznat Královéhradecký kraj lépe než ostatní (čti zkrátit si objížďku delší, ale zato horší cestou)  vedly k faktu, že poslední vůz zaparkoval před rokytnickou halou za deset minut devět, tedy přesně v tolik, v kolik jsme zde měli nejpozději být. Následovalo ubytovávání, převlékání, povlékání a zkrášlování nudných ubikací různými kriklavými doplňky tak, aby zde naše skvadra v pohodě a pohodlí přečkala dva florbalem nabité dny.

V půl desáté jsme se sešli před halou a ti, kteří tu byli poprvé, museli uznale pokývat hlavou nad opravdu pěkným sportovním stánkem i jeho vybavením. Následoval první tříhodinový tréninkový blok, první dávka technických, taktických cvičení a herních situací, zpestřený tu a tam plánovaným, tu a tam neplánovaným fyzičkovým intermezzem. Oběd, krátký odpočinek a znovu do haly. Další tři hodiny, tentokráte zejména beztvaré, vleklé, nudné, leč nezbytné taktické přípravy. Záhy se začala projevovat únava z náročné cesty a z dopoledního bloku a všichni už se těšili na dvě hodiny volna, večeři a případný dobrovolný florbalový nášup v podobě dvouhodinového večerního individuálu. První den byl za námi a úderem půlnoci většina WildCatí smečky zavřela oči a otevřela pusu (čti začala chrápat, že JeanPiérre!:-)).

Druhý den ráno nás čekalo probuzení do chladného horského dne a příslib dalších pěti hodin v hale nutil některé borkyně a borce déle odolávat rychlému opuštění vyhřátého pelechu a brisknímu přesunu do haly. Přesto jsme byli téměř všichni včas připraveni na dvojitou dávku emocí v podobě dopoledního přáteláku a odpolední odvety.

Mužské a juniorské enklávě se za soupeře postavili z loňska známí žamberští Supy a oproti loňskému měření sil je třeba říct, že soupeř po florbalové stránce hodně vyzrál a oba přípravné zápasy mohly tedy mít slušnou vypovídací hodnotu o úrovni naší připravenosti. Taktické pokyny nebyly nijak komplikované, přestože čítaly plných dvanáct stránek nákresů a asi pětatřicet základních pravidel a pouček. První utkání skončilo pro naše barvy vítězstvím v poměru 3:0 a ukázalo, kde jsou (bohužel stále) naše slabiny. Úvod odvety jsme laxně prospali a dovolili tak soupeři během první třetiny vytvořit slušný náskok, který jsme pak do konce utkání se smůlou na patách a za cinkání konstrukce soupeřovy branky stahovali. Ve finále jsme minutu před koncem zápasu za jednobrankového manka vyrobili při hře 6 na 5 dokonalý fatál a soupeř se tak mohl zaradovat z vítězství 7:5. Summary: pokud budeme na hřišti rychleji přemýšlet při rozehrávání standardních situací, budeme dostatečně důslední při pobírání hráčů a zodpovědní v rozehrávce a ofenzivní hráči nebudou hrát pro čistou radost z krásné kombinace, ale pro brankový efekt, jsme na soutěže mužů i juniorů dobře připraveni.

Soupeři Koťátek se stal tým stejné úrovně - Orlicko-Třebovsko, doplněný o hráčky loňské dorostenecké kategorie. Zde bylo prvořadým úkolem konsolidovat nově poskládané útoky a zapracovat hráčky, které do týmu přišly před letní přestávkou. Neméně důležité bylo poté, jak pro nové, tak zkušené hráčky, vycizelovat základní taktické a systémové pokyny a naučit se na hřišti vzájemně komunikovat. První utkání jsme rozehráli opatrněji, testovali úroveň soupeřek a pomalu ladili chyby plynoucí z nezkušenosti či nerozehranosti. Defenzíva z počátku nefungovala dobře, postupem času se ale vracela do svého obvyklého dobrého standardu. Ofenzíva vázla zejména díky zatím nedostatečné technické vybavenosti hráček a také pro nedostatečné nasazení všech ofenzivních hráček. Přes tyto nedostatky skončilo první měření sil smírem 1:1.

Druhé kolo následovala po delší polední přestávce a tady jsme po konzultaci chyb z dopoledne dokázali do utkání vstoupit velmi dobře. Defenzíva začala fungovat tak, jak bylo třeba a i ofenzivní nasazení hráček poskočilo o patro výše. Vyzkoušeli jsme několik potřebných herních situací a ujasnili jsme si především pohybový systém. Tento mač skončil vítězstvím 2:0 pro naše barvy. Nutno podotknout, že jak v prvním, tak druhém utkání nám s velmi dobrým výsledkem velice pomohla(y) brankářka(y) soupeře, kterou(é) jsme si na první a druhé utkání vypůjčili. Summary: Stejně jako v loňském roce - kolektivně to není vůbec špatné, dojíždíme na dvě věci - demenci (čti individuální chyby) a ofenzivní impotenci. Toto je námět na zamyšlení.

Za celou přípravu (počínaje Osikou a Rokytnicí konče) musím nejvíce pochválit Dášu s Martinou, které se rychle dokázaly etablovat ve WildCatím světě a jejichž budoucí florbalový přínos se jeví (neusnou-li na vavřínech) jako nezanedbatelný.

Po dávce přáteláků následoval už pouze strachnahánějící test, který završil dvoudenní maratón a byl nejvyšší čas zvednout kotvy a vyrazit na cestu domů.. Ta proběhla v podstatě v pohodě (ikdyž téměř každá z posádek ve finále projela jinou trasu) a po osmé hodině večerní se mohli všichni WildCati unaveně rozutéct do svých domovů.

Je třeba vyseknout velkou poklonu všem řidičům (zejména řidičkám), kteří si k porci florbalu naložili ještě velkou zodpovědnost za osádku svého přibližovadla a bez problémů dopravili všechny na místo i zpět.

Celá předsezónní příprava, počínaje první cestou na Ovál na Osice, výběhem na Landštejn, přes technické tréninky druhé fáze až po taktickou nalejvárnu a přáteláky v Rokytnici poskytla zatím nejnáročnější a nejucelenější přípravný maratón, který náš klub absolvoval. Jaký to celé bude mít efekt budeme moci posoudit už za pár dnů....

Fotogalerie zde.