O posledním záříjovém víkendu ke svým utkáním nastoupily hned tři WildCatí kategorie - v sobotu v Benešově kategorie ženská, souběžně s ní v bránickém hangáru Permoníci a v ve slunné nedělní ráno si svojí letošní premiéru odbyli na kunratické tarketoffce juníci.

Ženy

Výlet do Benešova a s ním spojená utkání s domácímí kočičkami a s borkyněmi z SKV. Už pomalu se stává tradicí, že naše první turnajové zápasy mají o polovinu nižší úroveň než duely polední či odpolední. Nejinak tomu bylo i v sobotu v Benešově. Proti domácím jsme nastoupili v téměř kompletní sestavě, s velkou chutí půjčit si po utkání pár bodů do ligové tabulky a zpříjemnit si slunečný sobotní den. Uvodní hvizd rozhodčích jako by ale na Koťata na hřišti hodil deku, přes kterou se jen ztěží ven drala florbalová aktivita, důraznost, ofenzivní inteligence a důslednost při pobírání hráček v defenzívě.

Celkově ospalé utkání charakterizovala z naší strany v defenzivním směru jen jedna chyba - po střelbě/zakončení soupeřek jsme nedokázali důsledně pokrýt dorážející hráčku před vlastní brankou a více či méně hloupě inkasovali. Jedna chyba, řeknete si, jeden obdržený gól a hraje se dál. Bohužel faktem je, že stejnou chybu jsme vyrobili asi osmkrát a soupeřky pětkrát trestaly.. Připočteme-li k této statistice počet zahozených výrazných příležitostí na polovině soupeře, resultem bude finální skóre 2:5. Utkání nebylo jednostranně kvalitní, o výhře soupeřek rozhodlo větší nasazení a naše nedůslednost při pokrývání dorážek a na druhé straně poté nedůslednost při dorážkách u branky soupeře.

Utkání druhé a staré známé Coyotky. Soupeřky tentokrát určitě nedorazily v nejsilnější sestavě a na jejich herním projevu to bylo znát, scházela jim jindy obvyklá jistota v rozehrávce a nepříjemné zakončování z prostoru mezi kruhy. Posíleni vidinou dobrého výsledku jsme se tak do utkání vrhli bez bázně a hany. Skóre zůstalo dlouho na svých předzápasových hodnotách a hrál se docela svižný ženský florbal. Koncem první třetiny ale přišla naše bolest tohoto dne a poprvé jsme inkasovali z nedůrazného pokrytí hráčky v bezprostřední blízkosti naší branky...a pak ještě dvakrát. Ke třem velmi podobným haluzním brankám přidaly soupeřky ještě velmi pěkný zásah při našem chybném pokrytí volného úderu a po pětačtyřiceti minutách jsme se tak prokousali k výsledku 1:4.

Summary - o body nás tentokrát připravily tři skutečnosti. 1/ neobvyklý počet branek z nedůrazu před naší brankou 2/ spousta zahozených vyložených příležitostí 3/ stará bolest - absence výrazné osobnosti v naší ofenzívě (tady se snad blýská na lepší časy8-))

Coach

   Po turnaji plném zklámání neuběhla dlouhá doba a opět nás čekaly boje na „zelené" ploše. Tentokrát si naše skvadra udělal výlet do nedalekého Benešova. Jako první soupeř hned v ranních hodinách byly místní kočičky z SK Florbal Sloane Park Benešov. Název dlouhý asi stejně jako seznam  hráček v zápise o utkání. My jsme ovšem přijely téměř v plné polní a na střídačce tak bylo nezvykle rušno. No a teď raději k samotnému zápasu. Úkolem č.1 bylo nezaspat začátek a v tom lepším případě se dostat co nejdříve do vedení, aby se nám pak hrálo lépe. Po necelé minutě sice rozhodčí odpískali vstřelenou (dokutálenou) branku, ale na opačné straně. U nás! Ano, opět jsme si nechaly utéct začátek a dál už jsme se vezly. Individuální chyba sem, individuální chyba tam a kolikrát bylo na naší půlce a hlavně před brankou pořádně horko. Soupeřky hrály tvrdý florbal, no spíš hokej a nedůraz při defenzívě jim hrál do karet. Jejich asi jediným slabým místem byla nepřesná střelba a většinu branek daly z dorážky. Hodně chodily napadat za naší branku, a tak nebylo dostatek času na pořádnou rozehrávku. Vepředu jsme si vytvořily pár pěkných šancí a někdy i s nasazením života. Za záda soupeřovy gólmanky jsme však poslaly pouze dva balónky a nepomohlo ani, že s blížícím se koncem jsme se už začínaly rozehrávat a měly jsme více ze hry. Prohra 2:5 nás ale neminula. V pauze jsme měly možnost shlédnout utkání našich dalších soupeřek, Královských Vinohrad, a připravit se tak na to, co nás čeká. Měly jsme dostatek času na rozcvičení a navíc jsme byly rozehrané už z rána, takže do florbalového tempa jsme naskočily hned na začátku. To pokyny, které jsme si před zápasem řekli, už nebylo tak snadné zaaplikovat do hry. Ve druhé třetině soupeřky polevily a naše ofenzivní činnost se tak zvýšila. Hodně slušných kombinací jsme podpořily aktivním bekem, ale ani to nestačilo na víc než jednu vstřelenou barnku, a to z breaku. Rozehrávku našich beků moc soupeřky nenapadaly, a proto jsme mohly hrát v klidu svojí hru. Bránění už bylo důraznější a tvrdší a to na obou stranách. Svým dílem k tomu přispěly také výkony rozhodčích, kteří si píšťalku rozhodně moc neopotřebili. Pár slušných střel na naši bránu Terka vychytala, ale ani tak jsme nezabránily prohře 1:4. Pro nás turnaj skončil a s nepořízenou jsme se vraceli zpět do Prahy, někteří přímo přes Strakonice.:o) Myslím, že jsme se všichni přesvědčili, kde je naše Achillova pata a příště si na to dáme hodně velký pozor.

Marťan

Žáci

V sobotu se opět naše nejmladší ekláva sešla ke svým bojům, jak jinak, než v bránické hale, která je pro nás zatím lehce prokletá a ani tento turnaj nám nebyl vysvobozením. Nejraději bych na tento turnaj brzo zapomněl, ale bohužel se takovýto výkon nedá vymazat z paměti. Na začátek trocha počtů Wildcats - Future B 1:7 a Wildcats - Petrovice 1:8.....Už si ani nejsem jistý, jestli ty výsledky jsou přesně takové, ale vím, že celkový dojem z našeho výkonu bude dlouho připomínán jako daleko horší než podle skóre vypadá. Dnes bude report krátký v zájmu zapomnění a doufání v lepší zítřky, ale nemohu opomenout pár zcela základních věcí, které jsou strůjcem našich prozatím opravdu hrůzných výkonů. Florbal jako kterýkoliv týmový sport je založen na vzájemné pomoci a spolupráci lidí, hráčů. To je nejzákladnější definicí týmové hry. (podívejte se na mainpg doleva nahoru - pozn. red.) Bohužel u nás zatím jde jen o předvádění individuálních dovedností, které ještě ke všemu nejsou na takové úrovni, aby mohly být předváděny. Proto vyzývám všechny mladší žáky, aby si vzali příklad z našich juniorů, mužů a žen, kteří dosahují výsledků hlavně díky týmové praci. Klub funguje na spolupráci a na kamarádství, nemůže dojít k hádkám za jakéhokoliv stavu a situace. Kluci musí začít poslouchat, co jim my trenéři říkáme, musí se pro florbal nadchnout a žít zápasem před ním a ještě i po něm. Když nebudeme všichni dodržovat tyto základní podmínky díky kterým může fungovat sportovní tým, má pramalou cenu myslet na nějaké lepší umístění než to, na kterém se nacházíme.........Zpomeňme na tento nepovedený turnaj a začněme úplně od začátku. Dobrým začátkem jistě bude úterní fyzický trénink, který je odměnou za práci odvedenou v sobotních zápasech. Všichni děláme tlustou čáru a doufáme, že další výkon, výsledky a spolupráce bude lepší. 

Jiří

Juníci

Vstup do nové soutěže si letos jako poslední z kategorií klubu odbyli junioři. Na úvod nás čekali lonští známí z Rudné a jedna z inkarnací střešovického Tatranu.

V utkání proti Rudné jsme od počátku očekávali mix hokeje, řeckořímského zápasu v umírněnější verzi a náznaky florbalu. Prognózy se potvrdily a soupeř se na hřišti choval přesně podle našeho předzápasového scénáře. Otázkou dne tedy bylo, kdo udělá první chybu a od úvodu utkání bude na koni (speciálně pro JP - na kóóóóni, ježíšmarjá). Šťastnějšími jsme v tomto případě byli my a s postupujícím časem jsme pravidelně vršili brankové konto soupeře o další a další kousky. Nebýt stagnace výkonu v poslední pětiminutovce první a druhé periody a vypuštění úvodu třetiny závěrečné, o utkání by šlo říci, že proběhlo téměř bez komplikací. Vlastní blbostí jsme ale bohužel Jiřího připravili o shut-out a pana trenéra o možnost pochválit po zápase tým jako celek za víceméně bezproblémový výkon. Finální skóre tedy 8:1 a papírově hezký vstup do nové sezóny.

Odpolední duel a Střešovičtí. Pohled do zápisu a letmý součet kolonek s hráči soupeře věstil zajímavé utkání. Tatranští nasadili od první minuty vskutku horoměřický beton a ukázali všem v hale, jak že se to hraje domino stažený na modrou voe. Většina z našich ofenzivních pokusů tak končila na zeleném valu soupeřů a chuť do utkání pomalu odcházela do nenávratna. Záhy jsme objevili recept na překonání taktiky soupeře a utkání se změnilo v souboj mezi námi a naší vlastní schopností využít chyb v rozestavení soupeře a vytěžit z nich pár branek. Shrnuto a podtrženo jsme se zápasem protrápili ke konečnému výsledku 4:1 a dlužno říct, že florbal celých pětačtyřicet minut brečel.

Summary: Tak to bychom měli - dva zápasy, šest bodů. Příjemný vstup do sezóny, ale usnout na vavřínech by se nám setstakra nevyplatilo. Na úvod jsme si odbyli snazší soupeře a už příští turnaj v Chlumci prověří naše letošní schopnosti mnohem důkladněji.

Coach