Juníci ve Štěrboholích
W : SKV 4:3
W : Benátky 3:2
Oslabeni o Mulátscha z řad defensmanů a Standu z řad útočníků jsme se sešli ke třetímu vystoupení v juniorské soutěži. Tento hrací den nás měly čekat dva ze silnějších soupeřů a tak jsme vzhledem k neplánovaným absencím jen s nelibostí a narychlo museli měnit připravené scénáře. První duel proti Coyotům z SKV jsme odstartovali slušně, soupeře jsme nechali hrát jeho rozehrávku a vcelku v pohodě včele (nebo spíš v zádech) s jistým Jiřím jsme pobírali nepříliš častou ofenzivní aktivitu. V průběhu dvaceti minut jsme odskočili na čtyřbrankové vedení a už jsme se viděli v šatně s body v kapse.. Chyba! Obvyklá ztráta koncentrace a několik hrubých propadnutí jak na polovině hřiště, tak bohužel opět i v zakončení nás stály jistotu na čepelích a náš výkon pomalu ale jistě přešel v nervózní pokukování po vlekoucí se časomíře. Soupeř se po naší nedůslednosti dostal zpět do hry a v průběhu dalších deseti minut dotáhl skóre na rozdíl jedné branky. V tuhle chvíli měli Coyoti rozhodně více ze hry a při nás stálo štěstí a nechybující Jiří. Zhruba dvě minuty před koncem utkání nás za vypjatého stavu rozhodčí poslali vcelku oprávněně do čtyř, takže o adrenalin bylo postaráno. Tento úsek hry jsme ale bez větších obtíží víceméně s míčem pod kontrolou přestáli a odvezli jsme si tak tři body.
Odpolední utkání a syndrom "laxní hry". Za více než tři hodiny mezizápasové pauzy se borci dobře napapali a na hřišti bylo od počátku vidět jen velké přemáhání k nějakému fyzickému, ale bohužel i duševnímu výkonu. Jen velmi těžko a v omezené míře se nám dařilo na hrací plochu přenášet zadané pokyny a chvilemi jsem z lavičky měl pocit, jako by utkání kolem některých našich borců jakoby mimochodem "plynulo".. Opět jsme se ale mohli opřít o velmi dobrý Jiřího výkon, který si po nějaké době opravdu zachytal a skóre se tak měnilo jen velmi neochotně a pouze po jednotkách na obou stranách. Soupeř předváděl obvyklý přístup vybíhání střelby z elipsy nebo nahození vysokého míče mezi kruhy, nic výjimečnějšího nebylo třeba likvidovat. Vzhledem k naší liknavosti ale tohle bohatě stačilo na slušné zatápění v naší obranné polovině hřiště. V průběhu třetí třetiny jsme si vybrali tu trochu pověstného "štěstíčka", které při nás nestálo minulý víkend na mužích ani předminulý víkend na ženách a odskočili jsme na rozdíl jedné branky. Hubený náskok jsme s vypětím sil udrželi až do závěrečné sirény a i tentokrát jsme si mohli vydechnout s body v kapse.
Summary: Vzhledem k okleštěné sestavě jsou papírové výsledky velmi dobré, ale předvedený výkon nebyl ani v jednom z utkání zdaleka dobrý. Tragicky selhala (bez přehánění snad desetkrát) koncovka (viď Honzo) a celé ofenzívě chybělo to, co je na našem výkonu obvykle nejpohlednější - špetka fantazie, nadhledu a nenucenosti.. Ofenzivně jsme dnes byli až na pár světlých výjimek šedí a bez myšlenky. Je třeba vyzvednout v obou utkáních výkon Jiřího, bez kterého bychom dnes odešli ani ne s polovinou bodů a ještě obětavý výkon kapitána Zdeňka, který téměř bez přestávky odběhal obě utkání a to bez znatelnějšího omezení jak ofenzivních, tak defenzivních povinností.. Jayův klobouček je na místě.
Body jsou tedy doma a po šesti hracích kolech se zas na chvíli budeme vyhřívat hodně vysoko na tabulkovém výsluní. Doufejme, že to bude déle než do příštího turnaje. Pokud tomu budeme chtít pomoct, předvedený výkon bude muset být o třídu vyšší než dnes.
Ještě jednu poznámku si tentokrát neodpustím a bude směřovat k mužům v černém: Několik hrubých chyb rozhodčích (zejména tedy jednoho z rozhodčích, abych nekřivdil) v obou utkáních mohlo zcela zásadně ovlivnit vývoj i výsledek duelů. Tohle by se opravdu nemělo stávat.. a s veškerou úctou k nevděčnému rozhodčovskému chlebíčku musím konstatovat, že ten, kdo na to nemá, tak udělá líp, když se bude věnovat činnosti, ve které toho může méně zkazit.
Coach