Čtvrtý turnaj mužů, tentokráte v Kunratické aréně. Letos už podruhé jsme měli zkřížit čepele s borci z Dobříše a první konfrontace nás čekala s nevyzpytatelným Futurem.

Ač velmi důležitý turnaj, nepodařilo se nám poskládat kompletní sestavu, obejít jsme se museli bez absentujícího Tomáše, nemocného jossefa a zraněného HonzyK. Naopak, návrat do aktivní služby nahlásil HonzaZ a měl si tak odbýt premiéru v dresu s kocourem na chlupaté hrudi. Na místě beka tedy zaskočil Ondra, na ofenzivním postu pak Vojta a kompaktnost dvou herních pětek tak nebyla alespoň opticky narušena.

První mač a Dobříš. Narozdíl od letošního premiérového ligového zápasu s tímto soupeřem už jsme dobře věděli, do čeho jdeme a podařilo se nám poměrně účinně vyeliminovat soupeřovy silné stránky. První třetinu se hrál relativně vyrovnaný florbal, nás bohužel postihlo několik neproměněných příležitostí a poněkud laxní přistupování k hráčům, jinak jsme na hřišti poctivě plnili zadané pokyny. Utkání jsme na svojí stranu zlomili začátkem druhé hrací části, poněkud se uklidnili a trpělivě odkrajovali minuty z časomíry. Z poklidného závěru utkání pak stojí za vyzdvihnutí snad jen demence některých z našich borců, kteří se nechali vyprovokovat ke zbytečné kontroverzi a poněkud tak zkazili dojem z jinak relativně pohodového utkání. Skóre 5:1, body doma, hoďka pauza a jde se na Future. Soupeř nepřivezl žádnou "céčkovou" sestavu a podle prvního duelu proti obvykle kvalitním Pallotaikuritům jsme mohli soudit, že nás čeká porce slušného florbalu. Úkoly byly rozdány a duel mohl začít. Z plánu, odehrát první periodu v uspávacím tempu, vyčkávat a pokusit se udržet skóre u země, se podařila aplikovat jen druhá část. Bohužel, ač jsme nechtěli, od počátku jsme hráli vyšší tempo, než to, které by nám lépe vyhovovalo. První třetinu provázela spousta zbytečných ztrát míčků pramenících z přesvědčení, že když to jde snadno jindy, půjde i teď.. nešlo. Druhá třeťka a stoprocentní nárůst tempa, zjednodušení zakončení a cíl, co nejrychleji odskočit alespoň o branku. Podle očekávání tenhle styl soupeři příliš nevyhovoval zejména v defenzívě, ale z mnoha přečíslení  či nedůrazu při bránění se nám podařilo vykouzlit pouze pár nijak výrazných příležitostí k zakončení. Když už šel míček tam, kam měl, dobře zasáhl soupeřův brankář. S rostoucím tempem se začaly ukazovat chyby v naší defenzívě a JP začal mít neobvykle plné ruce práce. V téhle fázi zápasu jsme neinkasovali jen díky faktu, že míčky soupeřů nebyly příliš přesné a JP si s nimi pokaždé poradil s nadhledem sobě vlastním (čti s úšklebkem). Druhá hrací část skončila a do poslední patnáctiminutovky jsme hodlali odevzdat maximální výkon a pokusit se strhnout vítězství na svojí stranu. Bohužel jsme v prvních dvou střídáních trestuhodně vypnuli a soupeř trestal.. Jedna branka rozdílu nebyla nijak zásadní, ale s ubývajícím časem stoupala naše nervozita a místo klidu při zakončení jsme zmatkovali. Výsledkem tak byla jen sprška míčků do rukou/ramen/masky/dresu JeanPiérra v naší kleci. Zlom přišel v jedenácté minutě, kdy jsme nešťastně soupeři po delším závaru sami namazali za vlastní branku a bylo rozhodnuto. Skóre 0:2, pohledný florbal, stoprocentní JP. Nutno vyzdvihnout kvality soupeře, ale jak dobře víme, lepší soupeř=lepší výkon z naší strany. Jen houšť!

Summary: Vzhledem k faktu, že klíčoví soupeři sbírali body pouze poskrovnu, po tomto turnaji bychom se měli pohybovat na slušném druhém/třetím místě s minimálním odstupem od momentálně prvního Futuru. O podzimním úspěchu/neúspěchu tak rozhodne až poslední letošní turnaj v (předpokládejme zasněženém) Stochově.

Závěrem je třeba pochválit Ondru a Vojtu, kteří svůj mužský start zvládli dobře, HonzuZ, který se při prvním ligovém startu za klub dobře (i brankově) uvedl a JeanPiérra, bez nějž by především druhý duel měl pravděpodobně výrazně odlišný průběh.

Velký dík patří všem Kočičkám (a Honzovi), které dorazily odpořádat a celý turnaj zvládli bez sebemenšího problému.

Coach