Kočičí radost a sedlčanské prokletí
W vs. Black Angels 0:2
W vs. Divoký kočky 3:0
Po dlouhé třítýdenní pauze jsme se sešly v poněkud prořídlé sestavě v nafukovací svatyni v Radlicích, která nás překvapila svým novým slušivým kabátem (tunelem ze šaten přímo do haly). Jako první se proti nám postavily Black Angels. Soupeřky byste výjimečně na prstech jedné ruky nespočítaly a nás aby na té střídačce člověk pohledal, no a i „pana velitele" byste tam marně hledali, ten byl toho času v Sedlčanech. Na první zápas nám chyběla sciující TerkaS a tak na postu beka se objevila Adela, což není žádnou novinkou. Ani dopředu jsme na tom nebyly zrovna nejlépe, ale některé z nás pamatují i horší časy. Celou první třetinu jsme se držely, ani jeden tým neměl na hřišti výraznou převahu a celých patnáct minut bylo spíš o vzájemném oťukávání se. Soupeřkám se dařilo lépe kombinovat, ale v zakončení byly stejně tragické jako my, hodně balónků končilo za naší brankou a zbytek pochytala Terka. Ve druhé a třetí třetině už jsme začaly chybovat - špatné rozehrávky, nepřesná a málo intenzivní střelba a hlavně špatné pobírání hráčů, ze kterého jsme inkasovaly obě dvě branky. A jak už bylo řečeno ve čtvrtek na tréninku, nemůžeme chtít vyhrávat 10:0, když na branku jde za celý zápas 5 střel a to 5 střel, které můžeme jako střely opravdu nazývat. I tak to ale na hřišti nevypadalo zas tak tragicky, hrálo se nám dobře, dařilo se kombinovat a občas jsme se dostaly i k zakončení, bohužel bez jediného gólového úspěchu. Wildcats vs. Black Angels tedy 0:2.
V krátké pauze mezi zápasy jsme doplnily síly a sestavu. Do zadních řad nám přibyla Terka a z lavičky už na nás křičel Jirka. Proti našemu druhému soupeři jsme měly už větší šanci na úspěch, minimálně na první pohled. Divokých Koček bylo do pole pouhých šest a ještě bez svých nadaných celebrit. Povětšinu času se tedy hrálo na jejich polovině, soupeřky moc nepřistupovaly k našim hráčkám a tak byl dostatek času na přihrávky, kombinace a střelbu. Určitě jsme měly více ze hry my a v soubojích o balónek jsme byly jednoznačně lepší. Soupeřkám se nedá upřít dobrá rozehrávka z defenzívy, zato ofenzíva selhávala na přijetí balónku, udržení a ještě na přesné přihrávce, tudíž hodně šancí ztratily ještě na půlce. I tak se ale postaraly o pár horkých chvilek před naší brankou, někdy se o tyto chvilky postarala i sama naše defenzíva. Pobírání hráček vcelku fungovalo, ale občas ta rozehrávka nebo práce s míčkem, ne-radost pohledět. Holky vepředu si ale také vybraly své chvilky, proto propříště - hokejku držíme oběma rukama a s čepelí na zemi, budeme také vědět, že střílet se dá i backhandem a hlavně, že branka není vysoká dva metry a do šířky také není obdařená takovými rozměry.:o) Přesto se nám na hřišti vedlo a hned v šesté minutě TerkaH otevřela skóre. Tři minuty po ní navýšila Verča, když vysmýčila pavučiny v levém růžku a vítěznou trojkombinaci završila Adela ve 12. minutě. Tím ovšem naše aktivita nekončila, ještě mnohokrát jsme ohrozily soupeřovu branku, ale pouze ohrozily a to i při přesilovce. Přihrávky chodily dobře i holky se dobře hýbaly, ale zakončení trošku vázlo a tak jsme tuto výhodu nevyužily. Celou druhou a třetí třetinu se už nikdo gólově neprosadil, i když jednou už to vypadalo na jistý gól, ale nějakým zázračným matrixem Terka vrátila míček ze vzduchu zpátky do hry a zachránila si tak nulu na svém kontě. Plagiátorky jsme tedy porazily 3:0.
Před turnajem byla možná obava, že nebude Kouč, ale nakonec jsme to zvládly v klidu a v pohodě, bez sebemenších problémů. Ze zápasu proti Black Angels jsme si odnesly ponaučení, že pěti střelami na branku se opravdu vyhrát nedá a i když ze hry můžeme mít dobrý pocit, tak výsledek 0:2 to trošičku kazí. Všechny Kočičky si zaslouží pochvalu za obrovskou snahu, která byla na hřišti opravdu vidět. Už dlouho jsem neviděla takovou chuť hrát a vyhrát, a tak doufejme, že právě tenhle turnaj je ten zlom, který tolik potřebujeme. Na závěr bych ještě chtěla vyzdvihnout výkon Terky, která nás nespočetněkrát zachránila svými zákroky, byla nám oporou a shot-out si opravdu zasloužila a to rozhodně za oba dva zápasy. Všechny vás pozdravuje Wilda a už se těší na výlet do Chlumce, do té krásné a toliko oblíbené haly, kde to natřeme Nymburku a Wizards!
Marťan
W vs. Hořovice 2:3
W vs. Příbram 11:4
Jak jistě všichni víte, tak se dnes konalo florbalové klání v Sedlčanech. Sedlčany nás přivítaly pochmurným počasím a ne zrovna dobrým florbalovým povrchem ve zdejší, myslím, že zánovní hale, s čímž se nám podařilo vyrovnat příliš pozdě. V prvním duelu nás čekaly Hořovice. V tomto zápasu nemohl díky čékáčku nastoupit Knedlík, tak byla situace ještě těžší a to se promítlo i do konečného stavu prvního zápasu. Byli jsme svědky ztráty tří cenných bodů. Druhý duel bylo spíše takové zlepšení si florbalové chuti a hlavně nutné získání bodů, aby nebylo možné propadnout se z druhého místa níže do tabulky. V tomto duelu s Příbramí jsme obstáli s výhrou 11:4, takže jsme mohli jet s chladnými hlavami do Prahy, kde na nás čekalo stejně pochmurné Počasí jako v Sedlčanech.
MartinF
Další mužské vystoupení se letos již tradičně odehrálo v Sedlčanech. Na cestu jsme vyrazili oslabeni o účastníky SCIOtestů a o s chřipkou bojujícího Tomáše. Návrat do sestavy naopak slavil uzdravený Zdeněk a o doplnění sestavy na požadovaný počet se postarala mladá juniorská krev.
V pořadí třetí letošní výlet do sedlčanské arény, v pořad třetí duel s Hořovicemi. Po prvním setkání jsme odešli smírně, druhé znamenalo naši těsnou výhru a jak předchozí výčet napovídá, v posledním měření si, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, těsnou výhru odvezl soupeř. Nutno říci, že zaslouženě. V podstatě celé utkání by se dalo z naší strany označit za statování a přihlížení dění na hřišti. Nejvíce to bylo pozorovatelné v defenzivní činnosti, kdy jsme ani zdaleka nedokázali eliminovat jediné dvě silné zbraně soupeřů - brejky a hru za naší brankou. Co do ofenzivní stránky hry scházela především častější aktivita ve střelbě a následném snadném dorážení míčků. Celou sezónu se nedá hrát pohledný kombinační florbal, obzvláště, vystaví-li soupeř statickou defenzivní hráz kolem svého brankoviště. S tímto faktem jsme se na hřišti nedokázali vyrovnat a po zásluze, přestože výsledek nevyznívá nijak přesvědčivě, odešli ze hřiště poraženi.
Druhý duel proti Příbrami měl být pouhou bodovou formalitou. Před utkáním jsme si řekli, že pokud neprospíme začátek a nasázíme v úvodu dvě tři rychlé branky, od aktivity soupeřů bude klid a v podstatě si příjemně zahrajeme bez rizika ztráty bodů. Zadaný scénář se ale bohužel nepodařilo realizovat. Od začátku jsme se, zřejmě v duchu prokletí sedlčanské arény, trápili a se soupeři přetahovali o pouhou jednu branku. Zlom přišel teprve na začátku třetí třetiny, do které jsem vstoupili za stavu 4:2. Borci na hřišti si KONEČNĚ po prvním utkání a dvou třetinách utkání druhého nechali poradit, že ne každá střela musí mířit do horního rohu branky (zvláště, když předchozích 90% skončilo vysoko nad ní) a snad i proto skokem vzrostla naše střelecká potence a rezignovanému soupeři jsme během patnácti minut nasázeli nebývalých sedm branek.
Suma sumárum: Po druhém utkání nás sice může hřát pocit z dobře odvedené práce, ale odhlédneme-li od tohoto duelu a kriticky se podíváme na svůj výkon v obou utkáních, tak musíme konstatovat, že takovýto brankový příděl bychom, při o něco vyšší dávce ZODPOVĚDNOSTI, NASAZENÍ a dodržování POKYNú mohli sypat téměř všem soupeřům této soutěže. Poté bychom nemuseli řešit osmibodový odstup od prvního tabulkového fleku.
Závěrem chci vyzdvihnout přínos navrátivšího se Zdeňka, v ofenzívě jako jeden z mála působil neotřele, a dále potom nasazení MartinaF, který v obou utkáních zahrál nadprůměr. Zapomenout nesmím na JP, bez kterého by zejména první utkání skončilo trapným výsledkem.
Coach
P.S. Gratuluji Kočičkám k bodovému zisku, většina z vás (které pravidelně chodí na tréninky a snaží se) si ho opravdu zaslouží..
Další report jakmile ho reportér dodá:-)