Kočičky v Bene a Permoníci ve Štěrboholích
ženy vs. Kladno 2:6
ženy vs. Panthers B 1:4
Předposlední turnaj druhé ligy žen hostila známá benešovská hala a potkat jsme se tady měli s borkyněmi z Kladna a s druhým týmem Pantherek. Bohužel není výjimkou, že na zápasy jezdíme v sestavě 7+1, ale výjimkou je, že polovina přítomných hráček nastupuje s krabičkou Paralenu v kapse.. to je poté už opravdu na pováženou od holek na hřišti něco smysluplného vyžadovat. Nicméně i této situaci jsme se museli přizpůsobit a vzhledem k papírově hratelnějšímu soupeři druhého zápasu upravit poněkud svůj projev v zápase prvním. Přestože se holky ukázaly jako bojovnice a v předzápasovém meetingu odmítly variantu "beton, šetřit se na druhý zápas", po odehrané první třetině mi daly za pravdu, že tato alternativa bude tou nejvhodnější. Je velká škoda, že karty byly před tímto turnajem rozdány tak, jak byly, protože Kladno patří mezi soupeře, se kterými se nám hraje dobře. Svižné, relativně technické týmy nám vyhovují. Výsledek zápasu 2:6 jen těžko něco poví o jeho průběhu, je třeba k němu napsat alespoň pár poznámek. Zápas byl de facto rozhodnut v polovině první třetiny, kdy jsme inkasovali po vlastních chybách tři slepené góly a přešli na udržovací a brejkovou taktiku. Po zbytek zápasu soupeřky držely více míč, my jsme využívali především brejkových příležitostí, postupného útočení jsme moc nepředvedli. Za podpory dobře chytající Terky ale utkání nemělo v žádném případě jasný průběh a nebýt naší neschopnosti proměňovat vytvořené příležitosti, soupeřky bychom i v této sestavě a za dané taktiky dokázali potrápit. Soupeřky pomalu navyšovaly brankový účet a zápas se celkem v poklidu dohrál. OK, to bysme měli, důležitější úkol dne byl pořád před námi. Pantherky si ve svém prvním vystoupení dne poradily nebývalým rozdílem s Divokýma kočkama a před duelem s námi si dodaly notnou dávku sebevědomí. To jsme ovšem nehodlali podporovat a v zápase jsme soupeřkám nechtěli dát nic zadarmo. Potenciální úspěch utkání závisel na třech faktorech - neprospat začátek zápasu, zodpovědně bránit a být rychlejší na míčku, nezahazovat vytvoření/é příležitostí/i. Tenhle zápas byl přesným příkladem toho, jak lze zápas, který můžeme mít ve svých rukou, dokonale pos***. Snad ve druhé minutě první třetiny jsme si nechali dát opravdu hloupou branku a zbytek třetiny pak naprosto laxně a apaticky, bez náznaku aktivity, odchodili. O třetině jsme si řekli, že takhle to hrát nejde a že zápas se sice "sám" odehraje, ale rozhodně se sám nevyhraje. Do druhé třetiny jsme konečně nastoupili tak, jak jsme měli a holky na hřišti se začaly snažit. Ve třetí minutě se nám Martininou zásluhou podařilo vyrovnat a začali jsme si konečně vytvářet kýžené příležitosti k zakončení. V této třetině jsme ovšem dokonale vyhořeli v zakončení vytvořených příležitostí a co je ještě horší, vyhořeli jsme díky ukličkování se k smrti na dvou metrech čtverečních v zárodku přečíslení nebo v situaci, kdy by včasná přihrávka vedla k situaci jedna na nikoho.. Plus jedna zahozená prázdná branka rovná se po druhé třetině vyrovnané skóre 1:1. V poslední hrací části se na koně dostaly opět soupeřky a na našich hráčkách se, tentokrát naprosto oprávněně, začala silně odrážet únava z prakticky bez střídání odehraných dvou zápasů. V tuhle chvíli nás soupeřky začaly přehrávat a v průběhu poslední periody dokázaly nastřílet tři branky a po zásluze zvítězit v poměru 4:1.
Přes nezvykle nepříznivou konstelaci hvězd danou absencí několika hráček a pouze "paralenové" přítomnosti několika dalších, jsme odehráli slušné první utkání. Ve druhém zápase rozhodla o našem neúspěchu odchozená první třetina a neproměněné/nedotvořené příležitosti ve třetině druhé. Přesto si holky, zejména ty, které dorazily přesto, že opravdu nebyly fit, zaslouží pochvalu za to, že do obou zápasů nešly s tím je "nějak odehrát", ale se snahou zabojovat.
žáci vs. Benešov 2:11
žáci vs. Chodov 4:0
Permoníci ve Štěrboholích
Předposlední turnaj naší nejmladší kategorie hostil štěrboholský hangár. Do námi vzdálených končin dorazila početná skupinka wildcatího potěru, oslabena však na nejcitelnějším postu, vinou zranění a nemoci jsme nemohli počítat ani s jedním gólmanem. Do branky se dobrovolně přihlásil Karel, který si nový post vyzkoušel už na čtvrtečním tréninku a nevedl si vůbec zle. V prvním zápase náš čekal silnější z dvojice soupeřů, mimopražský Benešov. Bohužel už se stává skoro pravidlem, že kluci potřebují po ránu jeden zápas na to, aby si uvědomili, že už nejsou doma v posteli, ale je třeba trochu zapojit svalstvo a nejlépe i mozek. Do první třetiny jsme vstoupili velice nekoncentrovaně, nedůrazně, vlažně a tak gól hned po několika vteřinách zápasu předznamenal celkový průběh první třetiny. Po jejím skončení svítilo na ukazateli skóre 0:7, o osudu zápasu bylo již rozhodnuto a tak další dvě třetiny dodaly výsledku pouze kosmetické úpravy a nutno říci, že konečné skóre 2:11 vypovídá naprosto přesně o průběhu zápasu. Celkový výkon našich borců se nebojím označit za trapný a nenapadá mě jediná věc, za kterou by si zasloužili i jen malé pochválení.
V druhém zápase nás čekal tabulkový soused z Chodova a pokud by se nám podařilo získat všechny tři body, mohli jsme se konečně odlepit z nelichotivého posledního místa ligové tabulky. Do zápasu jsme vlétli s mnohem větším elánem než ráno, po celý zápas jsme byli nebezpečnější, drželi míček více na svých holích a soupeře nepouštěli skoro do žádných šancí a když už se k nějaké střele dostal, stál v brance bezchybný Karel. Vepředu se nám dařilo celkem pravidelně ohrožovat branku soupeře a odměnou nám byly na konci zápasu čtyři vstřelené branky. Defenziva v čele Karlem pracovala celý zápas bezvadně a tak jsme se mohli poprvé v sezoně radovat z udrženého čistého konta. Druhý zápas se s prvním nedá vůbec srovnávat, kluci bojovali a dřeli po celých 30 minut a všichni si zaslouží za odehraný zápas pochvalu. Rád bych vyzdvihnul Karla, který hned ve svém druhém zápase na postu gólmana udržel čisté konto a Dana, který odehrál celý druhý zápas bez střídání, v defenzivě byl bezchybný o dokázal, že v rozehrávce nepostrádá myšlenku.
Ač mám z druhého zápasu opravdu radost, tak díky rannímu kolapsu mám pocit, že kluci mají pořád velké problémy s týmovým pojetí hry a zatím tvoří spíše soubor individualit. Doufám, že si z dnešního turnaje vezmeme všichni ponaučení, že s takovým nasazením jako v ranním zápase se liga prostě hrát nedá a v posledním turnaji zabojujeme a pokusíme se ještě posunout tabulkou o něco výše. Sám se do Benešova už moc těším...
Forrest 79