Na konci června jsme vyrazili na florbalový turnaj do Plzně, poměřit síly s jiho-západo českými florbalisty. Během tohoto jednodenního turnaje jsme prožili tolik zážitků, že by to v normálním životě stačilo na týden. Ale pěkně po pořadě.

Na sraz na Lužinách, dorazil oproti očekávání i Dix, který si zázračně někdy v noci půjčil auto, takže náš počet se krásně zaokrouhlil na číslo, které nosím na dresu, tedy jedenáct. Dva gólmani a devět hráčů do pole. Oslabeni jsme byli o kouče Ondru, který musel zůstat na los ligových soutěží v Praze. V Plzni nás přivítala zánovní pěkná, velká hala, s hledištěm pro 2350 sedících diváků a 1080 stojících. Každý mančaft nafasoval vlastní šatnu na !celý den! a mohlo se jít hrát.


Skupina, vs Kerio Plzeň

Vzhledem k faktu, že jsme měli 3 centry, 4 křídla a 2 beky, jsme se rozhodli, že jeden centr bude hrát beka aby pomohl vytížené obraně. V prvním zápase to padlo na mě. Složení tedy bylo následující. V obraně Ondra, Knedlík a Vítek, první útočná formace se skládala z Dixe, Standy a Josssefa, druhá z HonzyKr,Zdeňka a MartinaS. Pár taktických pokynů, rozběhání a šlo se na hřiště. Na rychlo poslepovaná sestava si musela sednout, a tak to podle toho celý zápas vypadalo. Řada nepřesností, zbrklostí, okýnek v obraně a mizerná koncovka. Nicméně šli jsme do vedení 2-0, které jsme před koncem zápasu po vyloženě smolných gólech ztratili a zápas skončil remízou 2-2.


Intermezzo

Nelze nezmínit, že během prvního zápasu dorazily z Prahy fanynky. Abych byl konkrétní, byly to JP fanynky. Neváhaly ráno sednout do auta, vyzbrojeni klubovým oblečením s kočičím znakem na hrudi a číslem 31. A po celý den nás povzbuzovaly a během zápasů nám hlídaly věci. Takže holky děkujeme, ikdyž teda mám pocit že JP už vám poděkoval „po svém"


Skupina, vs SPV Sokolov

Zápas proti papírovému favoritovi naší skupiny. Říká se, že vítězná sestava se nemění. My jsme si řekli, že tahle sestavu už hůř zahrát nemůže, že už to může být jen lepší a také jsme ji nezměnili Po analýze soupeře u videa jsme zjistili, že příliš nekombinuje, ale disponuje silnými individualitami. Když jsme viděli jak se „doplazil" na hřiště, ještě jsme do taktické výzbroje přidali drtivý nástup. Pokyny se dařilo držet do puntíku a po první polovině jsme vedli 4-0 a bylo po zápase. V druhé části jsme šetřili síly a hráli pasivní hru po celém hřišti. Jediné negativum byl zbytečný obdržený gól na konci zápasu. Takticky skvěle zvládnutý zápas a výsledek 4-1.

Skupina, vs Dino Plzeň

Soupeře jsme zatím neměli možnost vidět, tak jsme si řekli že budeme hrát naši hru a nenecháme soupeře moc dýchat. K postupu do semifinále jsme potřebovali uhrát bod. Nástup do zápasu se nám velmi vydařil a šli jsme do rychlého vedení, které jsme postupně navyšovali. Soupeř hrozil zejména kombinacemi které zakončoval ze středu hřiště. I přes apel na všechny hráče se nedařilo tuto hrozbu eliminovat a jen díky perfektně chytajícím gólmanům (kteří se v půlce zápasu protočili) se skóre drželo na přijatelných 4-1 pro nás. Na konci trochu ztráta koncentrace, sem tam nějaké emoce a snížení soupeře na 4-2. Protože žádný další gól už nepadl, splnili jsme i další taktický úkol: NEJLEPŠÍ JE POSTOUPIT Z PRVNÍHO!!

Semifinále, vs Orel Přelouč.

Před semifinále nás pořadatel překvapil vyhlášením sestavy obou týmů : „V týmu Wildcats Praha, s číslem 20, Tomeeek Martin, s čislem...". Další pěkný zážitek který není každý den...
Zpět k zápasu. Soupeř ze třetí ligy působil nebezpečným dojmem a urostlé postavy jejich hráčů vzbuzovaly respekt. Taktika byla jasně daná-hrát ze zezadu, maximálně efektivně v koncovce a naprosto bez emocí. Sehranost naší sestavy se zápas od zápasu zlepšovala a v tomto utkání bych řekl že už působila konsolidovaným dojmem. Opět se nám podařilo jít rychle do vedení a pak jsme strojově hráli to co jsme si řekli. Trpělivá hra ze zadu, rozvaha v koncovce a podpora obrany i od křídel. V tomto zápase jsme opravdu v pěti bránili a v pěti útočili. Soupeř si za celý zápas nevypracoval jedinou vyloženou šanci, ostřeloval naši bránu jen z uctivé vzdálenosti. Na těchto střelách si Jiří pošmáknul způsobem sobě vlastním a zbytek vyblokovala obrana nebo ostatní hráči, kteří hráli s maximálním nasazením. Tento zápas byl bez pochyb náš nejlepší na turnaji. Hrálo se proti těžkému soupeři a všichni hráli naplno a to co měli. Konečný výsledek 3-0 a tradiční skotačivá oslava postupu do finále!

Po tomto zápase, odmakaném na sto procent, byla v šatně cítit Bobasova svíčková a mám pocit že jsem tam zahlédl i nějaký ten kámen se kterým se běhává v krajích blízkých jezeru Osika...

Finále, vs FBC Plzeň

Vzhledem k časovému skluzu začínalo finále s asi 2h zpožděním oproti původnímu rozpisu a mistr Dix potřeboval být tou dobou již v Praze na koncertu své kapely. Takže nám poděkoval za hru a vyrazil směr Kunratická stage. Jenže mu vypovědělo službu auto, které nešlo nastartovat, takže jsme ho místo před zápasového rozběhání zkusili roztlačit. Ani na třikrát se to nepovedlo a tak Dix musel do Prahy vyslat smutnou zprávu, že koncert musejí odehrát bez něj...Zapojil se tedy s námi do posledního zápasu dne, do finále. Karty před finále byly bohužel rozdané dost nerovným způsobem. Soupeřovi se na lavičce tísnilo patnáct borců, zatím naše řady čítali pouze devět bojovníků. A to se na turnaji, kde se hraje za den pět zápasů musí projevit. Plzeňáci nás přehrávali dobrým pohybem a tomu odpovídající šikovnou kombinací. Na našich hráčích bylo vidět že na dno si hrábli už v předchozím zápase a svalové křeče na sebe nenechali dlouho čekat. I tak jsme odehráli celkem důstojnou partii s ne moc důstojným výsledkem 2-6. Rád bych si s takovým soupeřem zahrál ve stejné sestavě, ale když budou naši hráči odpočatí, myslím že by zápas vypadal úplně jinak. Nechci schazovat kvality FBC Plzeň, které tam nepochybně jsou, ale k strojové hře „také tou dobou bronzovo ligových" Hippos to bylo hóódně daleko.

Závěrem...
Z Pilsen games tedy vezeme STŘÍBRO. Shodli jsme se, že je to úspěch že je to krásná tečka za uplynulou sezónou. Chtěl bych pochválit všechny za to, že dodržovali disciplínu i bez účasti našeho vedoucího. Když se řeklo že v tolik a tolik budou všichni na místě, opravdu tam všichni byli a včas. DÍKY po prvé.
Další naprosto vyjímečná záležitost, která je jen a jen v našem týmu, se týká týmového ducha. Ať se dařilo nebo ne, všichni pořád táhli za jeden provaz, nikdo se s nikým nehádal, nikoho nepeskoval. My si to neuvědomujeme, ale tohle máme jenom ve Wildcats, v žádném jiném týmu tohle nenajdete. Tedy DÍKY po druhé.
Také chci vyzdvihnout nasazení všech hráčů během celého turnaje. V devíti jsme odehráli během jednoho dne, s minimálníma přestávkami PĚT zápasů. A to v tempu, kterému mnoho soupeřů jen nechápavě přihlíželo. DÍKY po třetí.
Další pochvala patří oběma našim gólmanům. Za perfektně odchytané zápasy a za koučování na střídačce, kvůli kterému dnes jistě oba nemohou mluvit. DÍKY po čtvrté

Slovy klasika: Je to taková pěkná tečka za tou naší sezónou

Nyní nás čeká zasloužený měsíc volna a následné shledání v brzkých ranních hodinách na Hlavním pražském nádrazí...

11ssson

PS: Galérka as soon as possible