Stoch-off Asylum

Poslední říjnový den přinesl v pořadí druhý turnaj soutěže mužského áčka. Zároveň byl tento turnaj naší pořadatelskou povinností a shodou okolnosí nám soutěžní los na tento turnaj přisoudil pouhé jedno utkání, a to hned první ranní. Měl nás tedy čekat dlouhý den s ostrým zápasovým budíčkem a poté nut(d)ný pořadatelský maratón ve stochovské hale, která se pro letošek stala klubovým pořadatelským azylem.

Zápas s Nymburkem proběhl tak nějak samovolně a když teď o něm zpětně přemýšlím, skoro mám pocit, jako by tohle utkání bylo jen naší další pořadatelskou povinností tohoto dne. Finální skóre 1:4 není žádná tragédie a ani předvedený výkon nebyl žádný propadák, ale celému zápasu chyběly z naší strany dvě stěžejní věci - energie a invence. Přestože utkání nepostrádalo z naší strany nasazení a snahu hrát slušný florbal, na hřišti jsme působili, jako by nám někdo do hlavy naimplantoval do invenčně-florbalového centra pořádný restriktor. Předvedli jsme neslaný nemastný výkon, který byl do jisté míry odrazem betonovací obrany Nymburku a přesto, že jsme měli na hřišti neobvyklý přebytek místa a času na práci s míčem, nedařilo se nám tvořit ani triviální brankové příležitosti. Soupeř dokázal skórovat zejména z našeho nedůrazu před vlastní brankou a nám se ani přes ve druhé třetině lokálně zlepšený výkon nepodařilo kontrovat. Ve stochovské hale jsme tedy nechali ležet tři body a pondělní pohled do tabulky jistě nebude příliš povzbudivým. Nesmíme ovšem opomenout fakt, že tabulka bude zkreslená množstvím "zápasů k dobru" a zatím nerealizovanou dohrávkou Kolína s Vasarou, je tedy třeba brát jí s rezervou.

Zbytek pořadatelského dne proběhl v dobré náladě, relativním poklidu, dle časového rozpisu a snad bez jediného hysterického výkřiku "čaaaaaaaaaas" ze strany právě hrajících týmů. Škoda jen, že taková pohoda, která vládla během celého pořádání, nezavládla i během našeho jediného zápasu dne. 

Velký dík za pomoc s pořádáním a za zajištění téměř samaritánské zdravotnické péče patří našim Kočičkám.

Coach

Béčko - epizoda tři - Radlice

V neděli se sešlo mužské béčko a další support.

První zápas proti Bourbonu jsem si dovolil vzít do rukou já sám v pozici trenéra. Vím, že úkol to nebyl snadný, jelikož zkušeností s touto rolí není mnoho a tak jsem byl rád, že se většina hráčů snažila mi s tímto úkolem pomoci, alespoň v tom ohledu, že si nehráli na bůhví jaké borce a hráli občas to, co měli. Za to jím patří dík.

            Takže zpět k prvnímu zápasu, před zápasem jsme se sešli a dali si pár taktických pokynů a novou verzi přesilové hry. Bohužel mnou naordinovaná taktika nebyla moc účinná i díky tomu, že požadovaná střela z první moc nefungovala, ať již technicky, nebo končila na stehnech protihráčů. Prokoučoval jsem to, to uznávám, ale holt když si řekneme, že hráč se pobírá tak, aby nebyl schopný s míčkem nic udělat, a že musí být pokrytý na tělo, tak to má asi nějaký důvod, ale co se dá dělat.. Myslím, že tento zápas byl plný chyb na obou stranách, každopádně z nich plyne ponaučení. Chyby se dějí pořád, tak co naděláme.

            Druhý zápas byl proti soupeři již dávno nám známému. Tzv. „řezníci“ své pověsti nedostáli a zápas tedy mohl být, alespoň z naší strany, florbalový a mohli jsme si vyzkoušet různé věci, například taktiku by Dix and Me-> nechat se vyloučit a v oslabení skórovat, jelikož soupeř se vytáhne na naši půlku a my máme spoustu místa pro brejk nebo rychlou kombinaci. Tato taktika vyšla a celý zápas byl v našem vedení. Přesilovky se nám bohužel využít nepodařilo, ale zápas, alespoň pro oko diváka, jichž několik do Radlic dorazilo, aby povzbudilo naše borce, vypadal pěkně. Poslední třetina se nesla v duchu, že se musíme snažit o Jiřího shot-out, který si za svůj výkon opravdu zasloužil. Konečný výsledek byl 8:0 a my mohli v klidu se 4 body jít do svých vyhřátých domovů.

            Na závěr bych chtěl krom výše jmenovaných poděkovat i dalším hráčům. Vypíchl bych dva hráče, kteří mě překvapili - a to Honzu, který plnil úlohu jemu danou na jedničku, co se týče taktiky a Martina, který ukázal, že umí na hřišti myslet, škoda jen, že tam není ještě ta jistota a zlepšení nahrávky, pak to bude o 100% lepší. A dále díky všem ostatním, nebudu chválit a sypat na někoho chválu, jelikož každý zbylý předvedl plus mínus to, co předvést měl.

Mulátscho

Pozn.: Přestože Mulátscho je trenérský zelenáč, v Radlicích si nepočínal špatně. Jeho přehled a cit pro hru dokáže prodat nejen na hřišti, ale i na lavičce a to je cenná trenérská deviza. Pokud u téhle nevděčné činnosti dokáže vydržet déle než chvíli, může být do budoucna přínosem i na tomhle poli..

Coach