Poslední lednová neděle přinesla další, v pořadí už sedmý, turnaj mužského béčka. Tentokrát nás nečekal žádný zasněžený výlet přes půl republiky a dějištěm byla naše "domovská" zličínská hala. Ač jsme měli na oba dva zápasy dne naplánovány dvě kompletní pětice hráčů, na poslední chvíli odřekl ze zdravotních důvodů účast Buzz a jeho úlohu si mezi sebe rozdělili zbývající tři beci. Soupeři dne nám měli být vysočanští Hamsteři, aktuální a dosud neporažení lídři naší tabulky a tým z druhého konce spektra tabulky - Spartakové.

Sestavu i taktiku na utkání s Hamstery jsme měli připravenou dva týdny dopředu a věděli jsme, že pokud dokážeme zahrát svůj lepší standard, podpoří nás Jiří v brance a dokážeme se vyvarovat zbytečných excesů, jak herních, tak cholerických, soupeř bude hratelný. Vědomi si situace jsme do zápasu vlétli bez respektu a velmi dobře koncentrovaní. První polovinu první třetiny se hra přelévala na obě strany, na hřišti byla ovšem vidět z obou stran snaha neudělat chybu. Teprve v polovině třetiny se hra rozproudila naplno a začaly vznikat výraznější brankové příležitosti. Tempo hry i nasazení z obou stran nám vyhovovalo, ale v rozletu nás během pár minut zastavila nekompromisní píšťalka rozhodčích, která nás poslala do čtyř. Nařízenou přesilovku soupeř nezahrál špatně a v tuhle chvíli při nás stáli všichni svatí (včetně Jiřího) a s notnou dávkou štěstí jsme odbránili bezbrankový stav. Po odbráněném oslabení jsme se vrátili k vyššímu tempu hry a netrvalo dlouho, dočkali jsme se první branky, když Jamešovo nastřelení propadlo brankáři pod nohou. Za několik minut jsme přidali druhou branku, kterou po jedné z mála přímočarých akcí mazácky pověsil opět JameŠ. Soupeř na několik minut stagnoval a dovolil Dixovi rozběhnout se na přesný pas od Jiřího a tak hladce, jak jen to jde, uklidit za přihlížejícího brankáře bekhendovou kličku. Tři nula a hlavně teď nepolevit. Po vstřelené brance jsme tentokrát nepolevili a dál hráli svojí hru. Přesto netrvalo dlouho a soupeř po naší nevynucené chybě snížil na 1:3. Tempo hry i nasazení se opět rapidně zvýšilo a přestože se nehrálo na jednu branku, nedokázali jsme z mnoha příležitostí pověsit pojistku a dohrát zápas bez zbytečného strachu o vytoužené body. Naopak jsme ještě jednou inkasovali a od té chvíle se začaly minuty neuvěřitelně vléct a konec utkání se blížil jen velmi neochotně. Nebýt několika naprosto zbytečných zahození míče a hloupých zakončení, dalo by se říct, že jsme závěr zápasu zvládli velmi dobře. Každopádně utkání skončilo těsnou výhrou našich barev a porážkou dosud neporaženého lídra tabulky jsme si připsali veledůležité tři body. Nutno podotknout, že několikrát při nás v utkání stálo štěstí a nebýt Jiřího za našimi zády, výsledek by neměl tak příznivou podobu.

Druhý zápas dne měl přinést povinné body proti Spartaku. "Omladili" jsme sestavu a s čerstvými hráči vstoupili do utkání. Tentokráte s JP v dračí kleci. Věděli jsme, že Spartak patří mezi slabší soupeře a že se pravděpodobně budeme prát spíš sami se sebou a s vlastní slabinou, spadnout na úroveň soupeře a přizpůsobit se jeho hře. Syndrom slabého soupeře opět zaúřadoval a míček, který v prvním zápase bez problémů držel na čepeli, najednou začal poskakovat jako gumový hopík. Jen těžko jsme si vypracovávali příležitosti kolem přehuštěného soupeřova brankoviště a stěží jsme se zvládali vyhýbat kontaktům se soupeřovými holemi. Přesto jsme se ujali vedení, když jsme z prostoru "mezi kruhy" velmi dobře zakončili "přesilovkovou" kombinaci. Druhá branka na sebe nenechala dlouho čekat, když si Vojta poradil se střelbou z otočky na malém brankovišti. Třetí branka padla pár minut poté přesně v "sedmičkovém" duchu - jossev nastřelil z téměř třiceti metrů míč po zemi, když pětka sbíhala střídat, Dan udělal pro nikým netečovaný balónek "prostor" a třetí gól byl na světě. Soupeř se během první hrací části dostal k ohrožení naší branky přesně třikrát, pokaždé z rychlého brejku. Jednu situaci vyřešil JP, druhá skončila nepřesným zakončením a ze třetí jsme inkasovali. V tuto chvíli končila první třetina. Za stavu 3:1. Od téhle chvíle jsme se na hřišti protrápili až do konce utkání a přestože jsme měli více než desítku velmi dobrých příležitostí na vylepšení skóre, střelcům v tomhle zápase nějak "nelepilo". Z tohoto pohledu to vypadá, že druhá a třetí třetina byly procházkou růžovou zahradou, ale není tomu tak. Soupeř útočil sporadicky, ale o to výživněji. Několikrát jsme z příliš horlivé ofenzivní aktivity dokázali propadnout na středu a museli následně čelit situaci tři na dva, jednou se dokonce naskytla nevídaná situace, kdy soupeři nepochopitelně utekli 4 na 1 a ... nic z toho. Po jednom z brejků, když soupeřův útočník překonal na hranici velkého brankoviště vyběhnuvšího JeanPiérra, už skutečně hořelo, ale Roman neuvěřitelnou rybičkou v mezích pravidel odvrátil balónek z téměř dokonané cesty do odkryté svatyně. Ve finále jsme tedy zvítězili v poměru 3 ku 1 a připsali si další tři body dne.

Summary: Po nepodařeném zápase s kladenskými Rozinkami nebyl pohled do tabulky nijak příjemný a přes výhodu jednoho utkání "k dobru" jsme se propadli do spodní třetiny tabulky, do míst, která už dlouhá léta neznáme. Věděli jsme, že pokud na tomhle turnaji zapracujeme, vrátíme se zpět do hry o vyšší příčky a především odsuneme ostudu v podobě slabého konečného umístění v soutěži. Souhrou několika faktorů a především slušnou disciplínou se nám v prvním zápase podařilo porazit Hamstery, ve druhém jsme pak spíše silou vůle než předvedením vlastní kvality, získali body od Spartaků a splnili tím úkol dne. Pod oběma výsledky se podepsali především oba gólmani, v prvním utkání pak ještě jistou rozehrávkou JameŠ.

Za tři týdny nás v Radlicích čeká další dvojice zápasů, kdy se potkáme s nevyzpytatelnými Horoměřicemi a s přímým konkurentem o vyšší místa - s Kolejemi Slovan.

Díky všem fanouškům, kteří si našli v neděli brzo ráno cestu na Zličín!

Coach