..tak nějak by se daly stručně charakterizovat včerejší turnaje mužského A, ale také B týmu. 

Áčko brzy ráno vyrazilo vstříc stochovské hale, nepříjemné Vasaře a povinně-bodovací Litolice. Už sama lokace turnaje do stochovské haly nevěstila nic dobrého a v duchu tradice mizerných výkonů pod touhle střechou jsme pokračovali i dnes. Do zápasu s Vasarou jsme vběhli jako opaření a nedařilo se nám zhola nic, přihrávkami počínaje a nezvykle tragickou defenzívou konče. Přesto, že jsme dobře věděli, odkud bude od soupeřů hrozit nebezpečí, nedokázali jsme se s tím popasovat a více než polovina obdržených branek padla právě po před utkáním rozebíraných situacích. Otázkou zůstává, jak moc průběh zápasu ovlivnila kompletní změna připravené taktiky vynucená nečekanou dírou v sestavě a horkou jehlou ušitou záplatou. Na kdyby se ovšem nehraje a pravdou je, že nás Vasara přejela. Výsledek 2:6 dodávám pro pořádek.

Ve druhém utkání proti nymburské Litolice se obraz naší hry i individuální výkony vylepšily, ale k obvyklému slušnému průměru to mělo ještě stále daleko. Papírově slabší soupeř relativně dlouho držel krok a zlomit zápas na svou stranu se nám podařilo až v jeho druhé polovině především zásluhou MartinaF. Finální skóre 5:3 přináší tříbodový zisk, ale určitě ne spokojenost s předvedenou hrou.

Summary: Po tomto turnaji jsme se paradoxně posunuli zpět na druhé místo ligové tabulky, ale z rychlé interdivizionální komparace plyne fakt, že nám pomalu začíná ujíždět vlak..

Béčko vyrazilo ke svým zápasům až odpoledne a přes průtrž mračen dorazilo do nové haly v Králově Dvoře. Projektanti tady odvedli jistě dobrou práci, při plánování povrchu ale jaxi zapomněli na fakt, že kombinace ostrého světla a světlého povrchu bude činit florbalový míček téměř neviditelným.. Prvním soupeřem odpoledne byl atomový tým z matičky Prahy. Dlouhou dobu se hrálo poměrně v poklidu a tabule zobrazující skóre se nudila u jednobrankových zápisů na obou stranách. Teprve ve druhé třetině se nám podařilo odskočit na dvoubrankový rozdíl a ten jsme si za pomoci Jiřího v brance poměrně pohodlně drželi až do samotného závěru utkání. Několik desítek vteřin před koncem přišla po naší ospalosti snižující branka na 2:3 a nervozita poněkud stoupla. Ve zbylém čase se už ovšem nic, co by historicky stálo za zaznamenání, neudálo a utkání tedy skončilo naší výhrou 3:2.

Před druhým zápasem proti týmu z Kralup jsme si oživili předchozí zápas s tímto soupeřem a s poměrně jasnou představou soupeřovy hry jsme vběhli/vbelhali se na hřiště. Během následujících tří třetin jsme dostali pěkný výprask a stejně jako v avízovaném prvním letošním měření sil jsme mohli odejít ze hřiště se svěšenou hlavou. Výsledek 3:11 jasně dokumentuje poměr sil na hřišti. Naší ostudou je fakt, že jsme opět věděli, s čím soupeř přijde a přesto jsme z předvídaných situací inkasovali většinu branek.

Summary: I béčková tabulka skýtá dvě utkání před koncem poměrně příjemný pohled, podle kterého už neskončíme hůře než pátí. Za turnaj si zaslouží absolutorium Standa, který v obou zápasech předvedl nadstandardní výkon a pochvala patří i Romanovi, který se ve druhém utkání postaral o většinu branek.