Od letošního velmi brzkého skončení ženské soutěže uplynulo už drahně vody a Kočičky netrpělivě vyhlížely příležitost, kdy se budou opět moci představit v "regulérních" zápasových podmínkách. Plzeňský pohár byl tou správnou příležitostí. Vzhledem k právě se rozbíhající přípravě na novou sezónu to také měl být turnaj, na kterém si budeme moct vyzkoušet v praxi novinky do příští sezóny. Ještě týden před turnajem naše virtuální střídačka praskala ve švech a na denní světlo přicházely myšlenky o sehnání kapacitně dostačujícího dopravního prostředku, který by nás byl schopen do Plzně přepravit. Jak to tak ovšem (pro naše barvy letos typicky) bývá, plány a realita se zásadně liší. Vlivem především zdravotních, ale také studijních a debilních okolností jsme v sobotu ráno na Plzeňský pohár vyrazili v sestavě "pouhých" 10 + 2. 

Skupinový losos nám nadělil za soupeřky borkyně domácího ženského výběru, chomutovské FbC a českobudějovické Lvi(ce). Vzhledem ke krátké časové dotaci zápasů se nedaly očekávat bůhvíjaké brankové dostihy a většina utkání ve skupinách podle toho vypadala. V některých případech rozhodovala i jediná vstřelená branka. 

První zápas a dosud neznámý soupeř z Českých Budějovic. Zvolili jsme tedy univerzální taktiku a teprve v průběhu utkání zjišťovali, co jsou soupeřky vlastně zač. Díky Veroničině raketě ze střední vzdálenosti jsme se ještě v prvním "poločase" ujali vedení a potvrdili jsme tak naší herní, především pak ofenzivní, převahu. Směrem dopředu jsme hráli opravdu luxusní florbal a to včetně Péti, pro kterou to byla ostrá zápasová premiéra. Dokázali jsme si podržet míč i zahrát rychlou kombinaci, ale v zakončení nám (stejnětak i nadále během celého dne) chybělo štěstí a i prázdná branka se ukázala několikrát jako nepřekonatelná překážka. Přišel trest a soupeřky dokázaly z jednoho z mála rychlých brejků po hrubé chybě jednoho z našich obránců vyrovnat. I nadále jsme tahali za delší konec pomyslného lana, ale opět jsme to byli my, kdo inkasoval. Vteřiny a minuty krátkého "poločasu" utíkaly obrovsky rychle, na zvrat bylo minimum času. Bez timeoutu jsme dokázali poskládat speciální formaci a ta splnila svůj úkol a vyrovnala. Ve zbývajících desítkách vteřin jsme soupeřky zamkli před jejich brankou, ale dnes nám prostě nebylo přáno a ani jeden z míčků za záda brankářky soupeřek nespadl. Remíza 2:2.

Krátký turnaj přinesl snadné počty. S jedním bodem se postoupit nedá, chtěli-li jsme do semifinále, museli jsme ze zbylých dvou utkání získat alespoň jednu výhru, abychom se udrželi ve hře. Proti se postavila děvčata z Chomutova. Oproti úvodnímu utkání nebe a dudy. Stoprocentní nárůst tempa i kvality hry. Nutno ovšem dodat, že na obou stranách. Ve velmi svižném utkání jsme dokázali držet vyrovnanou hru, ale zejména kvůli naprosto zbytečnému zpracovávání míčů místo zakončení z první - při rychlém útoku, jsme nechávali balónky obráncům soupeřek bez toho, aniž bychom ohrozili jejich branku. V tak krátkém zápase, kdy se zahozená vyložená šance může rovnat prohře, jsme se takto luxusně zbavili šance na výhru. Finální skóre 1:2.

Poslední zápas ve skupině a domácí Plzeň. Domácí borkyně zatím neztratily ani bod a těšily se na hladký postup z prvního místa. Zápas začal zostra a přesto, že soupeřky držely míč často na hokejkách na naší polovině hřiště, pozornou obranou jsme jim nedovolili více než několikrát ohrozit naší branku. V té si ostrou premiéru odbyla Kája, a to tak, že s přehledem. Naše ofenzivní snahy opět končily především ztrátou míče v souboji jeden na jednoho a nebo na dresu/rukách dobře chytající gólmanky Plzně. Vedení se v závěru první poloviny ujaly soupeřky, když jsme nedokázali pokrýt dorážející hráčku ze střední vzdálenosti. Poločasové skóre nehrálo v náš prospěch, přesto byla naše lavička překvapivě vklidu a vědoma si faktu, že soupeřky nejsou nehratelné a že výsledek máme ve svých rukách. Poslední desetiminutovku jsme zahájili velmi aktivní ofenzívou a přesto, že branka ne a ne padnout, nepolevovali jsme. Kýžený úspěch se nakonec dostavil a po vyrovnávací brance jsme dokázali ještě jednu přidat a utkání otočit. Za podpory Karolíny, který chytila dva nebo tři těžké míče jsme těsný náskok dokázali udržet až do konce utkání. Nebýt dvou hrubých taktických chyb v poslední minutě - pasivní hře - dalo by se říct, že jsme obrat zvládli na jedničku.

Bylo po našem vystoupení ve skupině a pro postupový klíč nám nezbylo než čekat na poslední utkání naší skupiny. Za jisté konstelace hvězd jsme mohli dosáhnout na druhé místo a zahrát si tak kýžené semifinále. To, co nám obvykle na turnajích vychází, tedy matematika, tentokráte (přikládejme to neúčasti Desetsssona jakožto guru výpočetních postupových systémů) selhalo a v posledním zápase skupiny nastala taková výsledková konstelace, která nám o jediný bod zavřela vrata do "play-off" a poslala nás do utkání o páté místo. 

Před posledním zápasem turnaje jsme si tak mohli dovolit ten luxus a nic neřešit. Zkrátka si zahrát jen pro radost, bez pocitu, že musíme odvést co nejlepší výsledek. Do hry tak mohly během utkání zasáhnout obě brankářky a i Andrea dostala prostor okusit zápasové nasazení. Výsledek 1:4 (dle výsledkové listiny 1:3) uvádím pro pořádek. Za normálních okolností bychom si s o něco slabšími soupeřkami pravděpodobně dokázali poradit. 

Zbývá dodat vítěze turnaje - stal se jím domácí tým Plzně. Ano, ten tým, který jsme v základní skupině dokázali porazit. Skalp pozdějších vítězek může být tedy malou náplastí na nerealizované semifinále.

Závěrem je třeba říct, že turnaj se podařil. Jedinou výraznější stinnou stránkou snad byl jen opravdu krátký hrací čas.

Z našeho pohledu je škoda, že do Plzně neodjela taková sestava, jaká měla a tuhle příležitost jsme tedy nemohli naplno využít ve vztahu k přípravě na novou sezónu. Důležitá fakta se přesto ukázala - nové hráčky v případě Péti a Káji bez problémů zvládly svojí roli, Andree ještě budeme muset pomoct s adaptací na velké hřiště a především na tempo hry. Velmi pozitivně nám vycházely nacvičené situace, které v průběhu sezóny nedokážeme často dobře technicky provést. Tady vycházely zejména díky účasti zodpovědných hráček téměř na výbornou a to včetně přesilových her, u kterých jsme více než polovinu z nich dokázali zahrát tak, jak jsme potřebovali.

Dík za účast patří celé dvanáctce, která vyrazila za téměř po celý den luxusního počasí (objednávku měla na starosti Péťa) směrem jihozápadním a předvedla dobrý výkon.

Coach

PS: Galérka bude jakmile fotografky dodají tovar.