jak už tomu letos u naší kategorie bývá i tuto neděli jsme si vyjely zahrát mimo matičku Prahu, na což ale neukazoval sraz v Radlicích. K tomu jsme se ale rozhodly proto, abychom před vlastními zápasy nasály atmosféru výhry a hlavně podpořily mužské áčko. Po zdárně ukončeném prvním zápase jsme se s vyřvanými hlasivkami naskládaly do aut a čistě kočičí kolona mohla v poklidu vyrazit směr Mladá Boleslav.

Jelikož Coach s Knedlíkem zůstal v Radlicích, musely jsme se Cirkusu postavit bez jejich rad, na čemž nás asi nejvíc děsilo střídání, se kterým jsme si ale v klidu poradily. Soupeřky nastoupily do zápasu velmi vlažně, což my jsme se poslední dobou docela odnaučily a hned od začátku zápasu jsme nastoupily s vysokým nasazením, což bylo na hřišti znát. První dvě třetiny se hra přelévala z jedné strany hřiště na druhou a ani jeden tým neměl znatelnou převahu. Po druhé třetině jsme se tak na lavičce sešly s výsledkem 2:3, který plně odpovídal hře a naznačoval, že máme velkou šanci hrát o body. V poslední třetině jsme maličko polevily, ale nebylo to zas tak znatelné, aby se to projevilo na skóre. Jenže po osmé minutě se vše diametrálně změnilo. I když nedokážu přesně určit důvod, během dvou minut jsme dostaly dva góly, což nás ale nesrazilo a dál jsme cítily šance zápas dotáhnout do zdárného konce. Ještě pár vteřin před koncem se skóre změnilo na konečných 2:6, což by před poslední třetinou nikdo nečekal.

                Na druhý zápas nám naštěstí na lavičce přibyla posila z Radlic a tak jsme se mohly vykašlat na to kdy a jak střídat a naplno se pustit do očekávaného boje s Benešovem, který je pro nás soupeřem, se kterým bychom měly dělat body. V tomto zápase oba týmy cítily body na dosah a tak se hrálo skoro až na krev, i když koncem hrací doby už byla na obou stranách znát únava. Po celou dobu se nám dařilo být Benešovu rovnocenným  protivníkem a v některých momentech i silnějším z této dvojice. Jenže naše velmi zásadní problémy s dotažením finální přihrávky a střelby, se ukázaly jako neslučitelné s výhrou, což dokazovalo i to, že všechny tři góly, které padly, daly soupeřky i když byl jeden do vlastní brány. Výsledek 1:2 už nedokázala zachránit ani speciální formace, která byla nasazena na posledních pár minut.

Vyzvednutí si zaslouží dlouhodobě parádní výkon Niki, jejíž některé zákroky snad odporují přírodním zákonům (čemuž se má od koho učit:). A dál pak obrovské nasazení všech hráček v průběhu obou zápasů.

                Na závěr si ale nemohu odpustit ještě pozvánku na nadcházející neděli, kdy hrajeme konečně doma a ještě až po poledni, což znamená velkou výzvu pro Wildfans aby nás přišli podpořit a pomohli nám posbírat potřebné body.

Klára