FbK Wildcats Praha

Tréninky v sezóně 2020/2021 budou probíhat každý čtvrtek mimo státní svátky od 18:30 do 20:00
v Řeporyjích. Sraz 18:10. 

Na tréninkový blok může mimo stálých účastnic dorazit kdokoli z (ex)členek/členů WildCats. Jednorázový poplatek za trénink je v takovém případě Kč 100,- a platí se TeV při příchodu na trénink.

První trénink ve čtvrtek 3. září

Coach

Tréninky v sezóně 2019/2020 budou probíhat každý čtvrtek mimo státní svátky od 18:30 do 20:00
v Řeporyjích. Sraz 18:10. 

Na tréninkový blok může mimo stálých účastnic dorazit kdokoli z (ex)členek/členů WildCats. Jednorázový poplatek za trénink je v takovém případě Kč 100,- a platí se TeV při příchodu na trénink.

Letošní recept na lososa po Kunraticku se z obvyklého několikachodového šťavnatého menu smrskl na jedinou, poněkud dietní, porci. Na jídelním lístku ženské kategorie se v příští sezóně objeví tahle skvadra soupeřek:

• Bučis
• Wildcats
• Texas
• Příbram
• Tatran
• Benešov
• Prague Tigers

První měření sil by mělo dle šifry mistra Leonarda (interně zvané Termínoffka ligových soutěží) proběhnout v neděli 16. září. Ani letos nás neminou pořadatelské povinnosti, vlivem nemilosrdného losu dokonce ve dvojí porci - poprvé v neděli 25.11., podruhé v sobotu 2.3. Díky LucceK za lososovou prezenci a s veškerými reklamacemi stran výběru soupeřek či turnajů se na ní neváhejte obrátit:-)

Good luck..

Ráno přijíždím ke Kladenské hale. Na parkovišti plno, říkám si, asi bude na zápas vyprodáno. Nevadí, že je od 8:00. Poslední volné místo je vedle šedého BMW s českobudějovickou SPZ. No snad mi to jižan neodře. V hale podle očekávání všechna místa k sezení obsazená, a tak se necpu v řadách a jdu na stojáka do kotle za bránu.

Začíná zápas Wildcats proti Panthers. První třetina ve znamení lehké převahy Panthers. Jejich technická převaha však končí oku lahodící kličkou do rohu za bránu, nebo precizní nahrávkou do míst, kde nikdo není. Proti tomu Wildcats nasazují týmovější pojetí hry. Branky padají na obou stranách. Časomíra ten den vyjímečně funguje a zvládá zobrazit 1:1. Za vyrovnaného stavu Wildcats drží neuvěřitelnými zákroky golmanka. Chvílemi přemýšlím, zda se ve výstroji pod maskou neskrývá ve skutečnosti JP. Ve druhé části Panthers odskakují do náskoku 1:3. Z pohledu náhodného diváka hrubými chybami v obraně, řekl bych. Po celé utkání nekompromisně řádí v obraně Wildcats hráčka se 4kou na zádech. Soupeřkám bere balón jen tak mimochodem, vždy se objeví ve správnou chvíli v cestě přihrávky. Ve třetí části se snaží Wildcats vyburcovat nekompromisním zákrokem na středu hřiště. Aneb dle Lindrosovi poučky "sklopíš-li oči na balón, ze hřiště ti bude muset pomoct zdravotník". Ze skóre 1-4 je to rázem lichotivějších 3-5. V poslední pětiminutovce docházejí fyzické síly na straně Wildcats. Proti tomu Pantherky mají sil na rozdávání. Laxnost v obraně tak trestají a zaokrouhlují skóre na 3-8.Předvedená hra nebyla vůbec špatná, říkám si. Pantherky zvítězily díky lepší fyzičce. Uzavírám v duchu a rozmýšlím, zda si místo párku a pivka, nedám müsli a minerálku.

Druhý zápas toho dne byl proti výběru Prague Tigers Athletics. Výběr v pravém slova smyslu, hráčky povybírané ze všech florbalových koutů. Do toho jsem ze všech těch šelem v téhle lize trochu zmaten. Panthers, Wildcats, Tigers Prague, Tigers Jižní město. Ale k florbalu. Zápas méně bojovný, více kombinační. Oba týmy hlavně útočí, od bráněni jsou přece brankáři že jo. Do vedení jdou šelmy nejdivočejší a vedení vydrží celou první část hry. Tigers preferují individuálnější pojetí hry. Aneb škoda nahrávky, která padne vedle. Začínám Tigers podezřívat, že ty sólíčka asi trénují, neb hned čtyři z nich končí gólem. Na to Wildcats odpovídají kombinací z vlastní půlky hřiště soupeřkám až do kuchyně. Halou se nese užaslý aplaus. Takovéto akce opravdu zvedají publikum ze sedadel! Děkujeme. Pozorný čtenář ví, že se bavíme o skóre 2:4. Dál padl jeden gól po sólo akci a jeden po kombinaci. Takže ano, opět, pozorný náhodný divák ví, že je to 3:5. Drama odmítla hráčka Wildcats s trojkou na zádech. Z metru do prázdný? No fuj tajbl. Athletics tolik ohledu neměly a tak se v závěru výsledek ustálil na 3:6.

Domů odjíždím spokojeně. Tým pod vedením trenéra Mulenka předvedl velmi pěkný výkon proti silným soupeřům. Yes že jo!

Věnováno Dianě

Náhodný divák

Šťastný Nový rok 2018, spokojenost a především zdraví všem!

V neděli v Radlicích nás čekaly dva těžké a fyzicky náročné zápasy, zvlášť při absenci Lucky a Týny. Najednou byl přebytek obránců a Andrea se tak rozvzpomněla na mládí a podívala se do útoku.

V prvním zápase nás čekal tým Tigers FK Jižní město B (exHerbadent B), který naštěstí nechal svoje hlavní hvězdy doma a přivezl si tým složený hlavně z juniorek, doplněný o nějakou tu (skoro)maminu. Od začátku bylo tempo zápasu hodně vysoké. Prvního góla jsme dostaly hodně rychle, ale Lenka se rozhodla, že to takhle nenechá a vyslala Pavlu do takový šance, že se Pavla nemohla zmýlit. O chvilku později se trefila i Monča, ale soupeřky srovnaly z trestného střílení. Druhá třetina přinesla jeden gól na každé straně a tak se do té závěrečné nastupovalo za stavu 3:3. Velká Lucka se vydala na hezký výlet do útoku, vystřelila a zběsile se vracela do obrany, když jí zastavil náš nadšený výkřik poté, co Monča její střelu dorazila do brány. Soupeřky zase vyrovnaly a bylo to fakt drámo. Posledního góla nám tam daly už nevím jak a my už bohužel nedotáhly. I tak se podle mě jednalo o fakt hezký zápas, plný šancí a skvělých zákroků obrany i gólmanů. Od trenéra dokonce zazněla známka 1 mínus! I obě asistentky trenéra měly slova chvály, takže ikdyž jsme prohrály, myslím, že můžeme být spokojené s předvedenou hrou.

Ve druhém zápase nás čekalo Nové Strašecí a asi se nás trochu bálo. Jak jinak si vysvětlit, že si do malinké smradlavé šatny přivezly 2 brankářky a 15 hráček do pole? Tempo bylo od začátku dost vysoké. První gól jsme dostaly zase rychle. Ke konci třetiny přišlo naše vyrovnání. Pavla tradičně natáhla, já stínila a snažila se dorážet, ale jen jsem to přiťukla Markétě, která míček konečně dorazila. Správně tedy Markéta dala gól a já asistenci. Pavla se vztekala, že jsme jí ten gól ukradly. V zápisu je ale uvedeno, že jsem gól dala já a Pavla má asistenci. Markéta jako by tam nebyla. Kdo koho teda okradl? Druhá třetina byla vyrovnaná, hrály jsme dvě přesilovky, které i bez dvou tradičních přesilovkových hráček vypadaly dobře a vyšlo z nich několik pěkných střel. Největší ránu ovšem dostala chudák Terka do nosu. Strašecí, ikdyž vedlo, hrálo docela nervózně. Asi holky vystresoval jejich velký počet a neustálý boj o místo v sestavě. To se nám v počtu 9+1 stát nemůže. V klidu jsme byly, jen ty síly ubývaly. Ve třetí třetině se plně projevil věk a počet soupeřek a nasázely nám dalších pár gólů. Lenka sice zase našla výhozem Pavlu a Pavla zase skórovala, ale nebylo to k ničemu. Strašecí využilo i svojí přesilovky v závěru a upravily skóre na konečných 6:2.

Reportovou štafetu předávám Verče.

Diana

Větrná neděle 29. října neznamenala jen dopravní a energetické komplikace, ale nesla se rovněž v duchu florbalového zápolení Besa ve stochovské aréně. Přidaná hodinka spánku vlivem posunutí času každému jistě bodla, a tak jsme se chvíli po desáté hodině sešli v potemnělé hale, zapálili svíce na pořadatelském stolku, zasunuli louče do držáků na záchodech a uvnitř haly a v takto komorní atmosféře jsme se jali pilovat taktiku.

První soupeřem nám byl Rakovník, který zatím okusil hořkost porážky pouze jednou. Vzhledem k tomu, že rakovničtí jsou některým z nás dobře známí, nebylo o předzápasovou motivaci nouze. S Martinem v brance, dvěma útočnými trojicemi a třemi beky jsme rozehráli duel proti prvnímu týmu tabulky. Předzápasové zvěsti rovněž hovořily něco o tom, že protivníka stačí malinko nacukrovat. Tohoto úkolu se s chutí zhostil Kulač, který po krásné individuální akci, kdy si jakoby nic pohrál se soupeřovými obránci, aby následně vyšvihl luxusní víko, otevřel ve třetí minutě gólový účet utkání. Po pár minutách hry se utrhl nahecovaný Tomáš a zvýšil o další branku ve prospěch našich barev. Nicméně náskok o dvě branky není žádnou hitparádou, což dobře věděli i hoši z Rakovníka, a tak ještě do konce druhé třetiny snížili na rozdíl jedné branky, aby zkraje třetiny třetí tento rozdíl smazali úplně. Hrálo se tak prakticky od nuly. To ovšem nenechalo klidným novopečeného otce Jiřího, který se rozhodl přinést trochu klidu na naše hole, a tak po útočné akci po ose Vojta-Kulač-a skórující Jiří zvýšil na 3:2 v nás prospěch. Soupeř se nehodlal vzdát, a tak v poslední minutě zkusil hru bez brankáře. Téměř po celou dobu power-play byli soupeři jaloví a bránicí pětka je téměř k ničemu nepustila. Nicméně v závěru utkání se rakovnický kanonýr dostal ke střele z první, která byla z ranku gólových pumelic. Jenže Martin v naší brance zaznamenal fanynky v ochozech a ve snaze říci si o číslo předvedl brilantní zákrok, kterým zachránil našim barvám výhru 3:2 nad silným a kvalitním protivníkem.

Po krátké pauze, během které se rozdělovaly role týmového svačináře, uklízeče odpadků a taky tedy kapitána (gratulace Bredlymu), jsme se připravili na, nám dobře známé, Blue Horses Žehrovice. Žehrovičtí ráno dostali šišku s brankovým rozdílem asi jedenáct gólů a zdálo se, že jejich sebevědomí se blíží nule. Přesto bylo třeba trochu krotit optimismus, neboť loňský zápas na Radlicích mělo pár našich borců ještě v paměti a je třeba podotknout, že k výhře jsme tenkrát měli skutečně daleko. Do zápasu jsme vstoupili s jasnými úkoly – trochu se zahřát (v hale byla hrozná kosa) a co nejdříve nasypat nějaké ty gólíky, abychom mohli směle pomýšlet na další tříbodový přísun do tabulky. Nutno říci, že obé jsme již v první třetině splnili na 100%, neboť se nám podařilo vsítit šest gólů. Po těchto gólových hodech naše ukázněnost poněkud opadla, ale stále se nám dařilo držet soupeře v oblasti půlky hřiště a jen párkrát jsme mu dovolili zahrozit. V takovém případě však byl připravený Martin, který svým výkonem nenechal nikoho na pochybách, že zákrok z konce prvního utkání snad byl jen šťastnou náhodou. Jak utíkaly minuty zápasu na nefungující časomíře, rostlo také naše skóre, které se ke konci zápasu zastavilo na krásných 10:0.

Co říci závěrem? Tak asi díky všem za předvedený florbal, nasazení a Martinovy za zákrok roku. Zdá se, že krom Steels Kladno jsme zatím hráli se všemi silnými soupeři, a tak nezbývá doufat, že i s ostatními týmy se nám bude dařit obdobně.

Vojta#21

Vstávat a cvičit! Ale proč? Protože je ráno a ty jedeš do Kladna! Tak jsem teda v 5:30 ten budík zamáčkla a nedělní kolotoč začal. Jako první jsme se utkali s domácími Kanonýrkami. Naše staré známe za tu dobu, co jsme se neviděly, trochu obměnily sestavu. My ovšem také a v čele s jednorohým trenérem a naší věrnou Klárou jsme se do toho pustily. Hrálo se nahoru dolu. Do žádné výrazné akce se ale soupeřky nedostaly. I s trochou štěstí a s pomocí soupeřek se nám podařilo vsítit nadstandartní 3 branky. Dorážkou před brankou se nám Kanonýrky na chvíli přiblížily. Vzápětí ale Pavla prolomila svou střeleckou smůlu a proměnila vytvořenou šanci. Téměř z nulového úhlu dokázala balónek dostat do branky. A dostalo se také na zápisový gól Monči. Konečné skóre proti domácímu týmu nakonec  5:1. V tomto zápase bych asi nejvíc chtěla vypíchnout perfektní výkon Lenky, která perfektně zachytala.

Výhra v prvním zápase příjemně potěší. Stejně jako minule, když jsme vcelku nečekaně porazily tým Plzně 6:0 a to v počtu pouhých 8 + Lenka po nemoci. Zprvu jsme nečekaly žádný velký úspěch, ale šly jsme do toho naplno, že si chceme zahrát, užít si to, dát do toho srdíčko (doufám, že na to Bredly nemá copyright). Žádná velká taktická porada neproběhla, prostě na hřišti bude ten, co bude moct běhat. Šly jsme do toho naplno od začátku a vyplatilo se. Skoro po celou dobu jsme hru určovaly my. Bylo k vidění hodně dobrých kombinací a tentokrát i víc střel na bránu. Do vedení jsme se dostaly vcelku brzy a pak už je upravovaly skóre. Krizová situace přišla v poslední třetině, kde nás soupeřky dostaly do presu. Byly více na balónu a více střílely. Lenka ale bez ztráty kytičky uhájila konečných 5:0. Poté Startíček začal již tradičně velmi vlažně a tak byl zápas celou první třetinu vcelku vyrovnaný. Pak si nás jako obvykle začaly vodit a vykřesaly z toho několik branek. Konečné skóre tedy 8:2. Velký dík patří Bredlymu za vedení a podporu i při jeho nabitém sobotním programu.

Asi bych se ale měla vrátit zase zpět k tomuto víkendu. Jako druhý nás čekal boj se Spartou. A jelikož bylo potřeba se pořádně naladit, oblékly jsme s Luckou kostýmy jednorožce a žirafy. Na každé pořádné sportovní akci přeci nesmí chybět pořádný entertainment. Samotný zápas proti Spartě už tak zábavný nebyl. Klasická sekanice jako vždy. Soupeřky hodně střílely. Lenka tak měla víc výhozů než jindy. Bohužel se soupeřkám dařilo nám tyto balóny sbírat a držely se tak většinu času na naší polovině. I přesto se nám podařilo několik hodně slušných šancí. Bohužel většina vystřelených balónků směřovala těsně kolem branky. Podařilo se nám vstřelit jen 2 góly a to bohužel zápas nevyhrává. Prostě zápas a hra naprd, jako vždycky se Spartou. Nakonec jsme doválčily s prohrou 2:5.
Celkově bych chtěla poděkovat celému našemu realizačnímu týmu: Bredlymu, Martinovi a Kláře. A pochvala letí také všem holkám za super výkony - chvílema to na hřišti vypadalo i jako florbal.
Reportovou štafetu dostává Diana.

Marťan

Zobrazit galerii Ženy vs. Kladno - říjen 2017 - Kladno >>

Zpět do ligového kolotoče naskočili i borci z rezervního týmu. Ikdyž naskočili, celá ta sranda se nerodila vůbec jednoduše. První ránu jsme dostali cca týden před úvodním vhazováním. Hlavní hvězda týmu, držitel Maurice Richard trophy, dostal danajský dar od náčelníků z unie a musel jít pískat okrajové utkání na okraj Prahy. Dále se na poslední chvíli zranil čapájev Martin. K tomu pár klasických bégových omluvenek a situace na papíře nevypadá moc vesele. Nakonec se podařilo vyřídit byrokratické kolečko v rekordním čase a poslepovat devět kousků do pole. A co brankoviště? Budeme tahat sirky kdo půjde do brány? Naštěstí se podařilo přesměrovat či popohnat pár letadel a tak speciál s JP na palubě přistál na Kladenské palubovce za včas a k zápasu tak mohlo nastoupit našlapaných 9+1 borců.

 
vs Dynamis
 
Soupeř známého jména, ale neznámého složení. Ale ve známých dresech s nápisem Vittoria south town. Zdravíme Jiřího :) Rychle se daří dát gól a to nás ještě více utvrzuje v pocitu neporazitelnosti. Zařazujeme do hry lehkovážnost, přidáváme aspekt Onosetosamo. Proti tomu South Dynamis aplikuje nepříjemnou osobní obranu v kombinaci s efektivním přechodem jeden na jednoho. Skóre se ustálilo na 2-2. Obraz hry přetrvává. Pro vykreslení efektivity zakončení zbývá dodat, že v průběhu zápasu jsme zahodili tři přesilovky. V hale nefungovala časomíra a tak tuto činnost realizovala "paní" na mobilu. Není proto divu, že zápas utekl jako voda. Chvíli zbývalo do konce osm minut, za okamžik již jen dvě a půl. Na konci zápasu jsme pohrdli dvěmi šancemi z kategorie ložená a tak se musíme spokojit s remízou 2-2. 
 

vs Jeleni Unhošť
 
Před zápasem škrtáme ze sestavy Onosetosamo a do Jelenů se pouštíme ve velkém stylu. Brzy zaslouženě vedeme 2-0 a Unhošť zná naši polovinu hřiště jen z vyprávění. Zajímavý okmažik přichází ve druhé polovině úvodní části. Po nahození soupeře probíhá souboj u nás na polovině, kdesi u pomyslného pravého hokejového kruhu pro vhazování. Souboj ukončuje pískot rozhodčího. Následně byla na hřišti slyšet lotyština. Něco jako "nebavim, dobrou". Nejsem si překladem úplně jistý, lotyštinu se učím teprve krátce. Rozhodčí celou situaci shrnuje jako dvě plus trestné střílené plus dvě plus deset, to vše pro Kulače. Mňo. Ivánek by řekl, že je tady cítit takovéto p*čo. Proměněné trestné střílení ruší první trest, zbývá vyřešit, co se zbývajícími dva plus deset. Někdo ještě musí ke Kulačovi na trestnou a tak k dispozici zbývá sedm kusů. Oslabení zvládáme celkem slušně. Radost nám kazí až střela z dálky "do chumlu" před bránou. A je to 2-2 a začínáme od začátku. Ještě jsme se ani nestihli oklepat a je to 2-3. Kulač si odpykává osobní trest a nám zbývá osm borců do hry. Takže přichází na řadu naše silná zbraň - dáváme do toho srdíčko. Zapínáme na maximum a vyhráváme jeden souboj za druhým. Uklidňujeme rozehrávku a nepůjčujeme zbytečně balón z holí. Brzy je to 4-3 pro naše barvy a lovná sezona se může rozběhnout na plno. Oku lahodící kombinace až do kuchyně 5-3. Střela přes obránce 6-3. Zahoď šanci, zahoď větší šanci, zahoď šanci tohleSnadNejdeNedat. Stále 6-3. Mizerně odbraň volný úder Unhoště: 6-4. Podrž balón a trochu je pocukruj. Zahoď šanci, zahoď šanci, pocukruj a hle siréna. 6-4.
  

Naši nedělní soupeři měli před měřením s námi odehrané tři utkání, získaných devět bodů. Jednalo se tedy jednoznačně o kvalitativně těžší kousky. V tomto světle získané čtyři body září. Díky všem za odmakané zápasy, vítáme v dresu nováčka Lukáše.

10s

Po vydřené výhře nad Falconem, kdy jsme obraceli nepříznivý stav z 0:3 na 5:3, jsme značně unavení čekali na zápas s Bučis teamem. To jsem ještě neměl ponětí, co je to za lidi. Ale když jsem viděl, jak se za bránou rozcvičuje banda mladejch nabušenejch floutků, a že je trénuje známá osobnost (Teď si nevzpomenu na jméno), věděl jsem, že to bude náročný (čti průser). A taky bylo…
První třetinu jsme ještě přežili bez újmy, i když soupeř měl několik slibných šancí a prakticky nás do ničeho nepouštěl. Jen díky J. P. jsme šli do šatny s jazykem na vestě za stavu 0:0.

Druhou třetinu jsme ale tempo se soupeřem bohužel neudrželi. Mladí, rychlý, šikovní a důrazní protihráči nám dávali zabrat. A jelikož jsme jen běhali a snažili se odvracet soupeřovi protiútoky, odpadli jsme fyzicky. Což se projevilo mezi 17. a 19. minutou, kdy jsme i díky svým chybám v rozehrávce nabídli soupeři vedení 0:3.  Ve 20. minutě rozkřesal naději Jenda Vacek a po přihrávce Luckyho snížil na 1:3. Jenže obrázek hry se moc neměnil a do šaten se šlo nakonec za stavu 2:5 pro Bučis. Za nás ještě snižoval Míra, když ho krásně našel Dix (ten si na VŠE pěkně namastil bodíky do tabulky - 2+3).

O přestávce jsme si řekli pár věcí a do závěrečné třetiny jsme vstupovali s pocitem, že už jsme dnes jednou obrátili nepříznivý stav o tři branky a zkusíme soupeře překvapit i teď. Jenže síly ubývaly čím dál tím víc. Běhavý Bučis neponechal nic náhodě a bušil do nás hlava nehlava. Až tak, že vyhnal JéPéčka z brány (nutno podotknout, že soupeř trefoval neskutečný vingly). Do brány se tak poprvé za Áčko dostal Martin Mulenko. Stav byl v tu dobu 2:7. Soupeř s vidinou dobrého náskoku trošku povolil. Toho využil Kuba, který chtěl přihrávat Mojžovi do prázdné brány, ale soupeř si raději srazil balónek do branky sám. Zbytek zápasu už byl hodně rozkouskovaný. Fauly na obou stranách a bylo vidět, že soupeř už to má na salámu (někteří z nás byli tak frustrovaní, že neměli daleko k blikanci ala Tomáš Řepka). Skóre se nakonec zastavilo na stavu 3:9. Unavení jsme se dopotáceli do šatny, dali mega horkou sprchu a s heslem „příště jim nakopeme prdelku“ jeli domu… Děkujeme divákům, že zůstali i za nepříznivého stavu.

Mojža